Když migrují miliony: Dlouhá cesta za lepším životem

18.07.2019 - Vilém Koubek

Nedostatek potravy, blížící se zima či pud přivést na svět mladé přiměje každý rok k migraci miliony zvířat. Mnohdy putují i tisíce kilometrů a není výjimkou, že nemalá část z nich po cestě zemře

<h3>Za láskou na pláž</h3><p><strong>krab červený | Vánoční ostrov</strong></p><p>Červení krabi žijící na Vánočním ostrově jsou suchozemští a většinu roku přebývají v norách v džungli. Chladné počasí na přelomu října a listopadu však urychlí jejich metabolismus a spustí mnohamilionovou migraci k pobřeží, kde se pak členovci páří a kladou vajíčka do písku. </p>

Za láskou na pláž

krab červený | Vánoční ostrov

Červení krabi žijící na Vánočním ostrově jsou suchozemští a většinu roku přebývají v norách v džungli. Chladné počasí na přelomu října a listopadu však urychlí jejich metabolismus a spustí mnohamilionovou migraci k pobřeží, kde se pak členovci páří a kladou vajíčka do písku. 

<h3>Smrtící hlad</h3><p><strong>pakůň | Afrika</strong></p><p>Migraci pakoňů, kteří se každý rok v milionových stádech přesouvají mezi Tanzanií a Keňou, spouští nedostatek potravy. Na cestě za lepšími zítřky musejí zvířata přebrodit četné vodní plochy: Tisíce se jich tak každoročně utopí nebo si zlámou vaz na rozbahněných březích. V divočině je však i jejich smrt přínosná, neboť ostatky nakrmí mrchožrouty.</p>

Smrtící hlad

pakůň | Afrika

Migraci pakoňů, kteří se každý rok v milionových stádech přesouvají mezi Tanzanií a Keňou, spouští nedostatek potravy. Na cestě za lepšími zítřky musejí zvířata přebrodit četné vodní plochy: Tisíce se jich tak každoročně utopí nebo si zlámou vaz na rozbahněných březích. V divočině je však i jejich smrt přínosná, neboť ostatky nakrmí mrchožrouty.

<h3>V řekách i na moři</h3><p><strong>losos nerka | Tichý oceán</strong></p><p>Domovem lososů nerka je Pacifik, mláďata však samičky přivádějí na svět ve sladkých vodách. Ryby tak každoročně migrují proti proudům řek, jež se do Tichého oceánu vlévají, a mnohé urazí i 1 600 km, než najdou vhodnou lokalitu. Mladí jedinci pak žijí ve sladké vodě, dokud nedokážou absolvovat zpáteční cestu do moře.</p>

V řekách i na moři

losos nerka | Tichý oceán

Domovem lososů nerka je Pacifik, mláďata však samičky přivádějí na svět ve sladkých vodách. Ryby tak každoročně migrují proti proudům řek, jež se do Tichého oceánu vlévají, a mnohé urazí i 1 600 km, než najdou vhodnou lokalitu. Mladí jedinci pak žijí ve sladké vodě, dokud nedokážou absolvovat zpáteční cestu do moře.

<h3>Šiřitelé semen</h3><p><strong>kaloň plavý | Afrika</strong></p><p>Migrace kaloňů plavých hraje důležitou roli v obnově afrických porostů. Tito drobní savci se totiž živí ovocem a obvykle se za ním koncem listopadu přesouvají až v osmimilionovém hejnu. V cíli, zambijském národním parku Kasanka, pak dokážou během jediné noci spořádat na 6 000 t plodů – a když potom pokračují v cestě Afrikou, trousí pod sebe semena.  </p>

Šiřitelé semen

kaloň plavý | Afrika

Migrace kaloňů plavých hraje důležitou roli v obnově afrických porostů. Tito drobní savci se totiž živí ovocem a obvykle se za ním koncem listopadu přesouvají až v osmimilionovém hejnu. V cíli, zambijském národním parku Kasanka, pak dokážou během jediné noci spořádat na 6 000 t plodů – a když potom pokračují v cestě Afrikou, trousí pod sebe semena.  

<h3>Nejdál ze všech</h3><p><strong>sob | Severní Amerika</strong></p><p>Severoameričtí sobi představují nejdál migrující suchozemské savce světa: V zimě se přesouvají do lesnatých oblastí, kde se jim snáz shání potrava. V teplých obdobích zas vyhledávají otevřenější prostranství, aby dřív zahlédli blížící se predátory. Na cestu se v jednom stádu vydává i půl milionu zvířat a obvykle ročně urazí asi 4 800 km.</p>

Nejdál ze všech

sob | Severní Amerika

Severoameričtí sobi představují nejdál migrující suchozemské savce světa: V zimě se přesouvají do lesnatých oblastí, kde se jim snáz shání potrava. V teplých obdobích zas vyhledávají otevřenější prostranství, aby dřív zahlédli blížící se predátory. Na cestu se v jednom stádu vydává i půl milionu zvířat a obvykle ročně urazí asi 4 800 km.

<h3>Třepetavá oblaka</h3><p><strong>monarcha stěhovavý | Severní Amerika</strong></p><p>Monarchům stěhovavým nesvědčí chladné počasí: Když tedy na sever Ameriky, který se stal jejich domovem, udeří zima, vydávají se na pouť do tepla. Křídla je obvykle zanesou na jih Kalifornie, případně do Texasu – jejich cesta měří až 4 800 km a motýli se na ní orientují podle magnetického pole Země.</p>

Třepetavá oblaka

monarcha stěhovavý | Severní Amerika

Monarchům stěhovavým nesvědčí chladné počasí: Když tedy na sever Ameriky, který se stal jejich domovem, udeří zima, vydávají se na pouť do tepla. Křídla je obvykle zanesou na jih Kalifornie, případně do Texasu – jejich cesta měří až 4 800 km a motýli se na ní orientují podle magnetického pole Země.

<h3>Spletence lásky</h3><p><strong>užovka proužkovaná | Severní Amerika</strong></p><p>Páření užovek předchází zhruba dvoutýdenní hibernace, během níž plazi dotráví veškerou zkonzumovanou potravu. Jakmile na jaře přijde vhodná doba ke kopulaci, začnou samičky šířit feromony, které partnery doslova přivedou do varu: Během následujícího hromadného páření vznikají pomyslné hadí koule, kdy se okolo jedné užovky svíjí naráz až 25 nápadníků.  </p>

Spletence lásky

užovka proužkovaná | Severní Amerika

Páření užovek předchází zhruba dvoutýdenní hibernace, během níž plazi dotráví veškerou zkonzumovanou potravu. Jakmile na jaře přijde vhodná doba ke kopulaci, začnou samičky šířit feromony, které partnery doslova přivedou do varu: Během následujícího hromadného páření vznikají pomyslné hadí koule, kdy se okolo jedné užovky svíjí naráz až 25 nápadníků.  

<h3>Cestující kolosy</h3><p><strong>keporkak | světové oceány  </strong></p><p>Žádný jiný savec na Zemi neabsolvuje během migrace takovou vzdálenost jako keporkaci. Gigantické velryby dorůstají délky až 15 m a většinu života tráví v oceánech poblíž severního či jižního pólu, kde se živí drobnými korýši, planktonem nebo malými rybami. Jakmile však nastane doba říje, přesouvají se blíž k rovníku – a urazí při tom i 22 000 km.</p>

Cestující kolosy

keporkak | světové oceány  

Žádný jiný savec na Zemi neabsolvuje během migrace takovou vzdálenost jako keporkaci. Gigantické velryby dorůstají délky až 15 m a většinu života tráví v oceánech poblíž severního či jižního pólu, kde se živí drobnými korýši, planktonem nebo malými rybami. Jakmile však nastane doba říje, přesouvají se blíž k rovníku – a urazí při tom i 22 000 km.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907