Kečup z rudé planety: Astrobiologové se již připravují na kolonizaci Marsu

05.05.2022 - Barbora Jelínková

Známý výrobce kečupů představil limitovanou edici oblíbeného dochucovadla z rajčat vypěstovaných v simulovaných podmínkách Marsu. Na jeho vývoji se podílel tým vědců z Aldrinova vesmírného ústavu Technologického institutu na Floridě


Reklama

Rostlinky pocházejí ze skleníku Red House, kde odborníci co nejvěrněji napodobili prostředí rudé planety. Ve srovnání se Zemí panují na Marsu mnohem drsnější podmínky: Průměrná teplota dosahuje mrazivých −63 °C, v atmosféře převažuje oxid uhličitý a vše komplikuje rovněž nižší gravitace i méně slunečního záření. Osvětlení ve skleníku proto zajišťovaly speciální LED lampy a půdu nahradil písek z Mohavské pouště chudý na živiny, který se svým složením marsovské zemině blíží. 

Projekt se připravoval dva roky a samotné pěstování po uplynulých devět měsíců zajišťoval tým čtrnácti astrobiologů, s cílem dosáhnout sklizně odpovídající kvalitativním požadavkům výrobce. Láhve s kečupem pak navíc ještě letěly v balonu ve výšce čtyřiceti kilometrů nad Zemí, aby se potvrdila jejich odolnost.

Příprava na budoucnost

Ovšem pokud jde o efektivitu, stále je co zlepšovat: Celkem se podařilo sklidit „pouze“ 450 plodů, což pro masovou produkci zdaleka nepostačuje. Následující snahy výzkumníků se proto zaměří na vyšší výtěžnost. 

TIP: Pálivý experiment: Astronauti si na palubě ISS vypěstovali vlastní chilli papričky

Vesmírný kečup sice nebude dostupný zákazníkům v běžných obchodech, přesto nebyl projekt samoúčelný: Šlo o jeden z prvních případů, kdy se odborníci zaměřili na pěstování v marsovských podmínkách v dlouhodobém horizontu. Podle autorů studie znamená osídlení rudé planety jen otázku času a „vesmírné“ zemědělství tvoří nezbytný předpoklad. Dosud se přitom experimentovalo pouze s rychleji rostoucími plodinami: Částečný úspěch už se podařilo zaznamenat u quinoy, hrachu, rukoly, cibule, ječmene či kapusty. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907