Když je žaludek na vodě: Jak se vyhnout nevolnosti při cestování?

20.01.2022 - Barbora Jelínková

Bolí vás hlava, obrací se vám žaludek a pocit na zvracení neustává. Stačí rychle projet zatáčku v autě, nastoupit na loď nebo se svézt na kolotoči. Kinetóza však nepředstavuje moderní „vynález“ – je s námi od nepaměti


Reklama

Pocit nevolnosti se obvykle dostaví, pokud si při jízdě autem či autobusem čteme nebo sledujeme mobilní telefon. Zatímco totiž rovnovážné ústrojí ve vnitřním uchu dostává signály o otřesech a změně polohy, oči vnímají statický bod – například stránky knihy – a předávají tak mozku zprávu, že se nepohybujeme. Klíčový orgán na popsaný nesoulad zareaguje tzv. kinetózou, jež se projevuje mimo jiné nepříjemným zvedáním žaludku. 

Když si nerozumí oči a uši

Coby řešení se osvědčilo soustředit pohled na nehybný cíl mimo vozidlo, třeba na linii horizontu. Mozku to umožní předvídat pohyby dopravního prostředku, a sladit tak signály ze smyslových orgánů. Dále je vhodné se pokud možno vyvarovat jakýchkoliv pachů – ať už z výfukových plynů, či například ze svačiny – které mohou nevolnost ještě zesílit.

TIP: Když si nerozumí oči a uši: Co je to kinetóza a jak se jí vyhnout

Ačkoliv se vědci zabývají kinetózou dlouhá desetiletí, stále si nejsou jisti všemi jejími aspekty ani neznají přesná pravidla, podle nichž některé lidi trápí a jiné nikoliv. Víme například, že nemocí z pohybu netrpí kojenci, zatímco batolata sužuje nevolnost při jízdě autem velmi často. Podle jednoho z možných vysvětlení nevnímá několikaměsíční dítě nesoulad mezi polohou sebe sama a okolím – kdežto batole už chápe, že pokud se pohybuje, mají adekvátně „reagovat“ předměty kolem něj.

Ví se také, že nevolnost netrápí řidiče automobilů. Důvod tkví zřejmě v tom, že se sami cítí být „hybateli“ vozu. Úplnou jistotu však u žádného z uvedených objasnění nemáme. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907