Magická makrofotografie: Neviditelný svět ostrých hran

27.04.2020 - Vilém Koubek

Hrají všemi barvami a jejich hrany jsou ostré, jasně definované, ale také velmi křehké. Krystalické struktury se nacházejí všude kolem nás a obzvlášť úchvatně se jeví pod mikroskopem či v makroobjektivu

<h3>Zrozena z prachu </h3><p>V jádru každé <strong>sněhové vločky</strong> spočívá miniaturní prachová částice: Ve vzduchu se na ni chytají drobné částečky atmosférické vody, jež mrznou a postupně vytvářejí unikátní krystaly. Podobu vloček určuje teplota, za které vznikají, a ačkoliv se říká, že žádné dvě nemohou být stejné, není to pravda.</p>

Zrozena z prachu 

V jádru každé sněhové vločky spočívá miniaturní prachová částice: Ve vzduchu se na ni chytají drobné částečky atmosférické vody, jež mrznou a postupně vytvářejí unikátní krystaly. Podobu vloček určuje teplota, za které vznikají, a ačkoliv se říká, že žádné dvě nemohou být stejné, není to pravda.

<h3>Na schodech duhy </h3><p>Sloučeniny <strong>bismutu</strong> nejsou na rozdíl od většiny ostatních těžkých kovů toxické. Ve standardním stavu jde o bílý prvek, ovšem oxidací se barví do duhova a jeho uměle vypěstované krystaly tvoří stupňovitou strukturu.  </p>

Na schodech duhy 

Sloučeniny bismutu nejsou na rozdíl od většiny ostatních těžkých kovů toxické. Ve standardním stavu jde o bílý prvek, ovšem oxidací se barví do duhova a jeho uměle vypěstované krystaly tvoří stupňovitou strukturu.  

<h3>Jaro v polodrahokamu </h3><p>Jemně vrstevnatá směs křemene, chalcedonu a opálu se nazývá <strong>achát</strong> a populární je hlavně pro svou pestrobarevnost i relativně nízkou cenu. Nitro minerálu navíc často zdobí tzv. dendrity, shluky krystalků, jež se podobají sněhovým vločkám či rostlinám.</p>

Jaro v polodrahokamu 

Jemně vrstevnatá směs křemene, chalcedonu a opálu se nazývá achát a populární je hlavně pro svou pestrobarevnost i relativně nízkou cenu. Nitro minerálu navíc často zdobí tzv. dendrity, shluky krystalků, jež se podobají sněhovým vločkám či rostlinám.

<h3>Rozkvetlý kámen </h3><p><strong>Brochantit</strong> spadá do rodiny síranů měďnatých a jeho krystaly se objevují v oxidační zóně ložisek mědi. Jméno získal podle francouzského mineraloga <strong>Brochanta de Villierse</strong> a vytváří jak hrubší struktury, tak jemné jehličkovité výběžky.</p>

Rozkvetlý kámen 

Brochantit spadá do rodiny síranů měďnatých a jeho krystaly se objevují v oxidační zóně ložisek mědi. Jméno získal podle francouzského mineraloga Brochanta de Villierse a vytváří jak hrubší struktury, tak jemné jehličkovité výběžky.

<h3>Žlutý závoj sopek </h3><p><strong>Síra</strong>, pátý nejběžnější prvek na naší planetě, se v čisté krystalické formě objevuje hlavně v oblastech s intenzivní vulkanickou činností, případně v okolí minerálních pramenů. Častěji na ni však v přírodě narazíme v podobě příměsi různých rud – například pyritu, sfalenitu či galenitu. </p>

Žlutý závoj sopek 

Síra, pátý nejběžnější prvek na naší planetě, se v čisté krystalické formě objevuje hlavně v oblastech s intenzivní vulkanickou činností, případně v okolí minerálních pramenů. Častěji na ni však v přírodě narazíme v podobě příměsi různých rud – například pyritu, sfalenitu či galenitu. 

<h3>Sladké hrany </h3><p><strong>Cukr</strong> je přírodní sladidlo, které se vyrábí převážně z cukrové řepy a třtiny. Strukturu na snímku zachytil mikroskop, nicméně zmíněná poživatina vytváří velmi dobře známé krystaly viditelné i pouhýma očima.</p>

Sladké hrany 

Cukr je přírodní sladidlo, které se vyrábí převážně z cukrové řepy a třtiny. Strukturu na snímku zachytil mikroskop, nicméně zmíněná poživatina vytváří velmi dobře známé krystaly viditelné i pouhýma očima.

<h3>Mentolový mák </h3><p><strong>Mentol</strong> si získal oblibu nejen pro svou vůni – je vyhledávaný také díky schopnosti ovlivňovat tělesné termoreceptory a vyvolávat chladivý pocit. Za pokojové teploty navíc vytváří miniaturní krystaly, jak ukazuje fotografie, jíž kvůli měřítku vévodí semínko máku.</p>

Mentolový mák 

Mentol si získal oblibu nejen pro svou vůni – je vyhledávaný také díky schopnosti ovlivňovat tělesné termoreceptory a vyvolávat chladivý pocit. Za pokojové teploty navíc vytváří miniaturní krystaly, jak ukazuje fotografie, jíž kvůli měřítku vévodí semínko máku.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907