Reklama


Libanon: Korupce, uprchlíci a odpadky

14.02.2016

Občanská válka v Libanonu skončila, ale situace v tomto blízkovýchodním státě má do stability daleko. Země se musí vypořádávat se zkorumpovanou vládou, terorismem, záplavou syrských uprchlíků a horami odpadků


Reklama

Červená barva na vlajce Libanonu symbolizuje krev prolitou v boji za nezávislost, bílá mír, čistotu a sníh libanonských hor. Cedrový strom představuje stálost, štěstí a prosperitu.

V nedávné minulosti a zejména během občanské války v letech 1975–90 sloužilo území státu Libanon jako místo, kde si vyřizovali účty mocní sousedé Sýrie a Izrael. Na tak malou zemi je nejrůznějších sporů, zahraničních vlivů a zájmů (stejně jako nevyzpytatelných ozbrojených organizací) až příliš a na dění ve státě mají devastující efekt.

V jádru uprchlické krize

Před Libanonskou občanskou válkou byla země přirovnávána ke Švýcarsku a hlavní město Bejrút bylo známé jako „Paříž Blízkého východu“. Návrat k někdejšímu klidu a prosperitě se ale v současné době zdá být naprosto vyloučený. Syrská politika měla vždy na Libanon velký nepřímý vliv. Ten se však s vypuknutím Syrské občanské války změnil ve hmatatelnou lavinu syrských utečenců.

V srpnu roku 2013 bylo v šestimilionovém Libanonu hlášeno cca 677 000 Syřanů utíkajících před hrozbou války, v současnosti jejich počet narostl na zhruba 1,2 milionu! Ve skutečnosti může jít o ještě větší číslo. Některé zdroje totiž udávají, že uprchlíci v současnosti tvoří celou čtvrtinu obyvatel země. Už před více než rokem prohlásil libanonský ministr zahraničí, že uprchlická vlna ohrožuje samotnou existenci státu.

Udržet se nad vodou

Syrská krize zcela zásadně změnila libanonskou ekonomickou situaci. Příliv Syřanů zahltil pracovní trh a během posledních tří let se nezaměstnanost zvýšila na dvojnásobek. Zároveň výše průměrného platu poklesla o 14 %, protože syrští dělníci požadují za práci méně a zaměstnavatelé přebytek práceschopných lidí zneužívají. Za poslední dva roky se také o asi 200 000 lidí zvýšil počet Libanonců, kteří žijí pod limitem definujícím chudobu. Přitom už dříve měl Libanon vleklé finanční problémy, jejichž případné řešení vyžadovalo velké finanční dary západních států.

V současnosti jsou ovšem tyto dlouhodobé problémy odsunuty na vedlejší kolej. Příliv uprchlíků mění poměry ve všech ohledech a brzdí i ekonomický růst. Ten před rokem 2010 každoročně dosahoval cca 8 %, v současnosti se pohybuje kolem 1 %. Země, která by nutně potřebovala investovat do rozvoje, má nyní co dělat, aby ustála „běžný provoz“. V nastalé krizové situaci se navíc odhaluje zkorumpovanost a neschopnost libanonské vlády.

Velká odpadová krize

Zřejmě nejvýraznějším příkladem, který odhaluje problémy vládní správy, je současná odpadová krize, která je vidět a cítit v ulicích hlavního města Bejrútu. Kořeny dnešní situace sahají až do roku 1998, kdy byl zahájen provoz skládky al-Naameh. Její kapacita byla odhadnuta na dva miliony tun a používání mělo skončit po šesti letech. Jenže odpad se sem vyvážel ještě v červenci 2015 a kapacita místa byla překročena o 13 milionů tun. Protesty obyvatel žijících poblíž si vynutily definitivní uzavření. Teď se ovšem odpadky začaly vršit v ulicích hlavního města.

O odvoz odpadu by se měly starat státní orgány. Ty ale svoz odpadu zcela předaly soukromým společnostem, které jsou placeny ze státních peněz, ale patří lidem ve vládě. Protesty proti zneužívání státních zdrojů znamenaly ukončení smluv, ale situace se tím nevyřešila. Odpadků v Bejrútu přibývá a vláda nemá vůli a zřejmě už ani prostředky, aby nastalou situaci řešila.

STRUČNÉ DĚJINY

Mezi 2. a 1. tisíciletím př. n. l. se v místě dnešního Libanonu nacházelo centrum fénických městských států. V 6. století př. n. l. si oblast podrobili Peršané a v roce 332 př. n. l. ji dobyl Alexandr Veliký. Od roku 64 př. n. l. až do 7. století byl Libanon nejprve součástí Římské a poté Byzantské říše.

Od Říma až po samostatnost

V období Římské říše byl Libanon útočištěm pronásledované křesťanské komunity. V 7. století byla oblast připojena k arabskému chalífátu a zejména města na pobřeží stále více podléhala arabskému vlivu. Od 11. do 13. století zde probíhaly křižácké války, které měly někdejší křesťanské území vrátit do sféry vlivu západních států. Dvě století zde pak fungovaly křižácké státy, které definitivně zanikly po dobytí oblasti Osmanskou říší. Po 1. světové válce se region stal součástí státu Velký Libanon pod mandátem Francie. V zemi byli velmi silně zastoupeni křesťané i muslimové. V září 1926 byla vytvořena Libanonská republika, která v roce 1943 získala nezávislost.

Syrská okupace a teroristé

V libanonské vládě byli od počátku zastoupeni představitelé všech výrazných náboženských skupin – maronitských křesťanů, sunnitů i šíitů. Toto uspořádání fungovalo až do roku 1958, kdy došlo k velkému názorovému střetu. Do ní byli vedle vyjmenovaných skupin zapojeni i drúzové. K uklidnění vyostřené situace přispěly mezinárodní vojenské síly pod vedením USA. Roku 1975 ovšem vypukla občanská válka, do níž se navíc zapojili Syřané. Po dobu války bylo území Libanonu základnou pro Organizaci pro osvobození Palestiny, což bylo příčinou mnoha střetů s izraelskou armádou.

V 80. letech 20. století zde vznikla palestinská teroristická organizace Hizballáh, finančně podporovaná Íránem. Válka trvala až do roku 1990 a přinesla mimo jiné syrskou okupaci, která trvala až do roku 2005.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 6,2 milionu, asi o 0,8 milionu více než Slovensko, dvojnásobek obyvatel Arménie nebo Albánie; očekávaná doba dožití: 77,4 let; prům. počet dětí: 1,73 na jednu ženu; kojenecká úmrtnost: 7,76 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 25,08 % děti do 15 let, 6,58 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 29,3 let; městské obyvatelstvo: 87,8 %; etnické složení: Arabové 95 %, Arméni 4 %, ostatní 1 %; náboženství: muslimové 54 % (27 % sunnité, 27 % šíité), křesťané 40,5 %, drúzové 5,6 %, velmi malé množství židů, buddhistů a hinduistů; jazyky: oficiálním jazykem je arabština, v zemi se mluví i francouzsky, anglicky a arménsky; obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 28,6 %; gramotnost: 93,9 %

Politika

Typ vlády: republika; samostatnost: od 22. listopadu 1943 (předtím mandátní území Společnosti národů pod francouzskou správou); hlava státu: funkční období předchozího prezidenta Michela Sulaymana skončilo v květnu 2014, od té doby se Národní shromáždění nemůže shodnout na kandidátovi, jenž by vyhovoval všem – po 28 volebních sezeních (k říjnu 2015) je země stále bez prezidenta; šéf vlády: premiér Tammám Salám (od dubna 2014); volby: prezident je volen Národním shromážděním na 6 let a nemůže kandidovat opakovaně, premiér a jeho zástupce jsou jmenováni prezidentem po konzultaci s Nár. shromážděním

Ekonomika

HDP na hlavu: 18 000 USD (odhad 2014), podobně jako Bulharsko nebo Bělorusko (ČR 29 900 USD), měna: libanonská libra (LBP), 1 USD = cca 1 470 LBP, 1 Kč = cca 60 LBP

GEOGRAFIE

Rozloha: 10 400 km2, tedy zhruba stejně jako Kosovo nebo Jamajka, poloviční rozloha Slovenska nebo Izraele; hranice: 484 km, z toho 403 km se Sýrií, 81 km s Izraelem; délka pobřeží: 225 km; charakter území: úzká pobřežní nížina, údolí El Bekaa odděluje pohoří Libanon od hor Antilibanonu; podnebí: přímořské; mírné až chladné s deštivými zimami a horkými suchými léty, v pohoří Libanon v zimě intenzivní sněhové srážky; minimální noční / maximální denní teploty (°C) v Bejrútu: leden–březen 10–12/18–20, duben–červen 14–20/22–27, červenec–září 22–24/29–30, říjen–prosinec 19–12/27–20; nejnižší a nejvyšší bod: Středozemní moře 0 m / Qornet es Saouda 3 088 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První testy ukazují, že karmeltazit je tvrdší než diamant.

Věda

Robotičtí recepční v hotelu Henn na.

Revue

Největší a možná nejstarší geoglyf světa se nachází na Urale – úhlopříčně měří víc než 275 metrů.

Zajímavosti

Bavlna vyklíčila v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou.

Vesmír

Bivoj je český legendární hrdina, který měl podle pověsti chytit na Kavčí hoře (dříve Kančí hora) divokého kance za uši, dát si ho na záda a odnést ho na hrad Libušín. Za tento čin měl získat Kazinu ruku.

Historie

Na rozdíl od jiných druhů zimujících motýlů nepotřebuje žluťásek řešetlákový k zimní hibernaci žádný úkryt.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907