Maxmilián II. Habsburský: Humanistický křesťan na českém trůnu

19.01.2016 - Redakce 100+1 historie

<p>Maxmilián II. Habsburský (1527-1576) přislíbil protestantským stavům dodržování České konfese. Ty na oplátku přijaly jeho syna Rudolfa za budoucího následníka českého trůnu.</p>

Maxmilián II. Habsburský (1527-1576) přislíbil protestantským stavům dodržování České konfese. Ty na oplátku přijaly jeho syna Rudolfa za budoucího následníka českého trůnu.


Reklama

Římský císař a český král Maxmilián II., jehož životní příběh se začal psát 31. července 1527, patří právem k nejzajímavějším osobnostem habsburského domu i českých dějin. V jeho osobě se spojila habsburská rezervovanost a oddanost dynastickým cílům se zájmem o dobové inovace.

Jako nejstarší syn českého krále Ferdinanda I. a jeho manželky Anny Jagellonské byl předurčen k tomu, aby jednou usedl na trůn. Důležitému dynastickému cíli byla podřízena rovněž výchova, při níž se mladý arcivévoda setkal nejen s vlivem humanistických myšlenek, ale také sílícího náboženského schizmatu, které si razilo cestu napříč habsburskými zeměmi.

Přestože jeho otec, který vyrostl na bigotně katolickém španělském dvoře, zůstal věrný principům katolické církve, Maxmiliána protestantské učení zaujalo a dokonce začal s novými idejemi sympatizovat. To pochopitelně vyvolalo nesouhlas královského otce i jeho bratra, kterým nebyl nikdo menší než římský císař a španělský král Karel V. Ten přišel s nápaditým řešením - oženit Maxmiliána se svou zbožnou dcerou Marií.

TIP: Císař „Slibotechna“: Kterak Maxmilián II. licitoval o České konfesi

Přestože bylo manželství úspěšné a vzešli z něj dva budoucí vladaři českých zemí Rudolf a Matyáš, Maxmiliánův postoj zůstal nevyhraněný. Oficiálně se přikláněl ke katolické církvi, osobně se ale cítil být spíše křesťanem v humanistické tradici. Než stihl smířlivou náboženskou politiku více rozpracovat, 12. října 1576 v Řezně zemřel. Dle slibu českých stavů se otevřela cesta na trůn pro jeho syna Rudolfa.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939.

Zajímavosti

Oblíbené i obávané buráky

Věda

Devět metrů dlouhý bazén pojme až deset plavců.

Revue

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Vesmír

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Válka

Císař Karel VI. jako český král v korunovačním rouchu.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907