Korunovace Panny Marie Svatohostýnské přilákala poutníky i moravskou elitu

28.03.2019 - Iva Borková

Z vlakového nádraží v Bystřici se vydávají tisíce věřících pozdravit právě korunovanou královnu Moravy. Za zvuku mariánských písní, v záplavě pestrých barev národních krojů a vlajících korouhví podstoupí namáhavý výstup na 4 kilometry pověstmi opředený Hostýn


Reklama

Na přelomu 19. a 20. století, kdy se náboženství přikládal stále menší význam, se obliba poutí zvyšovala, byť to může znít paradoxně. V sekularizujícím se světě znamenala příslušnost ke katolické církvi, často doprovázená členstvím v mariánském spolku, důležité zakotvení ve společnosti. Věřící člověk se pravidelně potkával s lidmi stejného smýšlení, kteří četli stejný tisk, navštěvovali stejná poutní místa atd. Zároveň i církev samotná podporovala hromadné poutě, protože je mohla využít jako zprávu pro svět, kterému ukazovala svou sílu. Církev se nechtěla smířit s tím, že se ve společnosti ocitá na druhé koleji.

Zázraky hostýnské Madony

V této atmosféře se roku 1900 poprvé objevila myšlenka korunovat jednu z nejuctívanějších moravských mariánských soch na Hostýně. Korunovace sochy nebo obrazu, jako vyjádření nejvyšší úcty, proběhla v našich luzích a hájích před rokem 1912 pouze třikrát, takže se jednalo o ojedinělou a slavnostní událost. Nejprve však museli organizátoři sesbírat záznamy o zázračném působení hostýnské Panny Marie, jako doklad její moci.

Nejstarší pověst, zaznamenaná Bohuslavem Balbínem v 17. století, se váže k roku 1241. Na oblý vrchol Hostýna, který je příhodně vytvarovaný pozůstatky pravěkého osídlení, utekli lidé z okolí, protože Moravu v té době drancovaly mongolské hordy (v některých verzích šlo údajně o husitské vojsko v 15. století). Trpěli nedostatkem vody a tatarští válečníci se již blížili k místu jejich úkrytu, takže začali prosit Matku Boží o pomoc. Ona jejich volání vyslyšela a na vrcholu hory vytryskl pramen. Následně přivolala bouři, která útočníky zahnala. Podle této legendy vzniklo vyobrazení madony stojící na půlměsíci s Ježíškem v náručí, vrhající blesky na tatarské hordy. Tento obraz, který byl původně umístěn v kapli na Hostýně, byl převezen do kostela v nedaleké Bystřici, kde se nachází dodnes. Na samotném Hostýně ji nahradila dřevěná socha. Díky této legendě má svatohostýnská Panna Marie přízvisko Ochránkyně Moravy.

Další zázraky konala hostýnská Panna Marie i v době, kdy se poutě oficiálně nesměly konat. Marie Terezie (vládla 1740–1780) totiž vícedenní poutě zakázala, protože při nich přišlo mnoho děvčat o panenství. Ve třicátých letech 19. století vypukla na Moravě epidemie cholery a na Hostýn přišlo procesí poutníků z vesnice, kde již všichni ostatní onemocněli. Prosebníci vykonali na poutním místě pobožnost a vydali se zpět domů. Za rok přišli poděkovat Panně Marii, protože po jejich pouti již nikdo další ve vesnici neonemocněl a zavázali se tuto děkovnou pouť konat každý rok, a to i přes zákaz.

Slavnostní týden

Oslavy byly naplánovány den po dni na více než týden a měly přesně daný program. V předvečer svátku Nanebevzetí Panny Marie, tedy večer 14. srpna 1912 slavnostně přijeli na bystřické nádraží první slavní hosté – kardinálové, biskupové, dvorní rada Sedláček a další. Účast církevních i světských hodnostářů dodávala oslavám prestiž a slavnostní ráz. Kromě významných hostí dorazily zástupy věřících z celé Moravy. Procesí i jednotlivci spěchali poklonit se Panně Marii po celý týden. Dle záznamů přijelo jen během předvečera korunovace na 40 000 věřících. Po jejich cestě na hostýnskou horu začaly po celé Moravě vyzvánět zvony, čímž byl korunovační týden zahájen.

Velkou novinku poutního týdne představovaly světelné průvody. Po setmění se přítomní věřící shromáždili do průvodu a se zapálenými svícemi v rukou, za zpěvu mariánských písní obcházeli celý vrchol kopce. Byť se tento průvod konal vůbec poprvé, měl takový úspěch (především u dětí), že se z něj stala každoroční tradice.

Poutníci přespávající na místě měli možnost složit hlavu v poutní ubytovně a připravených stanech, nicméně větší část z nich stejně musela nocovat pod širým nebem. Mnozí trávili celou chladnou a deštivou noc na modlitbách v kostele, u zpovědi nebo ve skupinách zpívali písně.

Tisíc mší za jeden den

Ve tři hodiny ráno se konaly první mše, o dvě hodiny později prošla celý vrchol kopce jedna z přítomných kapel a zahrála budíček. Vše bylo připraveno, aby v osm mohl vyrazit průvod s korunkami a při slavnostní mši konečně korunovat sošku Panny Marie s Jezulátkem. Všude na Hostýně duchovní celebrovali mše, dle záznamů jich za jediný den proběhlo bezmála 1 000. Tou dobou již bylo na Hostýně přítomno přibližně 100 000 lidí. Po celý zbytek týden přibylo postupně dalších 100 000 poutníků.

Každý den týdne byl určen pro jednu skupinu věřících. Proběhla pouť dětí a matek, pouť kněží nebo studentů a akademiků. Kromě dne korunovace se nejvíce lidí zúčastnilo poutě mužů čtvrtého dne oslav. Dorazila totiž početná procesí z okolí Veselí nad Moravou a Uherského Ostrohu. Každá skupina čítala více než 1 000 účastníků, často oblečených v národních krojích oblasti Moravského Slovácka. Celkem bylo na Hostýně ten den 25 000 věřících. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907