Kréta: Ráj speleologů a magnet na turisty

Archeologické nálezy dokládají, že domovem nejstarší vyspělé civilizace na evropském kontinentu se stalo Řecko, konkrétně ostrov Kréta. Dávná historie dodnes ožívá v mytických příbězích: V jedné z místních jeskyní přišel podle legendy na svět bůh Zeus a v labyrintu starověkého paláce Knóssos údajně řádil bájný Minotaurus

22.02.2023 - Barbora Jelínková



Alt text

V letech 1898–1913 existoval na ostrově autonomní Krétský stát ustavený Velkou Británií. Tehdy tam vlála i samostatná vlajka, kombinující základní řecký kříž a pěticípou hvězdu v červeném poli. Šlo o symbol Osmanské říše, ale místní lidé se s ním údajně ztotožňovali jen neradi. V současnosti Kréta užívá standartu pevninského Řecka s modrými a bílými pruhy, přičemž první jmenovaná barva odkazuje k moři a druhá k čistotě a boji za nezávislost.

Knóssos leží nedaleko současné metropole Heráklionu a mnozí archeologové jej označují za vůbec nejstarší město v Evropě. Koncem 3. tisíciletí př. n. l. ho vybudovala minojská civilizace coby politické a kulturní centrum ostrova a dodnes představuje významný zdroj poznatků o antickém období. V tamním paláci, jehož stáří se odhaduje na necelé čtyři tisíce let, se podařilo nalézt kupříkladu nejstarší známé zápisy původní verze řeckého písma, tzv. lineárního A a B, přičemž první jmenované zůstává dosud nerozluštěné.

Magnet na turisty

Pro civilizační rozkvět představovala Kréta naprosto ideální místo: Největší a nejjižnější z více než tří tisícovek řeckých ostrovů leží na pomyslné středozemní křižovatce, kde se stýkají vlivy trojice sousedních kontinentů, což v minulosti hrálo zásadní roli. 

Ostatně i v dnešní době panuje na Krétě rušno, a to díky turismu. Ostrov jen o málo větší než Plzeňský kraj přivítal v posledních letech před pandemií každoročně na pět milionů návštěvníků. Heráklionské letiště odbaví v sezoně celou pětinu charterových letů do Řecka a z cestovního ruchu plyne místní vládě 40 % příjmů.

Ráj speleologů

Vedle historického bohatství vděčí Kréta za svou oblibu u návštěvníků především mimořádné rozmanitosti. Kromě samozřejmých lákadel v podobě odpočinku na pláži totiž značně hornatý ostrov nabízí i vrcholy tyčící se do více než dvou tisíc metrů nad mořem, kde v zimě dokonce fungují lyžařské areály. Členitý terén v údolích pak brázdí množství úzkých soutěsek, z nichž ta nejznámější v národním parku Samaria je s šestnácti kilometry zároveň nejdelší v Evropě. 

Geologickou pestrost Kréty dokresluje bezpočet jeskyní, které protkávají tamní vápencový podklad. Speleologové jich napočítali na čtyři a půl tisíce, přičemž dvě z nich – Idaion Antron v samotném srdci ostrova a Diktaion Antron s bohatou krápníkovou výzdobou na východě – hrají podstatnou roli v místní mytologii: V jedné z nich se totiž podle tradice narodil nejvyšší antický bůh Zeus.

 

Olivové království

Chcete-li se na Krétě ocitnout doslova na dosah historie, nemusíte hned mířit k nejvytíženějším turistickým cílům. Svědkem tisíciletých dějin mohou být třeba i věkovité olivovníky. Na ostrově rostou hned dva nejstarší na světě, přičemž strom v obci Vouves může mít podle odhadů dva až čtyři tisíce let – kvůli dutému kmeni však nelze jeho věk určit přesně. Každopádně postupně nabyl úctyhodného obvodu přes dvanáct metrů.

Ještě dnes přitom plodí, a přispívá tak k dominanci Kréty v rámci světových statistik produkce oliv. Místní farmáři pěstují celkem čtrnáct odrůd a ze sadů čítajících třicet milionů stromů starších sedmi let získávají ročně osmdesát tisíc tun oleje.

Stručné dějiny

Kréta patří k nejstarším osídleným regionům Evropy: Lidé tam prokazatelně žili již kolem 7. tisíciletí př. n. l., tedy zhruba čtyři tisíce let před rozvojem minojské kultury, považované za první vyspělou civilizaci starého kontinentu. V období, jež historikové pojmenovali na počest krále Minoa, představovala Kréta námořní velmoc a významný obchodní uzel Středomoří. 

V rukou dobyvatelů

Slibně se rozvíjející civilizace náhle zanikla v polovině 15. století př. n. l., s největší pravděpodobností v důsledku erupce sopky na nedalekém ostrově Théra. Následující staletí se nesla ve znamení střídavého osidlování jinými kulturami, z nichž nejvýznamnější byla ta mykénská z pevninského Řecka. V roce 67 př. n. l. ostrov dobyli Římané a učinili z něj svou provincii. V jejich rukou zůstal i po rozpadu impéria, coby součást Východořímské říše a posléze Byzance

Roku 1204 zahrnula Krétu do svého území nově vzniklá Benátská republika. A přestože se další čtyři staletí považují za období relativní prosperity, zároveň docházelo k četným lidovým vzpourám, jež vyvrcholily roku 1669 připojením ostrova k Osmanské říši.

Rušné 20. století

V roce 1832 vzniklo na pevnině Řecké království a mnozí Kréťané se k němu toužili připojit, což se nakonec povedlo krátce před první světovou válkou. Nové uspořádání zahrnovalo i systematický odsun islámského obyvatelstva na východ. Během druhého globálního konfliktu se ostrov stal cílem nacistických parašutistů při tzv. bitvě o Krétu a němečtí výsadkáři tam na tři roky zřídili svou základnu, než území rok před koncem války osvobodila spojenecká vojska. 

Lidé

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 623 000
  • očekávaná doba dožití: 82 let
  • prům. počet dětí: 1,4 na ženu
  • věková struktura: 14 % obyvatelstva do 14 let, 23 % obyvatelstva nad 65 let
  • městské obyvatelstvo: Heráklion má 173 000 obyvatel
  • náboženství: 98 % pravoslaví, 1 % ostatní, 1 % islám
  • oficiální jazyk: řečtina
  • gramotnost: 99 %
  • obyvatelstvo ohrožené chudobou: 37 %

Politika

  • státní zřízení: řecký kraj
  • správkyně: Maria Kozyrakiová
  • volby do řeckého parlamentu: každé čtyři roky

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 17 100 eur, podle odhadu z roku 2018; ČR – 27 900 eur
  • měna: euro

Geografie

  • rozloha: 8 336 km², o něco větší než Plzeňský kraj
  • charakter území: hornatý ostrov tvořený vápencovou krou, na jihu se rozkládá Mesarská nížina
  • podnebí: středomořské, jeden z nejteplejších a nejsušších regionů Evropy
  • min. noční / max. denní teploty v Heráklionu (°C): leden–březen 5/22, duben–červen 15/33, červenec–září 21/35, říjen–prosinec 6/28
  • nejvyšší bod: Psiloritis, 2 456 m n. m.
  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost 8/22

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci