Logika destruktivní dezinfekce: Nakažené mravence čeká nemilosrdná čistka

01.07.2020 - Zuzana Teličková

Jak se mravenci zachovají, když do hnízda přijde jejich druh infikovaný smrtící nemocí? Nemilosrdně ale pragmaticky. Jejich zásah lze přirovnat k reakci buněk imunitního systému.

<p>Mravenci druhu <em>Lasius brunneus</em> při starosti o larvy. Dělníci larvy přesunují poté, co bylo hnízdo narušeno.</p>

Mravenci druhu Lasius brunneus při starosti o larvy. Dělníci larvy přesunují poté, co bylo hnízdo narušeno.


Reklama

Tým profesorky Sylvie Cremerové z Rakouského vědeckého a technologického institutu (IST Austria) se spolupracovníky z londýnské univerzity Royal Holloway a univerzity v německém Würzburgu, se již dříve věnoval invazivním zahradním mravencům druhu Lasius neglectus. V předešlé studii vědci ukázali, jak se mravenci o sebe vzájemně starají při zasažení plísní Metarhizium, která může zlikvidovat celou kolonii. Členy kolonie, kteří byli vystaveni spórám plísně, podrobují ostatní mravenci intenzivnímu čištění povrchu těla, které snižuje možnost, že se zárodek dostane mravenci do těla, zahubí jej a bude se dál šířit.

Co se ale stane, když je mravenec infikován? Tuto otázku chtěli Cremerová a ostatní biologové zodpovědět v navazujícím výzkumu, v němž sledovali infekcí nakažené mravenčí kukly. Zjistili, že infikované zárodky mravenci raději zabijí, než aby připustili další šíření plísně.

„Zjistili jsme, že mravenci dokážou už v raných stádiích onemocnění určit zasažené členy kolonie. Potom provedou to, co jsme nazvali ‚destruktivní dezinfekce‘ – zabijí nemocné a s nimi i plíseň, aby ochránili celé společenství,“ komentovala výsledky Cremerová.

TIP: Mravenci zpátečku zvládají: Cestu mají „nakoukanou“

Tento proces má mnoho společného se způsobem, jakým se s útokem vypořádává imunitní systém obratlovců. Infikované buňky vyšlou signál, jenž přiláká pozornost buněk imunitního systému. Ty napadené buňky naruší a vpraví do nich toxickou substanci, která zlikviduje napadenou buňku i s patogenem. Stejně tak mravenci naruší kokon infikovaných kukel a dírou vstříknou kyselinu mravenčí, která zabije kuklu i plíseň. To znovu dokazuje, jak mravenci společně pracují na přežití kolonie a spíše než shlukem jednotlivců jsou jediným velkým superorganismem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907