Magická makrofotografie: Neviditelný svět ostrých hran

27.04.2020 - Vilém Koubek

Hrají všemi barvami a jejich hrany jsou ostré, jasně definované, ale také velmi křehké. Krystalické struktury se nacházejí všude kolem nás a obzvlášť úchvatně se jeví pod mikroskopem či v makroobjektivu

<h3>Zrozena z prachu </h3><p>V jádru každé <strong>sněhové vločky</strong> spočívá miniaturní prachová částice: Ve vzduchu se na ni chytají drobné částečky atmosférické vody, jež mrznou a postupně vytvářejí unikátní krystaly. Podobu vloček určuje teplota, za které vznikají, a ačkoliv se říká, že žádné dvě nemohou být stejné, není to pravda.</p>

Zrozena z prachu 

V jádru každé sněhové vločky spočívá miniaturní prachová částice: Ve vzduchu se na ni chytají drobné částečky atmosférické vody, jež mrznou a postupně vytvářejí unikátní krystaly. Podobu vloček určuje teplota, za které vznikají, a ačkoliv se říká, že žádné dvě nemohou být stejné, není to pravda.

<h3>Na schodech duhy </h3><p>Sloučeniny <strong>bismutu</strong> nejsou na rozdíl od většiny ostatních těžkých kovů toxické. Ve standardním stavu jde o bílý prvek, ovšem oxidací se barví do duhova a jeho uměle vypěstované krystaly tvoří stupňovitou strukturu.  </p>

Na schodech duhy 

Sloučeniny bismutu nejsou na rozdíl od většiny ostatních těžkých kovů toxické. Ve standardním stavu jde o bílý prvek, ovšem oxidací se barví do duhova a jeho uměle vypěstované krystaly tvoří stupňovitou strukturu.  

<h3>Jaro v polodrahokamu </h3><p>Jemně vrstevnatá směs křemene, chalcedonu a opálu se nazývá <strong>achát</strong> a populární je hlavně pro svou pestrobarevnost i relativně nízkou cenu. Nitro minerálu navíc často zdobí tzv. dendrity, shluky krystalků, jež se podobají sněhovým vločkám či rostlinám.</p>

Jaro v polodrahokamu 

Jemně vrstevnatá směs křemene, chalcedonu a opálu se nazývá achát a populární je hlavně pro svou pestrobarevnost i relativně nízkou cenu. Nitro minerálu navíc často zdobí tzv. dendrity, shluky krystalků, jež se podobají sněhovým vločkám či rostlinám.

<h3>Rozkvetlý kámen </h3><p><strong>Brochantit</strong> spadá do rodiny síranů měďnatých a jeho krystaly se objevují v oxidační zóně ložisek mědi. Jméno získal podle francouzského mineraloga <strong>Brochanta de Villierse</strong> a vytváří jak hrubší struktury, tak jemné jehličkovité výběžky.</p>

Rozkvetlý kámen 

Brochantit spadá do rodiny síranů měďnatých a jeho krystaly se objevují v oxidační zóně ložisek mědi. Jméno získal podle francouzského mineraloga Brochanta de Villierse a vytváří jak hrubší struktury, tak jemné jehličkovité výběžky.

<h3>Žlutý závoj sopek </h3><p><strong>Síra</strong>, pátý nejběžnější prvek na naší planetě, se v čisté krystalické formě objevuje hlavně v oblastech s intenzivní vulkanickou činností, případně v okolí minerálních pramenů. Častěji na ni však v přírodě narazíme v podobě příměsi různých rud – například pyritu, sfalenitu či galenitu. </p>

Žlutý závoj sopek 

Síra, pátý nejběžnější prvek na naší planetě, se v čisté krystalické formě objevuje hlavně v oblastech s intenzivní vulkanickou činností, případně v okolí minerálních pramenů. Častěji na ni však v přírodě narazíme v podobě příměsi různých rud – například pyritu, sfalenitu či galenitu. 

<h3>Sladké hrany </h3><p><strong>Cukr</strong> je přírodní sladidlo, které se vyrábí převážně z cukrové řepy a třtiny. Strukturu na snímku zachytil mikroskop, nicméně zmíněná poživatina vytváří velmi dobře známé krystaly viditelné i pouhýma očima.</p>

Sladké hrany 

Cukr je přírodní sladidlo, které se vyrábí převážně z cukrové řepy a třtiny. Strukturu na snímku zachytil mikroskop, nicméně zmíněná poživatina vytváří velmi dobře známé krystaly viditelné i pouhýma očima.

<h3>Mentolový mák </h3><p><strong>Mentol</strong> si získal oblibu nejen pro svou vůni – je vyhledávaný také díky schopnosti ovlivňovat tělesné termoreceptory a vyvolávat chladivý pocit. Za pokojové teploty navíc vytváří miniaturní krystaly, jak ukazuje fotografie, jíž kvůli měřítku vévodí semínko máku.</p>

Mentolový mák 

Mentol si získal oblibu nejen pro svou vůni – je vyhledávaný také díky schopnosti ovlivňovat tělesné termoreceptory a vyvolávat chladivý pocit. Za pokojové teploty navíc vytváří miniaturní krystaly, jak ukazuje fotografie, jíž kvůli měřítku vévodí semínko máku.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907