Kuchyně v dobách nouze: Polévka z chleba a brambory na marijánce

03.04.2016 - Kateřina Vašků

Tušíte, co měli lidé na talíři v dobách nouze? Čím nahrazovali med, jak udělali falešnou šlehačku nebo jak si dopomohli k masu?


Reklama

Ti, kteří zažili nejhorší válečný konflikt 20. století, ji měli na stole i několikrát týdně. Polévce z chlebových zbytků se říkalo žebračka a existovala na ni řada receptů, hlavní ingredienci však představoval rozmočený chleba. Zmíněný pokrm se stal jakýmsi symbolem vynalézavosti českých hospodyněk, které i v době nedostatku dokázaly uvařit „něco z ničeho“.

Lístky na přežití

Kuchař Bedřich Rebeka se vyučil za dob protektorátu u vyhlášeného pražského mistra Josefa Marušky. Nebyla to ovšem vařečka ani dobře nabroušený nůž, s nimiž nakonec posbíral cenné zkušenosti. Hlavním nástrojem se staly nůžky. „Vrchní měl vždycky s sebou nůžtičky a odstříhával jimi jídelní lístky, které byly tehdy důležitější než peníze. Bez lístků totiž člověk nedostal nic,“ vysvětluje pan Rebeka.

Zmíněný přídělový systém byl alfou a omegou jídelníčku Čechů a Slováků v protektorátních časech. Chléb, margarín, vločky, cukr, čaj, sýr, mléko, maso, vejce, tuky… Všechny uvedené potraviny dostávali lidé v dávkách, které vždy odpovídaly jejich věku a pracovnímu zařazení. Například pracující člověk obdržel maximálně 750 g masa na měsíc.

Nepřekvapí, že pro Židy byly určeny nižší dávky potravin, zatímco Němci měli příděly vyšší. „Každý měsíc jsme si pro lístky chodili na magistrát a potom se čekalo, až se někde tuky nebo maso objeví,“ dodává pamětnice Lidmila Čebišová. Potravinové zásoby se však přece jen daly rozšířit – díky kvetoucímu černému trhu. „Můj otec tehdy třeba vyměnil své kolo za nějaké maso,“ vzpomíná paní Čebišová.

Recepty z kalendáře

Uvařit něco z ničeho bylo v té době běžnou kuchařskou rutinou. Opakovaně se podávaly bramborové placky, „oukrop“, zeleninový vývar. Vyráběla se falešná šlehačka z krupice, nepravá rýže z jáhel či majonéza ze škrobu, přičemž si hospodyňky svá tajemství mezi sebou předávaly. Inspiraci přinášely i recepty z dobových kuchyňských kalendářů, které se těšily oblibě napříč sociálními třídami. „Vzpomínám si třeba na jeden podobný recept – brambory na marijánce. Byla to taková hnusná omáčka, ve které babička vyvařila kůži od špeku, aby to mělo aspoň nějakou chuť,“ vypráví paní Čebišová.

Otruby i vajíčka v prášku

Maso se na stole objevovalo maximálně jednou za týden. Lidé jedli i to, čím by jinak krmili hospodářská zvířata nebo co by vyhodili na kompost. Na jídelníčku tak často figurovaly třeba otruby či cukrová řepa. V kuchyních se rovněž používaly nejrůznější náhražky – především margarín nebo suchá vajíčka v prášku, přezdívaná „kykyryký“.

TIP: Přídělový systém v Československu: Stalin bránil pomoci ze Západu

Velkou výhru znamenalo vlastnit zahrádku s ovocem či zeleninou, ale úroda se mnohdy kradla. Stereotypní lístkový systém „zpestřovalo“ i načerno dovezené jídlo z venkova a doma chovaná drůbež, ovšem i to mělo svá rizika. Například za husu na balkoně vás mohl někdo udat, za což potenciálně hrozilo několik týdnů vězení

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907