La Tomatina: Ve španělském Buňolu proběhla každoroční rajčatová bitva

30.08.2019 - Martin Reichman

Tisícihlavý dav a ulice zbarvené do ruda, to je každoroční obrázek srpnové slavnosti La Tomatina, odehrávající se ve španělském městečku Buñol nedaleko Valencie.

<p>Za vznikem slavnosti La Tomatina stála kuriózní nehoda. V roce 1945 došlo během průvodu masek (Gigantes & Cabezudos) k nehodě, která vyvrcholila hádkou a divokou strkanicí, jíž nebyl ušetřen ani nedaleko stojící stánek se zeleninou.</p>

Za vznikem slavnosti La Tomatina stála kuriózní nehoda. V roce 1945 došlo během průvodu masek (Gigantes & Cabezudos) k nehodě, která vyvrcholila hádkou a divokou strkanicí, jíž nebyl ušetřen ani nedaleko stojící stánek se zeleninou.

<p>Příštího roku už na náměstí Buñolu dorazili lidé vyzbrojení vlastní rajčatovou municí a položili tak základ rajčatové války. Pauzu měla tato tradiční událost jen během vlády Francisca Franca, kdy byla zakázána.</p>

Příštího roku už na náměstí Buñolu dorazili lidé vyzbrojení vlastní rajčatovou municí a položili tak základ rajčatové války. Pauzu měla tato tradiční událost jen během vlády Francisca Franca, kdy byla zakázána.

<p>La Tomatina se koná vždy na konci srpna. Letošení ročník se uskutečnil tuto středu, ten příští je naplánován na 26. srpna.</p>

La Tomatina se koná vždy na konci srpna. Letošení ročník se uskutečnil tuto středu, ten příští je naplánován na 26. srpna.

<p>V loňském roce se slavnosti zúčastnilo okolo 22 000 účastníků a spotřebováno bylo asi 150 tun rajčat.</p>

V loňském roce se slavnosti zúčastnilo okolo 22 000 účastníků a spotřebováno bylo asi 150 tun rajčat.

<p>Bitva samotná trvá přesně hodinu (od 11 do 12 hodin). Polonazí lidé si během rajčatové koupele chrání oči plaveckými brýlemi.</p>

Bitva samotná trvá přesně hodinu (od 11 do 12 hodin). Polonazí lidé si během rajčatové koupele chrání oči plaveckými brýlemi.

<p>La Tomatina je dnes velkou turistickou atrakcí. Do malého města u Valencie každoročně dorazí tisíce lidí z celého světa.</p>

La Tomatina je dnes velkou turistickou atrakcí. Do malého města u Valencie každoročně dorazí tisíce lidí z celého světa.

  • Zdroj textu:

    tomatofestivalspain.com

  • Zdroj fotografií: tomatofestivalspain.com, Profimedia



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907