Krvežíznivý upír nebo krutý tyran? Skutečný příběh hraběte Draculy

29.04.2017 - Ludmila Příborská

Kdo by neznal legendu o bezcitném hraběti Draculovi! Co ale víme o jeho reálné předloze hraběti Vladu III.?

Vlad III. s Turky -<p>Turkům, kteří před ním odmítli smeknout, nechal zaživa přibít turbany k hlavě</p>
Vlad III. s Turky -

Turkům, kteří před ním odmítli smeknout, nechal zaživa přibít turbany k hlavě


Reklama

Je dokázáno, že Draculova hrůzovláda si v samotném Valašsku vyžádala na tisíce obětí. Zvrhlý hrabě totiž pravděpodobně trpí sadistickou úchylkou. Doslova se kochá pohledem na muka svých obětí. Rozkoš z mučení je mu nade vše, nezná slitování. Nezáleží mu na věku ani pohlaví mučených...

Tajemná přezdívka

Na svět přichází někdy kolem roku 1431 v rumunském Valašsku, takzvané Valahii – zemi rozkládající se mezi karpatským obloukem a Dunajem. Je synem knížete Vlada II. nazývaného Dracul neboli Drak. Ten svou přezdívku začal užívat po vstupu do prestižního uherského rytířského Dračího řádu krále a císaře Zikmunda Lucemburského. 

Rumunské slovo Dracula se brzy stává synonymem pro označení „syna draka“. V rumunštině má ale ještě další význam – ďábel! To je v případě Draculy skutečně trefné označení. A i druhé jméno Vlada III. si nese svůj temný původ. Tepeš je totiž kůl, na který nechává krvelačný panovník narážet své oběti.   

Dětství v zajetí Turků 

Jeho otec Vlad II. podlehne turecké svrchovanosti a je nucen vydat své syny jako rukojmí. S bestiálními a surovými mučícími praktikami se tak Dracula setkává už jako malý kluk. Říká se, že byl tehdy nucen přihlížet popravě svého mladšího bratra Rada Krásného. Toho za živa pohřbili do země! Kromě celoživotního traumatu získává Dracula v tureckém područí velmi dobré vzdělání.

Rozpínání osmanské moci má za následek větší politickou angažovanost křesťanské Evropy. A tak Ladislav Pohrobek zařizuje, aby se Vlad III. vrátil na valašský trůn. Ten okamžitě nechává popravit současného panovníka, svého vzdáleného strýce a ujímá se vlády. To mu však nestačí. Nenasytný Dracula usiluje o území Sedmihradska. Bez slitování proto nechává narazit pět set lidí na dřevěné kůly – muže, ženy, ale  i  malé děti!

Svědectví plná hrůzy

Nabodávání lidí zaživa je pro vojvodu Vlada, soudě nejen dle jeho přízviska, oblíbenou kratochvílí! Oběti umírají pomalu a v neskutečných bolestech. Krvelačný Dracula mučící techniku stále zdokonaluje, a to ve snaze dosáhnout co největšího utrpení. O zrůdnostech, které se děly na jeho hradě, se dozvídáme nejčastěji z dobových rytin a kronik. Historky svojí děsivostí s přehledem překonávají i tu neustále omílanou upírskou legendu.

Dracula dá jednou ku příkladu poslat pro žebráky s tím, že je zve na hostinu. Namísto toho, aby ubožáky uctil jídlem, je však všechny zavře do místnosti a upálí je zaživa! Šílené! Nebo se rozhodne uspořádat velkolepou hostinu mezi kůly, na nichž pozvolna tlejí mrtvá těla. Pokud si někdo dovolí vyjádřit nelibost vůči všudypřítomnému zápachu, nechává ho hrabě narazit na kůl také. 

Zemřel jako hrdina?

Co o Draculovi není obecně známo, je fakt, že se snaží o šíření křesťanství. Zakládá kláštery a finančně podporuje církev. Zároveň ale chystá válku s Turky, během které nechává na kůl narazit deset tisíc hlav nepřátelských vojáků. Ovšem jeho protivník, turecký sultán Mehmed II., mu porážku rok na to vrací i s úroky. Hraběte vyhání z valašského království. A pro vojvodu Draculu je jediným možným útočištěm ochrana uherského krále Matyáše Korvína. Ten však bestiálního panovníka zavírá do domácího vězení.

Po propuštění na svobodu v roce 1476 se opět vrací na valašský trůn. Ovšem ještě téhož roku poblíž Bukurešti padne v bitvě s Turky. Dodnes není jasné, zda zemřel hrdinně přímo v boji nebo byl úkladně zavražděn. Sultán si měl dle dochovaných záznamů vyžádat jeho hlavu, aby pak byla potupně nabodnuta na kůl  uprostřed Istanbulu

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie Speciál 2

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907