Když republika pláče: Jak vypadalo obsazování pohraničí roku 1938?

13.10.2017 - Vladimír Černý

V ranních hodinách 1. října 1938 začala německá armáda v českém pohraničí obsazovat území prvního pásma určeného Mnichovskou dohodou

Obsazování pohraničí - V boji o pohraničí zemřelo 121 Čechoslováků
Obsazování pohraničí - V boji o pohraničí zemřelo 121 Čechoslováků

Reklama

Německé jednotky pod velením generálplukovníka von Leeba začaly jako první obsazovat oblast Pošumaví. Českoslovenští vojáci museli tento prostor předem vyklidit, a aby se obě strany vyhnuly ozbrojeným incidentům, uzavřely ve večerních hodinách 30. září 1938 v Berlíně dohodu o pohybech pro 1. říjen a následující dny. Tato dohoda vytyčovala tříkilometrové neutrální nárazníkové pásmo mezi armádami Československa a Německa. Menší odloučené československé jednotky mohly ustoupit i s materiálem a výzbrojí, ale pochopitelně pod dohledem německých vojáků. Do 10. října pak nacisté obsadili i zbývající tři pásma území v Čechách, na severní i jižní Moravě. Na obsazování dohlíželi britští, francouzští a italští vojenští pozorovatelé s úkolem informovat berlínský mezinárodní výbor i československou vládu o jeho průběhu.

Bez jediného výstřelu?

Dodnes panuje představa, že československá armáda i další ozbrojené složky nevypálily roku 1938 ani ránu a vše bylo vyklizeno bez boje. Jenže realita vypadala poněkud odlišně. V pohraničí docházelo ve dnech předcházejících podpisu Mnichovské dohody k četným ozbrojeným střetům, z nichž některé byly poměrně rozsáhlé. Impulzem k nim se stalo povstání sudetských Němců vyvolané agresivním Hitlerovým projevem na sjezdu nacistické strany NSDAP v Norimberku 12. září 1938. Projev byl vysílán rozhlasem a po jeho ukončení zahájili henleinovci rozsáhlé nepokoje, které zasáhly desítky měst a obcí. Během mnoha přestřelek zahynula řada československých četníků, příslušníků finanční stráže i státní policie.

O den později bylo ve 12 pohraničních okresech vyhlášeno stanné právo a k potlačení nepokojů nasazena armáda včetně tanků a letounů. Povstání se sice podařilo potlačit, ale ozbrojené incidenty pokračovaly v pohraničí s menší intenzitou dál až do podpisu Mnichovské dohody a československá strana měla mrtvé prakticky každý den. Ani přijetí podmínek diktátu neznamenalo zastavení všech ozbrojených akcí a k nejrozsáhlejšímu střetu došlo počátkem října v Českém Krumlově.

Boj o Český Krumlov

Situace v tomto městě byla napjatá už řadu dní. Českoslovenští vojáci a policisté většinu Krumlova 30. září ovládli a v ranních hodinách 1. října vyčistili od povstalců centrum s přilehlými ulicemi. Příslušníci armády, četnictva a policie pak vytvořili kolonu, která ustupovala směrem na České Budějovice. Henleinovci je na několika místech napadli, přičemž byl zabit vojín Jan Boháč a dva četníci byli zraněni výbuchy granátů. Město poté zcela ovládli nacisté, kteří také zajali mužstvo dvou družstev SOS. To si však československé velení nechtělo nechat líbit a večer 1. října se v Budějovicích vytvořila úderná skupina pod velením kapitána Stejskala. Disponovala i třemi lehkými tanky vz. 34 a obrněným vlakem, který o den dříve úspěšně zasahoval ve Vyšším Brodě.

TIP: Nejen územní ztráty: Co všechno se změnilo po vzniku protektorátu?

Úkolem skupiny bylo vysvobození zajatců a také krumlovských Čechů, které henleinovci věznili. V neděli 2. října se jí podařilo projet krumlovským předměstím a pak dorazila k zabarikádované Budějovické bráně, kde došlo k prudkému boji. Tři tanky vystřílely během střetu přes 60 granátů ze svých děl ráže 37 milimetrů a úspěšně si vedl také obrněný vlak. Ten ostřeloval i zámek a jeho věž, protože Němci odtud na vojáky stříleli. 

K československým vojákům se seběhla řada místních Čechů a po rozkazu kapitána Stejskala k ústupu s nimi odjeli do Budějovic. Československá strana měla během bojů tři zraněné, ztráty Němců nejsou známy. Krumlov byl tímto bojem vážně postižen, hořelo nádraží, henleinovci zapálili četnickou stanici a domy některých českých majitelů. Další boje už neproběhly díky vyjednávání obou stran a město bylo nakonec 8. října 1938 obsazeno německou armádou. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie 9/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie (Deutsches Bundesarchiv)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907