Kouření psychedelického slizu americké ropuchy úspěšně zahání deprese

21.04.2019 - Stanislav Mihulka

Vědecké experimenty potvrdily, že kouření halucinogenního slizu z pouštní ropuchy efektivně zbavuje deprese a úzkostných stavů

<p>Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.</p>

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.


Reklama

V severním Mexiku a na jihozápadě USA žije pouštní ropucha coloradská (Incilius alvarius), která disponuje pozoruhodnou obranou před dravci. Její hladká kůže je plná slizu, který má mimořádně silné halucinogenní účinky.

Obsahuje směs psychedelických a jedovatých látek, jako je například 5-MeO-DMT nebo bufotenin. 5-MeO-DMT je přitom psychedelická látka ze skupiny triptaminů, s účinky až pětkrát silnějšími než proslulý halucinogen DMT (dimethyltryptamin). Ten je mimo jiné i hlavní psychedelickou složkou pralesní halucinogenní směsi známé jako ayahuasca.

Účinky, autentické výpovědi a zážitky s halucinogenním ropuším sekretem popisuje i český dokumentární film scénáristy a režiséra Filipa Záruby: Bufo Alvarius – The Underground Secret.

Žába se nelíže, žába se kouří

Vědci nedávno zjistili, že halucinogenní sliz této ropuchy je výjimečně účinný nejen proti predátorům, ale také proti nepříjemným depresím a úzkostem. Když se sliz ropuchy coloradské usuší a vykouří, přivodí konzumetovi krátký psychedelický zážitek a také na další dobu ovlivní jeho psychiku.

TIP: Amazonský psychedelický koktejl pomáhá v léčbě extrémních depresí

Zní to trochu bizarně, ale experimenty se 42 dobrovolníky potvrdily, že vykouření slizu ropuchy představuje velice rychlou a extrémně účinnou léčbu akutního stavu hluboké deprese. Tento příznivý účinek ropušího slizu přetrvává až 4 týdny. Mechanismus působení halucinogenů proti depresím zatím není známý, ale objevuje se u celé řady podobných látek. Vědci se ho teď chystají pořádně prozkoumat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons, H. Krisp



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907