Lautner na hranici: Proč byl děkan trnem v oku inkvizitorovi Bobligovi?

16.07.2018 - Jan Halm

Podle obávaného inkvizitora Bobliga z Edelstadtu byl duchovní Lautner shovívavý a nevyhýbal se dobrému jídlu ani pití. Dokázal přimhouřit oko nad kdejakým evangelíkem ve své farnosti a považte – domácnost mu vedla mladá pěkná ženská. To by v tom byl čert, aby za tím nebyly nějaké temné síly

<p>Bobligovi byl děkan trnem v oku a rozhodl se ho zbavit.</p>

Bobligovi byl děkan trnem v oku a rozhodl se ho zbavit.


Reklama

Kryštof Alois Lautner se na Šumpersku narodil a také tu až do obsazení Olomouce Švédy za třicetileté války studoval. Protože byl člověk míru a pera, nikoliv meče, odešel do Bavor a později do Vídně, kde se z něj stal magistr práva a filozofie. Věnoval se také morální teologii a přírodním vědám. Na kněze byl vysvěcen po návratu do Olomouce a roku 1668 se ve svých 46 letech stal děkanem. Tím začalo na Šumpersku období míru a klidu pod laskavým dohledem vzdělaného a moudrého pastýře. Tato idyla byla rázně ukončena inkvizičním tribunálem, jenž byl ustanoven o deset let později inkvizitorem Bobligem.

TIP: Inkvizitor Boblig a čarodějnické procesy na losinském panství

Jako záminka posloužil tomuto nebezpečnému muži čin žebračky Schuhové, která uschovala svatou hostii pro porodní bábu Dorotu Groerovou, jejíž krávu chtěly obě ženy hostií vyléčit. Celá událost se mohla obejít jen s několika zdrávasy, jenže hraběnka Angelia Anna Sibyla z Galle, sídlící na velkolosinském zámku, by na svém území čarodějnice nesnesla, čímž přivolala do kraje zlo daleko větší než jen pověrčivé ženské.

Atmosféra strachu a bolesti

Inkvizitor roztočil kola molochu složeného ze strachu, udávání, bolesti a nenávisti. Na mučidlech se dřív či později přiznal každý. Vhodně zvolenými otázkami získával tribunál obvinění dalších a dalších osob z šumperského panství – a mířil stále výš. Činnost inkvizitorů bylo totiž třeba z něčeho hradit a nic k tomu nebylo vhodnější, než majetek zabavený usvědčeným čarodějníkům. Od chuďasů tak přešel tribunál k měšťanům a mince vesele cinkaly do váčku jeho představitelů.

Děkan Lautner viděl, co Boblig provádí a pravděpodobně mu bylo jasné, že inkvizitorovým zájmem je spíše osobní blaho. Ostatně kněz byl vzdělanější a sečtělejší než hrůzný vyšetřovatel. Ve své knihovně měl řadu svazků, některé i takové, nad kterými by představitelé církve přinejmenším pozdvihli obočí. A vlastnil také výtisk Maleus Maleficarum, Kladiva na čarodějnice. Znal průběh inkvizičních tribunálů.

Bez šance na obranu

Bobligovi byl děkan trnem v oku. Rozhodl se zahrát vysokou hru a svého soka se zbavit. Mučením vymohl ze svých obětí obvinění Lautnera, že prý vedl černé mše na Petrových kamenech a udělal z něj arcičernokněžníka. Děkana jali, ten se však úspěšně bránil a na mučidla si ho nikdo poslat netroufl. Zatím. Dlouhých pět let nad Lautnerem držel ochrannou ruku olomoucký biskup. Nakonec mu však došla trpělivost a děkana vydal na mučení.

TIP: Proces s děkanem: Boj proti čarodějnictví zaplatil Kryštof Alois Lautner životem

Nic nepomohlo, že muž „boží“ vždy po skončení práva útrpného odvolal všechna železem vynucená přiznání. Nic nepomohl dopis papeži Inocencovi XI., který ve snaze zmírnit Lautnerův trest na doživotní žalář poslal olomoucký biskup. „Kdybychom my sami byli z takové neřesti usvědčeni, pak by si spasitelná spravedlnost žádala, abychom byli celému světu příkladem a byli veřejně upáleni,“ zněla odpověď ctihodného otce z Říma. Dne 18. září 1685 byl Kryštof Lautner ze zvůle lidské chamtivé bestie upálen.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Reklama

Kudlanka číhající v typické poloze na svou kořist.

Příroda

Pařížskou katedrálu Notre-Dame zachvátil v polovině dubna mohutný požár. Střecha svatostánku se následně propadla a oheň se rozšířil i do jedné z hlavních věží.

Zajímavosti

Nejnebezpečnější nepřítel - japonské Micubiši A6M Zero bylo rychlé a obratné.

 

Válka
Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907