Archeologické nálezy dokládají, že domovem nejstarší vyspělé civilizace na evropském kontinentu se stalo Řecko, konkrétně ostrov Kréta. Dávná historie dodnes ožívá v mytických příbězích: V jedné z místních jeskyní přišel podle legendy na svět bůh Zeus a v labyrintu starověkého paláce Knóssos údajně řádil bájný Minotaurus
Knóssos představuje nejrozsáhlejší archeologickou lokalitu na Krétě. Ruiny paláce, kde podle pověsti přebývala bestie s býčí hlavou Minotaurus, dnes náležejí k největším turistickým atrakcím ostrova. (foto: Shutterstock)
V letech 1898–1913 existoval na ostrově autonomní Krétský stát ustavený Velkou Británií. Tehdy tam vlála i samostatná vlajka, kombinující základní řecký kříž a pěticípou hvězdu v červeném poli. Šlo o symbol Osmanské říše, ale místní lidé se s ním údajně ztotožňovali jen neradi. V současnosti Kréta užívá standartu pevninského Řecka s modrými a bílými pruhy, přičemž první jmenovaná barva odkazuje k moři a druhá k čistotě a boji za nezávislost.
Knóssos leží nedaleko současné metropole Heráklionu a mnozí archeologové jej označují za vůbec nejstarší město v Evropě. Koncem 3. tisíciletí př. n. l. ho vybudovala minojská civilizace coby politické a kulturní centrum ostrova a dodnes představuje významný zdroj poznatků o antickém období. V tamním paláci, jehož stáří se odhaduje na necelé čtyři tisíce let, se podařilo nalézt kupříkladu nejstarší známé zápisy původní verze řeckého písma, tzv. lineárního A a B, přičemž první jmenované zůstává dosud nerozluštěné.
Pro civilizační rozkvět představovala Kréta naprosto ideální místo: Největší a nejjižnější z více než tří tisícovek řeckých ostrovů leží na pomyslné středozemní křižovatce, kde se stýkají vlivy trojice sousedních kontinentů, což v minulosti hrálo zásadní roli.
Ostatně i v dnešní době panuje na Krétě rušno, a to díky turismu. Ostrov jen o málo větší než Plzeňský kraj přivítal v posledních letech před pandemií každoročně na pět milionů návštěvníků. Heráklionské letiště odbaví v sezoně celou pětinu charterových letů do Řecka a z cestovního ruchu plyne místní vládě 40 % příjmů.
Vedle historického bohatství vděčí Kréta za svou oblibu u návštěvníků především mimořádné rozmanitosti. Kromě samozřejmých lákadel v podobě odpočinku na pláži totiž značně hornatý ostrov nabízí i vrcholy tyčící se do více než dvou tisíc metrů nad mořem, kde v zimě dokonce fungují lyžařské areály. Členitý terén v údolích pak brázdí množství úzkých soutěsek, z nichž ta nejznámější v národním parku Samaria je s šestnácti kilometry zároveň nejdelší v Evropě.
Geologickou pestrost Kréty dokresluje bezpočet jeskyní, které protkávají tamní vápencový podklad. Speleologové jich napočítali na čtyři a půl tisíce, přičemž dvě z nich – Idaion Antron v samotném srdci ostrova a Diktaion Antron s bohatou krápníkovou výzdobou na východě – hrají podstatnou roli v místní mytologii: V jedné z nich se totiž podle tradice narodil nejvyšší antický bůh Zeus.
Chcete-li se na Krétě ocitnout doslova na dosah historie, nemusíte hned mířit k nejvytíženějším turistickým cílům. Svědkem tisíciletých dějin mohou být třeba i věkovité olivovníky. Na ostrově rostou hned dva nejstarší na světě, přičemž strom v obci Vouves může mít podle odhadů dva až čtyři tisíce let – kvůli dutému kmeni však nelze jeho věk určit přesně. Každopádně postupně nabyl úctyhodného obvodu přes dvanáct metrů.
Ještě dnes přitom plodí, a přispívá tak k dominanci Kréty v rámci světových statistik produkce oliv. Místní farmáři pěstují celkem čtrnáct odrůd a ze sadů čítajících třicet milionů stromů starších sedmi let získávají ročně osmdesát tisíc tun oleje.
Kréta patří k nejstarším osídleným regionům Evropy: Lidé tam prokazatelně žili již kolem 7. tisíciletí př. n. l., tedy zhruba čtyři tisíce let před rozvojem minojské kultury, považované za první vyspělou civilizaci starého kontinentu. V období, jež historikové pojmenovali na počest krále Minoa, představovala Kréta námořní velmoc a významný obchodní uzel Středomoří.
Slibně se rozvíjející civilizace náhle zanikla v polovině 15. století př. n. l., s největší pravděpodobností v důsledku erupce sopky na nedalekém ostrově Théra. Následující staletí se nesla ve znamení střídavého osidlování jinými kulturami, z nichž nejvýznamnější byla ta mykénská z pevninského Řecka. V roce 67 př. n. l. ostrov dobyli Římané a učinili z něj svou provincii. V jejich rukou zůstal i po rozpadu impéria, coby součást Východořímské říše a posléze Byzance.
Roku 1204 zahrnula Krétu do svého území nově vzniklá Benátská republika. A přestože se další čtyři staletí považují za období relativní prosperity, zároveň docházelo k četným lidovým vzpourám, jež vyvrcholily roku 1669 připojením ostrova k Osmanské říši.
V roce 1832 vzniklo na pevnině Řecké království a mnozí Kréťané se k němu toužili připojit, což se nakonec povedlo krátce před první světovou válkou. Nové uspořádání zahrnovalo i systematický odsun islámského obyvatelstva na východ. Během druhého globálního konfliktu se ostrov stal cílem nacistických parašutistů při tzv. bitvě o Krétu a němečtí výsadkáři tam na tři roky zřídili svou základnu, než území rok před koncem války osvobodila spojenecká vojska.
Shutterstock
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
PřírodaHrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
