Vědecké experimenty potvrdily, že kouření halucinogenního slizu z pouštní ropuchy efektivně zbavuje deprese a úzkostných stavů
Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.
V severním Mexiku a na jihozápadě USA žije pouštní ropucha coloradská (Incilius alvarius), která disponuje pozoruhodnou obranou před dravci. Její hladká kůže je plná slizu, který má mimořádně silné halucinogenní účinky.
Obsahuje směs psychedelických a jedovatých látek, jako je například 5-MeO-DMT nebo bufotenin. 5-MeO-DMT je přitom psychedelická látka ze skupiny triptaminů, s účinky až pětkrát silnějšími než proslulý halucinogen DMT (dimethyltryptamin). Ten je mimo jiné i hlavní psychedelickou složkou pralesní halucinogenní směsi známé jako ayahuasca.
Účinky, autentické výpovědi a zážitky s halucinogenním ropuším sekretem popisuje i český dokumentární film scénáristy a režiséra Filipa Záruby: Bufo Alvarius – The Underground Secret.
Vědci nedávno zjistili, že halucinogenní sliz této ropuchy je výjimečně účinný nejen proti predátorům, ale také proti nepříjemným depresím a úzkostem. Když se sliz ropuchy coloradské usuší a vykouří, přivodí konzumetovi krátký psychedelický zážitek a také na další dobu ovlivní jeho psychiku.
TIP: Amazonský psychedelický koktejl pomáhá v léčbě extrémních depresí
Zní to trochu bizarně, ale experimenty se 42 dobrovolníky potvrdily, že vykouření slizu ropuchy představuje velice rychlou a extrémně účinnou léčbu akutního stavu hluboké deprese. Tento příznivý účinek ropušího slizu přetrvává až 4 týdny. Mechanismus působení halucinogenů proti depresím zatím není známý, ale objevuje se u celé řady podobných látek. Vědci se ho teď chystají pořádně prozkoumat.
ZajímavostiNení jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)
PřírodaZvědavé chobotnice
V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.
U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)
HistorieVojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, CC0 1.0)
VálkaVstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)
