Lovci mezi rostlinami Poznejte aktivní masožravky

13.06.2020 - Pavel Sekerka botanik

Masožravost u rostlin zřejmě vznikla jako forma přizpůsobení na stanoviště chudé živinami. Rostliny tak získávají minerální látky nejenom kořeny, ale pomáhají si rovněž kořistí, kterou dokážou samy nebo s pomocí bakterií štěpit na živiny, jež postupně vstřebávají.

Rostliny kořist aktivně lákají pomocí medníků, vůně nebo zbarvení. Žádná masožravá rostlina neloví pomocí květů, hmyz naopak potřebuje pro opylení a tvorbu semen. Masožravky loví buď pasivně, tedy přilepením na list nebo pádem do láčky, nebo aktivně.

<h3>Mucholapka podivná <em>(Dionaea muscipula)</em></h3><p>Mucholapka loví pomocí zdvojené listové čepele. Její kořistí jsou mravenci, pavouci, sarančata, brouci i létající hmyz. Velikost kořisti je 0,5–3 cm. Při okraji čepele zakončené hřebenovitými výčnělky jsou žlázy vylučující nektar, jenž vábí hmyz. <strong>Pokud kořist zavadí o citlivé chlupy na horní straně listu, poloviny listu se k sobě přiklopí a vytvoří klec, která kořist uvězní.</strong> Ve vhodných podmínkách tento pohyb trvá asi půl vteřiny. Rostlina dovede odlišit pohyb hmyzu od náhodného doteku, třeba při dešti. Pohyb obou polovin čepele je synchronizován pomocí elektrických signálů na buněčné membráně, které se podobají nervovým vzruchům živočichů. <strong>List se neprodyšně uzavře a začne vylučovat trávicí enzymy. Když v pasti uvízne nestravitelný předmět, do dvou dnů dojde k jejímu otevření.</strong></p><p><strong>Barva květu: </strong>bílá<br /><strong>Rozšíření: </strong>USA – Severní a Jižní Karolína, severní Florida<br /><strong>Ekologie: </strong>krátkostébelná slatiniště<br /><strong>Status: </strong>IUCN – zranitelná, CITES B</p>

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula)

Mucholapka loví pomocí zdvojené listové čepele. Její kořistí jsou mravenci, pavouci, sarančata, brouci i létající hmyz. Velikost kořisti je 0,5–3 cm. Při okraji čepele zakončené hřebenovitými výčnělky jsou žlázy vylučující nektar, jenž vábí hmyz. Pokud kořist zavadí o citlivé chlupy na horní straně listu, poloviny listu se k sobě přiklopí a vytvoří klec, která kořist uvězní. Ve vhodných podmínkách tento pohyb trvá asi půl vteřiny. Rostlina dovede odlišit pohyb hmyzu od náhodného doteku, třeba při dešti. Pohyb obou polovin čepele je synchronizován pomocí elektrických signálů na buněčné membráně, které se podobají nervovým vzruchům živočichů. List se neprodyšně uzavře a začne vylučovat trávicí enzymy. Když v pasti uvízne nestravitelný předmět, do dvou dnů dojde k jejímu otevření.

Barva květu: bílá
Rozšíření: USA – Severní a Jižní Karolína, severní Florida
Ekologie: krátkostébelná slatiniště
Status: IUCN – zranitelná, CITES B

<h3>Aldrovandka měchýřkatá <em>(Aldrovanda vesiculosa)</em></h3><p>Drobná vodní bezkořenná rostlina vznášející se při vodní hladině. V mírném pásmu obvykle nekvete, protože potřebuje dlouhotrvající vysoké teploty. <strong>Lapací funkce listů je podobná jako u mucholapky podivné. Z řapíku vyrůstají dlouhé štětinovité tyčinky, které zpomalují pohyb kořisti. Vlastním lapacím orgánem je čepel listu, které se podobá otevřené škebli.</strong> Citlivé chlupy jsou na vnitřní straně listu v počtu 20–30. Když o ně kořist zavadí, list se rychle sevře a úlovek uvězní. Aldrovandka loví především drobné vodní korýše, hmyz a mladé měkkýše.</p><p><strong>Barva květu: </strong>zelenavá<br /><strong>Rozšíření: </strong>Evropa, Afrika, Asie, Austrálie<br /><strong>Ekologie: </strong>záplavové zóny velkých pomalu tekoucích řek, mělké vodní nádrže<br /><strong>Status: </strong>ČR – A1 vyhynulé taxony (reintrodukce v jižních Čechách), NATURA 2000, Bernská úmluva</p>

Aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa)

Drobná vodní bezkořenná rostlina vznášející se při vodní hladině. V mírném pásmu obvykle nekvete, protože potřebuje dlouhotrvající vysoké teploty. Lapací funkce listů je podobná jako u mucholapky podivné. Z řapíku vyrůstají dlouhé štětinovité tyčinky, které zpomalují pohyb kořisti. Vlastním lapacím orgánem je čepel listu, které se podobá otevřené škebli. Citlivé chlupy jsou na vnitřní straně listu v počtu 20–30. Když o ně kořist zavadí, list se rychle sevře a úlovek uvězní. Aldrovandka loví především drobné vodní korýše, hmyz a mladé měkkýše.

Barva květu: zelenavá
Rozšíření: Evropa, Afrika, Asie, Austrálie
Ekologie: záplavové zóny velkých pomalu tekoucích řek, mělké vodní nádrže
Status: ČR – A1 vyhynulé taxony (reintrodukce v jižních Čechách), NATURA 2000, Bernská úmluva

<h3>Bublinatka jižní <em>(Utricularia australis)</em></h3><p>Poměrně mohutná vodní rostlina podobná stolístkům nebo růžkatcům. Květy vykvétají na dlouhých stopkách nad vodou. Listy nahrazují čárkovité až vláskovité úkrojky s dopředu směřujícími kratičkými štětinkami. Na nich jsou četné lapací měchýřky vzniklé nejspíše přeměnou listů. Jedna rostlina jich může mít i více než 4 000. <strong>Hrdlo měchýřku je opatřeno dobře těsnící, tuhou a pružnou záklopkou. Ta se při lapání, když kořist zavadí o citlivé chlupy (obvykle jsou 4) při jejím ústí, otvírá směrem dovnitř.</strong> Podtlak, který je v měchýřku, nasaje vodu i s drobnými korýši, hmyzem nebo jinými živočichy dovnitř. Záklopka se pak vrátí do původní pozice a kořist uvězní.<strong> Otevření záklopky je velice rychlé, trvá 1/160 sekundy.</strong> Po strávení kořisti je voda z měchýřku vypumpována a měchýřek čeká na další kořist.</p><p><strong>Barva květu: </strong>žlutá<br /><strong>Rozšíření: </strong>Evropa, severní Afrika, Asie a Austrálie<br /><strong>Ekologie: </strong>stojaté mělké vody</p>

Bublinatka jižní (Utricularia australis)

Poměrně mohutná vodní rostlina podobná stolístkům nebo růžkatcům. Květy vykvétají na dlouhých stopkách nad vodou. Listy nahrazují čárkovité až vláskovité úkrojky s dopředu směřujícími kratičkými štětinkami. Na nich jsou četné lapací měchýřky vzniklé nejspíše přeměnou listů. Jedna rostlina jich může mít i více než 4 000. Hrdlo měchýřku je opatřeno dobře těsnící, tuhou a pružnou záklopkou. Ta se při lapání, když kořist zavadí o citlivé chlupy (obvykle jsou 4) při jejím ústí, otvírá směrem dovnitř. Podtlak, který je v měchýřku, nasaje vodu i s drobnými korýši, hmyzem nebo jinými živočichy dovnitř. Záklopka se pak vrátí do původní pozice a kořist uvězní. Otevření záklopky je velice rychlé, trvá 1/160 sekundy. Po strávení kořisti je voda z měchýřku vypumpována a měchýřek čeká na další kořist.

Barva květu: žlutá
Rozšíření: Evropa, severní Afrika, Asie a Austrálie
Ekologie: stojaté mělké vody

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Ilustrace Tereza Samková



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907