Krvavá svatba aneb Noc svatého Bartoloměje (1.)

18.06.2016 - Dušan Uhlíř

Konec dlouholetých rozbrojů mezi francouzskými katolíky a hugenoty měl roku 1572 zpečetit sňatek navarrského krále Jindřicha se sestrou francouzského panovníka Markétou z Valois


Reklama

Hugenoti byli ve Francii od počátku pronásledováni, a to jak ze strany královské moci, tak ze strany katolické církve. Do čela katolické strany, vystupující bojovně proti těmto francouzským protestantům, se postavila mocná rodina lotrinských vévodů, jež přijala a osvojila si titul vévodů de Guise.

Naděje pro hugenoty

V krátkém období klidu mezi třetí a čtvrtou občanskou válkou po roce 1570 se zdálo, že se karta obrací a nastává období trvalého míru. Mezitím dospěl syn navarrského krále Antonína Bourbonského a budoucí král Jindřich Navarrský a stal se po nedávné smrti svého strýce vévody de Condé formální hlavou hugenotů. Skutečným vůdcem a velitelem však zůstával nadále admirál Gaspard de Coligny. V předchozí válce přišli hugenoti o svou baštu ve městě Orléans a našli za ni náhradou novou centrálu v dobře opevněné námořní pevnosti La Rochelle. V samotném království Navarra, jež bylo nadále pevnou oporou nové víry, vládla zatím Jindřichova matka Jana d´Albret jako královna Jana III.

Byla to patrně ona, kdo přišel s návrhem na uzavření sňatku mezi jejím synem Jindřichem a Markétou z Valois, dcerou krále Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské. Tento sňatek vzbuzoval naději, že mír bude takto zpečetěn. Byl mu nakloněn i pařížský dvůr, kde si královna Kateřina stále udržovala vliv na slabého a vrtošivého Karla IX. Jednání byla brzy navázána. Král Karel IX. byl hubený muž nezdravého vzezření, jehož velkou vášní byl lov a vše, co s ním souviselo. Až dosud se nemusel zabývat státními záležitostmi, protože ty za něho obstarávala jeho matka. Ale těžko snášel její diktát a chtěl se od něj osvobodit. Nebyl toho schopen sám a potřeboval se o někoho opřít.

V době sblížení s hugenoty přilnul k admirálu Colignymu a našel v něm protiváhu proti své panovačné matce. Věnoval mu svou důvěru a nazýval ho dokonce svým otcem. Coligny měl ovšem vlastní plány. Toužil po osvobození Flander od Španělů a tlačil mladého krále do války se Španělskem. Od roku 1571 vyjednával za tím účelem o spojenectví s protestantskou Anglií. Kateřina Medicejská se naopak snažila za každou cenu válce zabránit. Těžce snášela ztrátu vlivu na svého syna a veškerá její nenávist se obrátila proti Colignymu.

Svatební den

Mezitím pokročily přípravy ke svatbě Jindřicha Navarrského s královou sestrou Markétou. Byla překonána otázka rozdílného náboženství obou snoubenců. Dokonce papež Řehoř XIII. udělil dispens ke sňatku katoličky s protestantem. Potíž byla už jen v tom, že devatenáctiletá Markéta vytrvale odmítala svého stejně starého ženicha. Nesnášela toho malého chlapíka neotesaných způsobů, který páchl stájí a česnekem. Proplakala několik nocí, ale byla k sňatku nakonec přinucena matkou i bratrem Karlem. Dne 10. června 1572 zemřela v Paříži navarrská královna Jana. Jindřich Navarrský povýšil na krále Navarry.

Datum sňatku bylo stanoveno na 18. srpna 1572 a do Paříže se začali sjíždět tisíce Jindřichových stoupenců z řad hugenotů. Odhaduje se, že jich sem přijelo osm až deset tisíc. Svatební ceremoniel se odehrál před portálem chrámu Notre-Dame, protože ženichu jako hugenotovi nebyl umožněn vstup do katedrály. Následovaly slavnostní průvody, nákladné bankety a skvělé plesy. Ale na pozadí těchto radovánek zrála v Paříži nenávistná nálada proti kacířům, které bylo možné potkat na každém kroku.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 12/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907