Kdy vznikly nejstarší známé exoplanety?

09.10.2021 - Michal Švanda

V současnosti známe asi čtyři tisíce planet obíhajících jiné hvězdy. Můžeme se tedy podívat na statistiku jejich vlastností

<p>Nejstarší známá exoplaneta obíhá pozoruhodnou dvojici – pulzar a bílého trpaslíka.</p>

Nejstarší známá exoplaneta obíhá pozoruhodnou dvojici – pulzar a bílého trpaslíka.


Reklama

Z doprovodných pozorování a analýz dokážou vědci odhadnout věk jednotlivých planet, který se v drtivé většině případů pojí s dobou zrození mateřské hvězdy. Velmi stará tělesa odborníci obecně nacházejí v okolí pulzarů, jež samy představují dávné zbytky vývoje hmotných stálic. Některé z nich se podařilo nalézt v kulových hvězdokupách, které pokládáme za nejstarší objekty v galaxiích. 

TIP: Který ze známých extrasolárních systémů hostí nejvíc planet?

V současnosti astronomové považují za nejstarší planetu PSR B1620-26 b, s odhadovaným věkem 13 miliard let. Krouží kolem pulzaru PSR B1620-26 a patří zřejmě mezi horké jupitery. Byla objevena už v roce 1987, přičemž jde o první známou cirkumbinární planetu – obíhá jak pulzar, tak bílého trpaslíka, který s ním tvoří pár. Navíc se jedná o první planetu nalezenou v kulové hvězdokupě.

Asi 11,2 miliardy let staré jsou pak oběžnice v systému Kepler-444: Pět planet zemského typu krouží kolem velmi věkovitého červeného trpaslíka. Pohybují se u něj však příliš blízko, než aby mohly hostit život.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907