Když se nadřízený dívá: Jak probíhá čištění srsti u šimpanzů

15.11.2019 - Zuzana Teličková

Čištění srsti je jedním z klíčových faktorů ve společenském životě šimpanzů. Šimpanzi se tímto způsobem nejen zbavují parazitů a snižují míru stresu, ale také potvrzují své postavení v rámci tlupy

<p>Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív</p>

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív


Reklama

Výsledky zoologických výzkumů ukazují, že pokud probíhá čištění srsti, které pozoruje šimpanz ve vyšším postavení než ten, jehož srst je momentálně zbavována parazitů, pak je očista ukončena mnohem dřív, než když proces neprobíhá „pod dohledem“. Zdá se, že níže postavení jedinci, kteří se zabývají hledáním parazitů v srsti výše postaveného šimpanze, nechtějí zbytečně investovat energii do činnosti, která jim s velkou pravděpodobností nepřinese žádané vyústění v podobě recipročního probírání srsti výše postaveným jedincem. Ten se totiž může najednou rozhodnout, že půjde čistit srst přihlížejícímu šimpanzi, který je na společenském žebříčku ještě výš než on sám.

TIP: Pomoc i nevraživost mezi šimpanzi: Šokující pohostinnost bonobů

Poslední výzkumy ukazují neplatnost takzvaného „vztahové modelu“, který předpokládá, že sociální chování šimpanzů, včetně čištění srsti, probíhá na základě předchozích společenských interakcí. Namísto toho se zdá, že šimpanzi se rozhodují na základě aktuálních okolností a posuzují energii vynaloženou na čištění mnohem víc podle pravidla „něco za něco“.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907