Lov, který má náboj: Pavouci dokážou využívat statickou elektřinu

05.08.2019 - Zuzana Teličková

Biolog z University of California zjistil, že pavoučí sítě přitahují hmyz nabitý elektřinou získanou máváním křídel.

<p>Osminohým predátorům pomáhá při jejich lovu do sítě elektrostatický náboj.</p>

Osminohým predátorům pomáhá při jejich lovu do sítě elektrostatický náboj.


Reklama

Lehká, flexibilní pavoučí vlákna snadno mění tvar působením větru či elektrostatického náboje. Tato jejich vlastnost pomáhá pavoukům polapit letící kořist. „Elektrostatický náboj najdeme všude, což, jak se domnívám, mohlo vést k evolučnímu vývoji pavučin,“ vysvětluje Victor Manuel Ortega-Jimenez z University of California. Jevu si povšiml při hře se svou čtyřletou dcerou a kouzelnickou hůlkou, která vytváří náboj. V jednu chvíli zpozoroval, že hůlka přitahuje pavučinu a napadlo ho, že pokud má hmyz pozitivní náboj, bude k sobě přitahovat pavučinu s opačným nábojem.

Ortega-Jimenez si opatřil několik pavučin křižáků a v laboratoři pomocí elektrostatického generátoru nabíjel mrtvý hmyz. Na záznamu z vysokorychlostní kamery pak mohl pozorovat, jak se pavučina deformuje a přibližuje hmyzu dříve, než se samotné sítě dotkne. U hmyzu bez náboje k tomuto jevu nedocházelo.

TIP: Slušný apetit: Pavouci každoročně sežerou víc, než kolik váží dospělé lidstvo

Podobně funguje statická elektřina například u včel, kterým ušetří množství energie při sbírání pylu. Ten se jim totiž ještě před dosednutím lepí díky elektrostatickému náboji na nožky. V budoucnu se Ortega-Jimenez chystá zjistit, zda pavučiny přitahují také prach a pyl. To by totiž mohl být důvod, proč si mnozí pavouci stavějí každý den novou síť.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907