Kosatečky, kosatčíky a juna: Krása cibulovitých kosatců

29.07.2020 - Pavel Sekerka

Kosatce jsou značně různorodou skupinou bylin. Popsáno je přes 300 druhů, jež rostou v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule.

<p>Některé druhy kosatců jsou stálezelené, jiné zatahují buď v létě, v období sucha, nebo na podzim, aby se chránily před mrazem. Najdeme mezi nimi drobné cibuloviny, trsnatě rostoucí byliny i rostliny se ztloustlými oddenky.</p><p>Svébytnou skupinou kosatců, jak pro botaniky tak i zahradníky, jsou cibulové kosatce. O jejich taxonomii se zasloužili sovětští botanici, především G. I. Rodioněnko. Vyčlenil je do samostatných rodů: <em>Hermodactyloides</em> – kosatečky, <em>Xiphium </em>– kosatčíky a <em>Juno</em> – juna. Dnes se ovšem jednotlivé rody cibulových kosatců opět považují pouze za podrody původního širokého rodu kosatec – Iris.</p><p><strong>Největší a nejrůznorodější skupinou cibulových kosatců jsou juna. Jedná se o drobnější i poměrně mohutné rostliny vysoké i přes 50 cm.</strong> Cibule mají obvykle hladkou papírovou slupku, někdy v několika vrstvách. Nápadné jsou dlouhé, ztloustlé kořeny. <strong>Raší obvykle na jaře, pouze středomořský <em>Iris planifolia </em>vyráží koncem podzimu nebo v zimě. </strong>Na snímku <em>Iris cycloglossa.</em></p>

Některé druhy kosatců jsou stálezelené, jiné zatahují buď v létě, v období sucha, nebo na podzim, aby se chránily před mrazem. Najdeme mezi nimi drobné cibuloviny, trsnatě rostoucí byliny i rostliny se ztloustlými oddenky.

Svébytnou skupinou kosatců, jak pro botaniky tak i zahradníky, jsou cibulové kosatce. O jejich taxonomii se zasloužili sovětští botanici, především G. I. Rodioněnko. Vyčlenil je do samostatných rodů: Hermodactyloides – kosatečky, Xiphium – kosatčíky a Juno – juna. Dnes se ovšem jednotlivé rody cibulových kosatců opět považují pouze za podrody původního širokého rodu kosatec – Iris.

Největší a nejrůznorodější skupinou cibulových kosatců jsou juna. Jedná se o drobnější i poměrně mohutné rostliny vysoké i přes 50 cm. Cibule mají obvykle hladkou papírovou slupku, někdy v několika vrstvách. Nápadné jsou dlouhé, ztloustlé kořeny. Raší obvykle na jaře, pouze středomořský Iris planifolia vyráží koncem podzimu nebo v zimě. Na snímku Iris cycloglossa.

<h3><em>Iris rosenbachiana</em></h3><p><strong>Patří k drobným junonám, v době květu je rostlina vysoka kolem 10 cm.</strong> Lodyha je krátká, mečovité listy začínají růst společně s květy. Ty jsou jednotlivé nebo rostou po 2–3 na vrcholu stonku. Plodem je, jako u všech kosatců, tobolka.</p><p><strong>Výška: </strong>10–15 cm<br /><strong>Doba květu: </strong>jaro, brzy po roztání sněhu<br /><strong>Rozšíření: </strong>Střední Asie, Tádžikistán, Afghánistán<br /><strong>Ekologie: </strong>Skalní stepi do nadmořské výšky okolo 2 000 metrů</p>

Iris rosenbachiana

Patří k drobným junonám, v době květu je rostlina vysoka kolem 10 cm. Lodyha je krátká, mečovité listy začínají růst společně s květy. Ty jsou jednotlivé nebo rostou po 2–3 na vrcholu stonku. Plodem je, jako u všech kosatců, tobolka.

Výška: 10–15 cm
Doba květu: jaro, brzy po roztání sněhu
Rozšíření: Střední Asie, Tádžikistán, Afghánistán
Ekologie: Skalní stepi do nadmořské výšky okolo 2 000 metrů

<h3><em>Iris cycloglossa</em></h3><p><strong>Štíhlá rostlina s listy širokými 1,5 cm a dlouhými kolem 20 cm. Směrem vzhůru se listy na stonku zmenšují.</strong> Stonek je vysoký až 40 cm a na vrcholu obvykle nese 1–2 květy. Jsou velké, světle modré a v průměru mají až 10 cm. Vnitřní okvětní lístky, na rozdíl od jiných junon, směřují vzhůru.</p><p><strong>Výška: </strong>40 cm<br /><strong>Barva květu: </strong>modrá<br /><strong>Rozšíření: </strong>okolí města Herat v západním Afghánistánu<br /><strong>Ekologie: </strong>vlhké, v létě vysychavé horské louky ve výšce kolem 1 500 metrů<br />Status: ohrožený druh</p>

Iris cycloglossa

Štíhlá rostlina s listy širokými 1,5 cm a dlouhými kolem 20 cm. Směrem vzhůru se listy na stonku zmenšují. Stonek je vysoký až 40 cm a na vrcholu obvykle nese 1–2 květy. Jsou velké, světle modré a v průměru mají až 10 cm. Vnitřní okvětní lístky, na rozdíl od jiných junon, směřují vzhůru.

Výška: 40 cm
Barva květu: modrá
Rozšíření: okolí města Herat v západním Afghánistánu
Ekologie: vlhké, v létě vysychavé horské louky ve výšce kolem 1 500 metrů
Status: ohrožený druh

<h3><em>Iris magnifica</em></h3><p><strong>Mohutná robustní rostlina, která poněkud připomíná malou kukuřici.</strong> Relativně krátké, světle zelené listy jsou široké 4–5 cm. Mezi nimi jsou i v době květu zřetelná internodia (část stonku mezi jednotlivými uzlinami – nody). Květů bývá 2–7 a vykvétají v paždí horních listů.</p><p><strong>Výška: </strong>až 60 cm<br /><strong>Barva květu: </strong>světle modré, se žlutou skvrnou na bázi<br /><strong>Rozšíření: </strong>Uzbekistán, okolí Samarkandu v průsmyku Amman-Kutan<br /><strong>Ekologie: </strong>skalnaté stepi, štěrbiny skal<br /><strong>Status: </strong>červená kniha Uzbekistánu</p>

Iris magnifica

Mohutná robustní rostlina, která poněkud připomíná malou kukuřici. Relativně krátké, světle zelené listy jsou široké 4–5 cm. Mezi nimi jsou i v době květu zřetelná internodia (část stonku mezi jednotlivými uzlinami – nody). Květů bývá 2–7 a vykvétají v paždí horních listů.

Výška: až 60 cm
Barva květu: světle modré, se žlutou skvrnou na bázi
Rozšíření: Uzbekistán, okolí Samarkandu v průsmyku Amman-Kutan
Ekologie: skalnaté stepi, štěrbiny skal
Status: červená kniha Uzbekistánu

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Ilustrace Tereza Samková






Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907