Vědecké experimenty potvrdily, že kouření halucinogenního slizu z pouštní ropuchy efektivně zbavuje deprese a úzkostných stavů
V severním Mexiku a na jihozápadě USA žije pouštní ropucha coloradská (Incilius alvarius), která disponuje pozoruhodnou obranou před dravci. Její hladká kůže je plná slizu, který má mimořádně silné halucinogenní účinky.
Obsahuje směs psychedelických a jedovatých látek, jako je například 5-MeO-DMT nebo bufotenin. 5-MeO-DMT je přitom psychedelická látka ze skupiny triptaminů, s účinky až pětkrát silnějšími než proslulý halucinogen DMT (dimethyltryptamin). Ten je mimo jiné i hlavní psychedelickou složkou pralesní halucinogenní směsi známé jako ayahuasca.
Účinky, autentické výpovědi a zážitky s halucinogenním ropuším sekretem popisuje i český dokumentární film scénáristy a režiséra Filipa Záruby: Bufo Alvarius – The Underground Secret.
Vědci nedávno zjistili, že halucinogenní sliz této ropuchy je výjimečně účinný nejen proti predátorům, ale také proti nepříjemným depresím a úzkostem. Když se sliz ropuchy coloradské usuší a vykouří, přivodí konzumetovi krátký psychedelický zážitek a také na další dobu ovlivní jeho psychiku.
TIP: Amazonský psychedelický koktejl pomáhá v léčbě extrémních depresí
Zní to trochu bizarně, ale experimenty se 42 dobrovolníky potvrdily, že vykouření slizu ropuchy představuje velice rychlou a extrémně účinnou léčbu akutního stavu hluboké deprese. Tento příznivý účinek ropušího slizu přetrvává až 4 týdny. Mechanismus působení halucinogenů proti depresím zatím není známý, ale objevuje se u celé řady podobných látek. Vědci se ho teď chystají pořádně prozkoumat.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)