Klenoty obojživelné říše: Žáby a žabky celého světa

02.10.2020 - Marek Telička

Mezi žábami je možné najít mnoho pozoruhodných druhů. Vedle populárních šípových pralesniček existují i další zástupci žabí říše, jejichž podoba se často vymyká mezím lidské představivosti

<p><strong>Létavka šíronohá</strong> <em>(Rhacophorus reinwardtii)</em> se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. <strong>Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů</strong>. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.</p>

Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.

<p><strong>Rosnička žlutoskvrnná</strong> <em>(Dendropsophus leucophyllatus)</em> je rozšířená v Amazonii. Pozorována byla v Bolívii, Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Francouzské Guyaně, Guyaně, Peru, Surinamu a zřejmě i ve Venezuele. Obvykle byla spatřena v noci na listech a větvích kolem vodních nádrží v otevřených oblastech tropického deštného lesa. Vajíčka klade rosnička žlutoskvrnná na listy a pulci se později vyvíjejí ve vodě. Samečci rosničky žlutoskvrnné dorůstají 3–3,6 cm, samičky 3,8–5 cm.</p>

Rosnička žlutoskvrnná (Dendropsophus leucophyllatus) je rozšířená v Amazonii. Pozorována byla v Bolívii, Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Francouzské Guyaně, Guyaně, Peru, Surinamu a zřejmě i ve Venezuele. Obvykle byla spatřena v noci na listech a větvích kolem vodních nádrží v otevřených oblastech tropického deštného lesa. Vajíčka klade rosnička žlutoskvrnná na listy a pulci se později vyvíjejí ve vodě. Samečci rosničky žlutoskvrnné dorůstají 3–3,6 cm, samičky 3,8–5 cm.

<p><strong>Kuňka východní</strong> <em>(Bombina orientalis)</em> žije v severovýchodních oblastech Číny, v Thajsku, Japonsku, Koreji a dokonce v Rusku. Vyhovuje jí široká škála prostředí – od jehličnatých lesů ve vyšších nadmořských polohách, přes údolí řek až po mokřady a otevřené louky. Tuto žábu je možné pozorovat ve stojaté vodě rybníků a mokřadů, stejně jako v rychle tekoucích bystřinách. <strong>Od září do dubna jsou kuňky východní ve stavu hibernace. Většinou spí ve skupinách až šesti jedinců</strong> a pro zimní odpočinek si typicky vyhledávají stromové dutiny nebo hromady kamení. Kuňka východní dorůstá velikosti 3,5–8 cm.</p>

Kuňka východní (Bombina orientalis) žije v severovýchodních oblastech Číny, v Thajsku, Japonsku, Koreji a dokonce v Rusku. Vyhovuje jí široká škála prostředí – od jehličnatých lesů ve vyšších nadmořských polohách, přes údolí řek až po mokřady a otevřené louky. Tuto žábu je možné pozorovat ve stojaté vodě rybníků a mokřadů, stejně jako v rychle tekoucích bystřinách. Od září do dubna jsou kuňky východní ve stavu hibernace. Většinou spí ve skupinách až šesti jedinců a pro zimní odpočinek si typicky vyhledávají stromové dutiny nebo hromady kamení. Kuňka východní dorůstá velikosti 3,5–8 cm.

<p><strong>Létavku běloretou</strong> <em>(Boophis albilabris)</em> byste našli pouze na Madagaskaru, konkrétně v jeho severovýchodní, východní a jihovýchodní části. <strong>Jde o stromový druh, který není možné vidět v otevřených prostorech</strong>. Obvykle setrvává poblíž rychlých toků, a to především v období páření. Samci létavky běloreté mohou být velcí až 7,3 cm, samičky dokonce 8,1 cm.</p>

Létavku běloretou (Boophis albilabris) byste našli pouze na Madagaskaru, konkrétně v jeho severovýchodní, východní a jihovýchodní části. Jde o stromový druh, který není možné vidět v otevřených prostorech. Obvykle setrvává poblíž rychlých toků, a to především v období páření. Samci létavky běloreté mohou být velcí až 7,3 cm, samičky dokonce 8,1 cm.

<p><strong>Létavka ušatá</strong> <em>(Polypedates otilophus)</em> žije převážně na Borneu a v několika oblastech na Sumatře. Je ovšem považována za velmi hojný druh a pravděpodobně se vyskytuje i v jiných částech Asie. Žije na stromech v nížinných lesích. Pohybuje se ve větvích stromů a křovin a pro rozmnožování používá dočasné tůně se zkalenou bahnitou vodou. Samečci dorůstají 6,5–8 cm, samičky asi 8,2–9,7 cm.</p>

Létavka ušatá (Polypedates otilophus) žije převážně na Borneu a v několika oblastech na Sumatře. Je ovšem považována za velmi hojný druh a pravděpodobně se vyskytuje i v jiných částech Asie. Žije na stromech v nížinných lesích. Pohybuje se ve větvích stromů a křovin a pro rozmnožování používá dočasné tůně se zkalenou bahnitou vodou. Samečci dorůstají 6,5–8 cm, samičky asi 8,2–9,7 cm.

<p><strong>Rákosnička běloskvrnná</strong> <em>(Heterixalus alboguttatus)</em> je endemickým druhem Madagaskaru. Jejím životním prostředím jsou otevřené prostory savan, rýžových polí i degradovaných oblastí. Rozmnožuje se v dočasných i trvalých vodních nádržích, včetně rýžovišť. Samičky jsou asi 3–3,3 cm velké.</p>

Rákosnička běloskvrnná (Heterixalus alboguttatus) je endemickým druhem Madagaskaru. Jejím životním prostředím jsou otevřené prostory savan, rýžových polí i degradovaných oblastí. Rozmnožuje se v dočasných i trvalých vodních nádržích, včetně rýžovišť. Samičky jsou asi 3–3,3 cm velké.

<p>Přirozeným prostředím <strong>rohatky ozdobné</strong> <em>(Ceratophrys ornata)</em> jsou travnaté oblasti Jižní Ameriky – v Argentině, Uruguayi a Brazílii. Tato velká žába tráví většinu času na zemi, ukrytá v podrostu, kde trpělivě čeká na svou kořist. Jde o nepříliš aktivního živočicha. J<strong>ako ochranu před chladným prostředím si dokáže pro stav hibernace kolem sebe vybudovat jakýsi kokon</strong>. Ten žábě ve spánku navíc pomáhá uchovávat v těle vlhkost. Rohatky patří mezi relativně velké žáby, dorůstají délky 10–12,5 cm.</p>

Přirozeným prostředím rohatky ozdobné (Ceratophrys ornata) jsou travnaté oblasti Jižní Ameriky – v Argentině, Uruguayi a Brazílii. Tato velká žába tráví většinu času na zemi, ukrytá v podrostu, kde trpělivě čeká na svou kořist. Jde o nepříliš aktivního živočicha. Jako ochranu před chladným prostředím si dokáže pro stav hibernace kolem sebe vybudovat jakýsi kokon. Ten žábě ve spánku navíc pomáhá uchovávat v těle vlhkost. Rohatky patří mezi relativně velké žáby, dorůstají délky 10–12,5 cm.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Zhruba polovina psů v experimentech odmítla záměrně špatnou radu cizího člověka. Jsou v tom lepší než lidské děti, makaci nebo šimpanzi.

Věda

Lady Caroline Lambová byla anglická šlechtična a spisovatelka. Byla milenkou George Gordona Byrona. Jejich vztah je námětem řady děl, například filmu Lady Caroline Lamb z roku 1972.

Historie

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Vesmír

Britské tanky Challenger 2 stále zůstávají také ve hře s tím, že je bude třeba modernizovat.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907