Křehké dědictví Ukrajiny: Ruská agrese ohrožuje nejen životy, ale i kulturní a historické dědictví

06.07.2022 - David Bimka a Vilém Koubek

Ruská agrese k západnímu sousedovi ohrožuje nejen životy a domovy lidí, ale také kulturní a historické dědictví země. Masivní bombardování měst by mohlo smést ty největší poklady jako Kyjevsko-pečerskou lávru či staré centrum Lvova

<h3>Ukrajinské poprvé</h3><p><strong>Katedrála sv. Sofie v Kyjevě</strong></p><p>Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

<h3>V řeckém duchu</h3><p><strong>Chersonésos na Krymu</strong></p><p>Mezi 5. stoletím př. n. l. a 14. stoletím n. l. představoval Chersonésos významné politicko-ekonomické centrum v oblasti severního pobřeží Černého moře. Někdejší dórská kolonie a její přilehlé zemědělské pozemky, označované jako „chora“, leží sice na Krymu – nicméně mezinárodní společenství ruskou anexi poloostrova neuznalo, tudíž UNESCO památku stále připisuje Ukrajině.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

V řeckém duchu

Chersonésos na Krymu

Mezi 5. stoletím př. n. l. a 14. stoletím n. l. představoval Chersonésos významné politicko-ekonomické centrum v oblasti severního pobřeží Černého moře. Někdejší dórská kolonie a její přilehlé zemědělské pozemky, označované jako „chora“, leží sice na Krymu – nicméně mezinárodní společenství ruskou anexi poloostrova neuznalo, tudíž UNESCO památku stále připisuje Ukrajině. (foto: Shutterstock)

<h3>Východ potkává západ</h3><p><strong>Historické centrum Lvova</strong></p><p>Lvovské staré město se rozkládá asi na 120 hektarech a na seznam světového dědictví jej komisaři zapsali pro unikátní architekturu, v níž se východoevropské tradice mísí s italskými a německými vlivy. Významnou roli sehrál i fakt, že v centru našla domov řada etnik a jejich odkaz tam přetrvává dodnes. <em>(foto: Flickr, Ben Adlard, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Východ potkává západ

Historické centrum Lvova

Lvovské staré město se rozkládá asi na 120 hektarech a na seznam světového dědictví jej komisaři zapsali pro unikátní architekturu, v níž se východoevropské tradice mísí s italskými a německými vlivy. Významnou roli sehrál i fakt, že v centru našla domov řada etnik a jejich odkaz tam přetrvává dodnes. (foto: Flickr, Ben Adlard, CC BY-NC-ND 2.0)

<h3>Jen dřevo a ticho</h3><p><strong>Dřevěné cerkve karpatského regionu</strong></p><p>Na polsko-ukrajinském pomezí se dochovalo šestnáct dřevěných kostelů a polovina z nich se nachází na území Ukrajiny. Všechny vznikly mezi 16. a 19. stoletím a vybudovaly je řecké a východní ortodoxní komunity. Sloh „cerkví“ se tudíž navzájem podobá, přičemž vysoké střechy a rozložité zvonice mají vydržet karpatské sněhové bouře. Snímek zachycuje kostel sv. Trojice v Žovkvě.<em> (foto: Wikimedia Commons, </em><em>Sergіjj Krinicja, CC BY-SA 3.0</em><em>)</em></p>

Jen dřevo a ticho

Dřevěné cerkve karpatského regionu

Na polsko-ukrajinském pomezí se dochovalo šestnáct dřevěných kostelů a polovina z nich se nachází na území Ukrajiny. Všechny vznikly mezi 16. a 19. stoletím a vybudovaly je řecké a východní ortodoxní komunity. Sloh „cerkví“ se tudíž navzájem podobá, přičemž vysoké střechy a rozložité zvonice mají vydržet karpatské sněhové bouře. Snímek zachycuje kostel sv. Trojice v Žovkvě. (foto: Wikimedia Commons, Sergіjj Krinicja, CC BY-SA 3.0)

<h3>Pravoslavná tvář</h3><p><strong>Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích</strong></p><p>Klášterní komplex vznikal mezi roky 1864 a 1882 podle návrhu českého architekta Josefa Hlávky. Rodil se tedy v době, kdy Bukovina patřila k habsburské monarchii, a představuje unikátní spojení slohů, tvořící kulturní identitu pravoslavné církve. Dnes jde o sídlo Černovické univerzity. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Pravoslavná tvář

Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích

Klášterní komplex vznikal mezi roky 1864 a 1882 podle návrhu českého architekta Josefa Hlávky. Rodil se tedy v době, kdy Bukovina patřila k habsburské monarchii, a představuje unikátní spojení slohů, tvořící kulturní identitu pravoslavné církve. Dnes jde o sídlo Černovické univerzity. (foto: Shutterstock)

<h3>Z jeskyní do chrámů</h3><p><strong>Kyjevsko-pečerská lávra</strong></p><p>Dnešní pravoslavný klášterní komplex založili údajně roku 1051 poustevníci a původně šlo o jeskynní labyrint, kde žili mniši. Posléze nad ním vyrostly chrámy a ve středověku se jednalo o významné kulturní centrum. V současnosti tam sídlí metropolita Volodymyr, duchovní vůdce ukrajinské pravoslavné církve.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Z jeskyní do chrámů

Kyjevsko-pečerská lávra

Dnešní pravoslavný klášterní komplex založili údajně roku 1051 poustevníci a původně šlo o jeskynní labyrint, kde žili mniši. Posléze nad ním vyrostly chrámy a ve středověku se jednalo o významné kulturní centrum. V současnosti tam sídlí metropolita Volodymyr, duchovní vůdce ukrajinské pravoslavné církve. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Až stanice doslouží, nové moduly se od ní odpojí a zůstanou na oběžné dráze pro soukromé účely. (foto: NASA, CC0)

Vesmír
Revue

Kočrka, kohout nebo třeba kozel - tato zvířata byla ve středověku považována za pomocníky čarodějnic. (foto: Pexels, Lucas PezetaCC0)

Historie

Kareta obrovská (Chelonia mydas) je coby ohrožený druh chráněna. V dospělosti jsou jejími jedinými nepřáteli větší druhy žraloků (zejména žralok tygří) a člověk. (foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)

Věda

Hideki Tódžó již jako japonský premiér na manilském letišti před inspekcí posádky Filipín. Japonští vojáci na souostroví povraždili statisíce civilistů. (foto: Wikimedia Commons, Reader's Digest, TT News AgencyCC0)

Válka

Po měsíci „UPF diety“ přibral Chris van Tulleken sedm kilogramů (tři kilogramy tvořil jen tělesný tuk, zbytek sacharidy uložené v játrech a svalech), z průměrné hmotnosti podle BMI poskočil k nadváze. (ilustrační foto: Shutterstock) 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907