Biolog z University of California zjistil, že pavoučí sítě přitahují hmyz nabitý elektřinou získanou máváním křídel.
Lehká, flexibilní pavoučí vlákna snadno mění tvar působením větru či elektrostatického náboje. Tato jejich vlastnost pomáhá pavoukům polapit letící kořist. „Elektrostatický náboj najdeme všude, což, jak se domnívám, mohlo vést k evolučnímu vývoji pavučin,“ vysvětluje Victor Manuel Ortega-Jimenez z University of California. Jevu si povšiml při hře se svou čtyřletou dcerou a kouzelnickou hůlkou, která vytváří náboj. V jednu chvíli zpozoroval, že hůlka přitahuje pavučinu a napadlo ho, že pokud má hmyz pozitivní náboj, bude k sobě přitahovat pavučinu s opačným nábojem.
Ortega-Jimenez si opatřil několik pavučin křižáků a v laboratoři pomocí elektrostatického generátoru nabíjel mrtvý hmyz. Na záznamu z vysokorychlostní kamery pak mohl pozorovat, jak se pavučina deformuje a přibližuje hmyzu dříve, než se samotné sítě dotkne. U hmyzu bez náboje k tomuto jevu nedocházelo.
TIP: Slušný apetit: Pavouci každoročně sežerou víc, než kolik váží dospělé lidstvo
Podobně funguje statická elektřina například u včel, kterým ušetří množství energie při sbírání pylu. Ten se jim totiž ještě před dosednutím lepí díky elektrostatickému náboji na nožky. V budoucnu se Ortega-Jimenez chystá zjistit, zda pavučiny přitahují také prach a pyl. To by totiž mohl být důvod, proč si mnozí pavouci stavějí každý den novou síť.
časopis Příroda
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)