Kořeny evropské lykantropie: Kde se vzala víra ve vlkodlaky?

14.04.2019 - Martina Zrostlíková

Víra ve vlkodlaky, osoby přeměňující se ve vlky, je rozšířena po celém světě. Různá etnika posuzují vlkodlactví různě – v Evropě však má tento fenomén vždy charakter záporný, spojený s kultem ďábla

<p>Úplněk jakožto prostředek ke změně se vyskytuje jen v čistě folklorní tradici.</p>

Úplněk jakožto prostředek ke změně se vyskytuje jen v čistě folklorní tradici.


Reklama

Původ evropské lykantropie bychom mohli vystopovat ve starém Řecku, konkrétně v oblasti Arkádie. Arkaďané byli pastevci, kteří případným újmám ze strany vlků čelili zvláštními rituály, nazývanými „lycaea“. Při nich prostřednictvím lidských obětí žádali Dia, aby své vlčí poddané krotil. Obětování doprovázeli tancem, při němž se dostávali do transu, jenž mohl vyústit v halucinace – představy proměny ve vlka, obzvláště v případě, kdy se v okolí zjevili skuteční vlci a využili možnosti přiživit se na obětovaných.

Strach se šíří Evropou

Z antické tradice převzalo lykantropii křesťanství. Zprávy o lidech, měnících se ve zvířata, pocházejí ze všech koutů Evropy – z Irska, Skandinávie, Pobaltí, Švýcarska, Holandska, Balkánu, slovanských zemí – ano, i Češi měli své vlkodlaky! V popsaných v záznamech z jednotlivých zemí můžeme spatřit odlišnosti dané „specialitami“ místního folkloru. Zajímavé je pojetí vlkodlaka v Rusku a Čechách – nejde zde o přímé působení nečistých sil, ale o boží trest za krutost v lidské podobě. Pozornost zaslouží i záznam z Holandska – u svérázného chování místního sedláka „vlkodlaka“ informátor připouští, že jde o následek choroby mozku.

Nejrozsáhlejší dokumentace o řádění vlkodlaků se však dochovala ve Francii. Záznamy z inkvizičních procesů nám poskytují podrobné popisy jednotlivých případů, kdy na základě obvinění z lykantropie končili nešťastníci v očistných plamenech hranice. Mnozí padli za oběť lidskému strachu z pekelné moci.

Francouzská bestie

Kauza nejznámější – a svým způsobem ve vztahu k vlkodlactví přelomová – se odehrála roku 1603 na jihu Francie, v Baskicku. Na základě výpovědi několika venkovských dívek zde čelí nařčení z lykantropie třináctiletý chlapec, Jean Grénier.

Vypadá prý navýsost podivně a ještě podivněji se chová. Na kost vyhublý, zanedbaný mladík s obrovskýma rukama a zuby většími, než bývá obvyklé, vyhrožuje místním děvčatům, že je sežere, a vykládá jim, že se upsal ďáblu, zabíjel psy a děti a žral je. Ke všem těmto deliktům se u soudu hlásí. Shodou okolností se v okolí již nějakou dobu ztrácejí děti – ověřování doby a místa činů se shodují s Grénierovými výpověďmi.

Jednu ze svědkyň později napadne bestie podobná vlku, Grénier se po konfrontaci s ní přizná, že má útok na svědomí. Potom však náhle své výpovědi popře, ale při druhé konfrontaci – tentokrát s vlastním otcem – se vrací k původní verzi.

Lykantropie: duševní choroba

Celý případ se dostal až k parlamentu v Bordeaux. Jeho výrok? Grénier je mentálně zaostalý blázen a v zájmu všeobecného bezpečí má strávit zbytek života v místním klášteře. Zároveň byl tento případ  prohlášen za precedens: Lykantropie bude nadále ve Francii považována za projev duševní nemoci a kdo by v ni věřil, vystavil by se riziku stíhání inkvizicí.

Osud samotného Gréniera je smutný: po sedmi letech věznění v klášteře, apatický a takřka neschopný vnímání, zemřel. Jeho příběh se zachoval na základě svědectví, jež krátce před svou smrtí poskytl ojedinělému návštěvníkovi.

TIP: Gevaudanská bestie: Sužovala Francii šelma, nebo nebezpečný psychopat?

Relativně záhy se tedy v souvislosti s vlkodlaky objevují názory, že abnormální chování těchto lidí souvisí s nějakou chorobou. Velmi populární se stala teorie, že lykantropové trpěli porfyrií. Tato nemoc je však velmi vzácná. V úvahu mohou přicházet i další alternativy: epilepsie, autismus, schizofrenie, vzteklina… navíc není vyloučeno, že v každém případě byla příčina odlišná. Určitě však kombinace choroby a z ní plynoucího vyvrženectví ze společnosti a zanedbání odsoudila mnoho lidí i zvířat k označení cejchem „posedlý ďáblem“ – a tím i k záhubě.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Doposud se nenašel ani jeden astronaut, který by byl ochoten vědcům dodat vzorek spermatu. Pro plánované experimenty to představuje zásadní problém.

Vesmír

Kostru tyranosaura Sue koupilo Fieldovo muzeum v Chicagu v přepočtu za 305 milionů korun.

Zajímavosti
Historie

Alkohol si časem vybere svou daň

Věda

Test zařízení Infant-Prints

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907