Králičí nora ukrývala vchod do 700 let starých templářských jeskyní

09.03.2017 - Martin Reichman

Nenápadná králičí nora v britském Shropshire zakrývala vstup do rozsáhlého jeskynního komplexu spojeného s tajemným řádem templářských rytířů


Reklama

Na první pohled není na poli v anglickém Shropshire nic mimořádného. Ve skutečnosti se zde jen pár metrů pod zemí nachází rozsáhlý komplex Cayntonských jeskyní, které před více než 700 lety sloužily jako úkryt jednomu z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku.

Kdo byli tajemní templáři

Řád Chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu, jak zní jeho celý název, byl založen roku 1120. Původním úkolem řádu bylo zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující z přístavu Jaffa do Jeruzaléma po jeho obsazení. Během časů ale řád natolik zesílil, že se začal účastnit bitev a jeho původní poslání se změnilo na ochranu celého nově založeného Jeruzalémského království proti nepřátelským muslimským sousedům. Řád templářů se stal proslulý i díky svému bohatství a obchodním úspěchům. Vzrůstající moc řádu ale nakonec vedla i k jeho zániku. V roce 1312 jej jako nepotřebný nechal zrušit papež Klement V.

TIP: Buřiči a rebelové: Templáři v městech pražských

Komplex Cayntonských jeskyní v minulosti nesloužil jen templářům. Jako úkryt i obřadní místo jej využívali keltští druidové, pohané a nejrůznější tajnůstkářské náboženské sekty.

  • Zdroj textu:

    metro.co.uk

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907