Šácholany neboli magnólie jsou jedny z nejstarších krytosemenných rostlin a nejspíše první rostliny opylované hmyzem. Již z doby před sto miliony let, kdy Zemi vládli dinosauři, jsou známé zkameněliny velice podobné dnešním druhům
Pozoruhodnou vlastností šácholanů je fakt, že jsou opylovány brouky, což je mezi kvetoucími rostlinami spíše výjimka. V době, kdy tyto dřeviny vznikaly, totiž včely, vosy a ani motýli – tedy běžní opylovači – ještě nežili. Odborné jméno získal rod podle francouzského botanika Pierra Magnola (1638–1715), české jméno je odvozené od staročeského názvu pro šišku – „šách“.
Rod šácholan obsahuje kolem stovky, převážně tropických a subtropických druhů. Jedná se o stromy či keře s jednoduchými, střídavými, celokrajnými a poměrně velkými listy. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích větví a jsou oboupohlavné s větším množstvím tyčinek. Prodloužené květní lůžko nese jednotlivé nesrostlé plodolisty. Z nich se vytvářejí zajímavé plody (souplodí) dužnatých či zdřevnatělých měchýřků, které připomíná šišky jehličnanů. Měchýřky v době zralosti praskají a uvolňují se z nich obvykle červená semena, která dlouho visí na bílých nitkách. (foto: Flickr, Katja Schulz, CC BY 2.0)
Vícekmenný opadavý strom nebo větší keř, který kvete před rozvinutím listů. Jedná se o druh, jenž se nejdéle používá v zahradní kultuře – jeden z matečných druhů dnes pěstovaných zahradních odrůd. Buddhističtí mniši jej totiž pěstovali v klášterech již před více než 1 500 lety jako ztělesnění čistoty.
Poupata a semena se dodnes používají proti nadýmání a vyvolávají pocení. Sušená poupata mají protiplísňové a cytotoxické účinky, mírní bolest a zklidňují. V Koreji se používají k léčbě bolestí hlavy, hlavně pokud ji způsobují záněty nosních dutin. Květy se také nakládají a používají k ochucení rýže. (foto: Wikimedia Commons, Peka, CC BY-SA 4.0 + David Vojtuš (ilustrace)
Velikost: keř či strom až 15 metrů vysoký
Barva květu: bílý
Rozšíření: střední a východní Čína
Ekologie: bohaté humózní lesy
Opadavý strom s přímým kmenem. Kvete později, až po rozvinutí listů, takže v době květu není příliš nápadný. Také tento strom byl hojně využíván v lidovém léčitelství. Čaj z mladé kůry je aromatický, potopudný, projímavý a používá se také jako tonikum. Dříve sloužil i jako náhrada chininu při léčbě malárie. Čaj z plodů se používal k léčbě žaludečních obtíží a kůra se žvýkala jako náhrada tabáku. (foto: Wikimedia Commons, Bruce Marlin, CC BY 3.0 + David Vojtuš (ilustrace)
Velikost: strom vysoký až 30 m
Barva květu: rostliny na severu areálu mají květy žlutozelené, na jihu oranžově žluté.
Rozšíření: V USA od hranic s Kanadou po Floridu
Ekologie: humózní listnaté lesy pahorkatin a podhůří, obvykle severní svahy
Stálezelený, exoticky působící strom s velkými, tmavě zelenými, na rubu rezavě hedvábně chlupatými listy. V lidovém léčitelství má podobné užití jako šácholan přišpičatělý. Kůra se používá pro vyvolání pocení a jako tonikum. Odvar slouží při léčbě revmatismu a kožních problémech. Lihový extrakt snižuje krevní tlak a mírně zrychluje dýchání. Z květů se získává éterický olej, v Anglii se květy nakládají a pro zvláštní chuť používají jako koření. Dřevo je tvrdé a poměrně těžké, ale nepříliš trvanlivé. Je bílé, ale na vzduchu hnědne. (foto: Wikimedia Commons, Pymouss44, CC BY-SA 3.0 + David Vojtuš (ilustrace)
Velikost: strom vysoký až 35 m
Barva květu: bílá
Rozšíření: JV USA
Ekologie: nivy podél potoků, zalesněné písečné duny, v nížinách
ilustrace: David Vojtuš (se souhlasem k publikování)
Flickr, Katja Schulz, CC BY 2.0
Wikimedia Commons, Pymouss44, CC BY-SA 3.0
Wikimedia Commons, Bruce Marlin, CC BY 3.0
Wikimedia Commons, Peka, CC BY-SA 4.0
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaRoztavená láva stéká z ostrova Havaj do Tichého oceánu. (foto: Shutterstock)
VesmírJak by asi vypadala obloha na planetě uvnitř kulové hvězdokupy? (ilustrace: Shutterstock)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
