Lvi se výšek nebojí: Vysvětlení mýtu o stromových lvech

28.12.2020 - Petr Hejtmánek

Na některých místech Afriky můžete spatřit lvy odpočívající ve větvích stromů. Nenechte se zmást. Navzdory matoucí „reklamě“ některých parků se nejedná o žádný lví poddruh. Máte pouze možnost vidět naučené chování vycházející z dobré zkušenosti

<p>Lvi mají velmi silnou tělesnou konstituci a lezení na stromy pro ně není zrovna typické. Nicméně se k tomu občas odhodlají.</p>

Lvi mají velmi silnou tělesnou konstituci a lezení na stromy pro ně není zrovna typické. Nicméně se k tomu občas odhodlají.


Reklama

Lvi mají velmi silnou tělesnou konstituci a lezení na stromy pro ně není zrovna typické. Nicméně se k tomu občas odhodlají. K obtížnému šplhání na stromy se lvi přinutí hned z několika důvodů. Lov je pro ně vyčerpávající a mnohdy nebezpečnou záležitostí. Než by ztráceli energii honbou za zvěří s nejistým výsledkem, raději využijí jakékoli jiné šance, aby se lacino dostali k cizí kořisti. Nepohrdnou mršinou, snadno od kořisti odeženou geparda nebo hyeny. Někdy rovněž šplhají do korun stromů, aby se zmocnili úlovku levharta, který si tam tato obratná kočkovitá šelma uschovala.

V záplavových oblastech (např. v Okavangu nebo v severozápadní Zambii) se lvi uchylují na stromy před vodou. Jejich vztah k mokrému živlu je jednoznačný. Vodu nemají rádi a odhodlají se do ní, jen pokud je to nezbytně nutné – při pronásledování kořisti nebo kvůli záplavám. Jestliže si tedy mají vybrat mezi plaváním nebo pobytem na stromě, je jejich volba jednoznačná.

Další možnost, proč afričtí zvířecí vládci lezou do korun zelených velikánů, odhalil Josef Vágner, když lvy v šedesátých letech pozoroval v Ugandě. Usoudil, že lvi lezou na stromy nejčastěji tam, kde se vyskytuje velké množství těžké zvěře. Buvoli a sloni je totiž během odpočinku na zemi často vyrušovali.

Vždy přítomné nebezpečí pádu

Ať už lvi lezou na stromy z jakýchkoli důvodů, je jisté, že v korunách mají stín a v horku je ochlazuje svěží vítr, který odfukuje obtížný hmyz. Z výšky navíc mají větší rozhled. Během horkých dnů tak můžete ve větvoví spatřit i celou lví smečku. Starší lvice a mohutní samci se odváží ulehnout jen do rozsochy nebo na silné větve nízko nad zemí; mladí balancují na slabších větvích a ve větších výškách. Lvíčata se do korun stromů odvažují až po zkušenostech, které získají na padlých stromech.

Lvi na strom lezou tak, že předními tlapami s vytaženými ostrými drápy uchopí kmen a nahoru se posunují pomocí vzepřených zadních končetin. V korunách stromů se na rozdíl od levhartů pohybují nejistě a nemotorně. Občas se stane, že při balancování spadne některý z nich na zem a vážně se zraní nebo si dokonce zlomí vaz.

Kde lvi „rostou“ na stromech

Na výskytu stromových lvů stavějí svou popularitu národní parky Queen Elizabeth v Ugandě a Lake Manyara v Tanzanii. Pravda o tom, že lezení na stromy je zvykem získaná dovednost, se zde často ztrácí pod zdůrazňováním přítomnosti „stromových lvů“. Návštěvníci tak často z návštěvy získávají nesprávný dojem.

V Queen Elizabeth, severozápadní části zvané Ishasha, se lvy občas podaří zahlédnout v korunách fíkovníků sicomora, které rostou osamoceně v travnaté savaně. Mohutné fíkovníky se silnými vodorovnými větvemi vyrůstajícími z kmene nízko nad zemí jsou i pro lvy ideální „prolézačkou“. V národním parku Lake Manyara je vzhledem k hustém akáciovém porostu takřka nemožné lvy na stromech spatřit. Přesto si místní správa parku na stromových lvech založila své know-how.

TIP: Lovci a marný boj jejich kořisti o život: Tvrdá rána z milosti

V jiných částech Afriky nebyli lvi na stromech pozorováni nikdy, nebo jen velmi sporadicky. Například v největším jihoafrickém Krugerově parku jde o zcela výjimečnou událost. Zdá se, že si lvi lezeckou techniku předávají z generace na generaci. Dle mých vlastních zkušeností je jednoznačně nejlepším parkem na pozorování stromových lvů Serengeti.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky odkryly například závod na zpracování ryb. Velká část starého fénického města ale leží pod hladinou moře.

Zajímavosti

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Příroda

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Vesmír

V budoucnu by Maci Currinová ráda studovala vysokou školu ve Velké Británii a zároveň by se chtěla stát nejvyšší profesionální modelkou na světě.

Revue

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907