Medúzy a činnost člověka: Čelíme útoku žahavých chapadel?

26.02.2018 - Jaroslav Petr

Biologové varují. Životní prostředí oceánů prochází velkou krizí. Jedním z jejích projevů jsou záplavy medúz. Nejnovější výzkumy však dokazují, že situace je podstatně složitější a rozhodně ne zoufalá

<p>Některé medúzy působí jako úžasné umělecké dílo</p>

Některé medúzy působí jako úžasné umělecké dílo


Reklama

Surfaři, kteří v létě vyrážejí na Floridu, aby si užili vln vzedmutých hurikány řádícími na širém moři, mohou narazit na nepříjemnou překážku – záplavu medúz talířovek (Aurelia). Většina medúz tohoto rodu není člověku nebezpečná, protože jejich žahavé buňky neproniknou lidskou kůží. Invazi u Floridy však před pár lety podnikla žahavá talířovka. Navíc šlo o medúzy impozantních rozměrů, mezi nimiž nebyly výjimkou kusy s klobouky o velikosti kola od bicyklu. Zkažená surfařská sezóna nebyla zdaleka největší nepříjemností. Floridská jaderná elektrárna čerpající z moře vodu k chlazení reaktorů musela být na přechodnou dobu odstavena, protože hrozilo, že rosolovitá těla medúz ucpou potrubí.

Celosvětová invaze medúz?

Podobné zprávy jako ta výše uvedená nejsou v poslední době žádnou vzácností. S invazemi medúz se potýkali už v Japonsku, v Izraeli nebo ve Skotsku. Japonští rybáři si zoufají kvůli masovému přemnožení medúzy Nemopilema nomurai. Ta dorůstá hmotnosti až 200 kilogramů a devastuje loviště ryb. Jedna rybářská loď se dokonce potopila, když se její posádka pokusila vytáhnout na palubu síť plnou obřích medúz. Hejna medúz představují pohromu i pro pobřežní chovy ryb v tzv. akvakulturách. Své o tom vědí chovatelé v Tunisu nebo v Irsku. Ve Středozemním moři začali na mnoha místech budovat systémy sítí, jež by ataky medúz zastavily.

Mnozí biologové jsou přesvědčeni, že invaze medúz jsou důsledkem závažného narušení mořských ekosystémů. Nejnovější výzkumy početného mezinárodního vědeckého týmu pod vedením amerického biologa Roberta Condona z Dauphin Island Sea Lab však varují před unáhlenými závěry. „Nemáme nic, oč bychom mohli opřít tvrzení, že medúz v mořích nějak významně přibylo. Když se podíváte, jak vlastně tento dojem vznikl, zjistíte, že nevychází z vědecky získaných dat a solidních analýz,“ říká Condon.

Medúzy – velká neznámá

V mořích žije asi dva tisíce druhů medúz, ale věda o nich ví jen málo. U mnoha těchto živočichů netušíme zhola nic o jejich životních cyklech, o velikosti populací nebo o reakcích na změny životního prostředí. Výzkum medúz je krajně obtížný. Dají se jen málokdy ulovit bez fatálního poškození, protože sítě je rozřežou na kusy. Některé medúzy dorůstají impozantních rozměrů a jakákoli manipulace s nimi je jak artistický, tak i vzpěračský výkon.

„Taková medúza může vážit stejně jako zápasník sumo,“ popisuje situaci japonský biolog Shin-ichi Uye. „Naše výzkumná plavidla jsou malá. Ulovením jediného takového exempláře riskujete, že svou loď převrhnete.“

Ukazatel poškození oceánů

I vědci, kteří před deseti lety bili na poplach před „invazí medúz“, jsou dnes ve svých verdiktech výrazně zdrženlivější. V devadesátých letech bylo k dispozici jen málo dat o vývoji populací medúz za delší časové období. K dobře zmapovaným místům patřilo americké pobřeží Mexického zálivu. Dalším pak bylo Beringovo moře. V období od roku 1985 do roku 1997 zaznamenali vědci v některých oblastech Mexického zálivu významný nárůst počtu talířovek ušatých (Aurelia aurita) a talířovek praporcovitých (Chrysaora quinquecirrha). Ve stejné době byl zřejmý i vzestup populací medúz v Beringově moři.

Výzkumníci byli přesvědčeni, že člověk už těžce narušil prostředí moří a oceánů a vyvolal razantní přestavbu ekosystémů. Mizí z nich obratlovci, především ryby, a na jejich úkor se rozmáhají bezobratlí živočichové, jako jsou medúzy a nejrůznější planktonní organismy.

Takový přesun v mořských ekosystémech bylo možné snadno logicky zdůvodnit. Moře jsou stále více znečišťována látkami, které slouží jako zdroj živin pro mikroorganismy. Při jejich přemnožení nastává medúzám doba hojnosti. Bezohledný rybolov decimuje stavy mnoha druhů ryb a medúzám tak mizí přirození konkurenti. V neposlední řadě jim hraje do karet i globální oteplování, protože při vyšších teplotách stoupá rozmnožovací schopnost těchto živočichů.

Vzestupy a pády

Teorie o invazi medúz už byla brána bezmála jako fakt. Psalo se o ní v učebnicích, hovořilo se o ní v přírodovědných dokumentech. V přírodě však mezitím došlo k nečekanému obratu. V roce 1997 začalo talířovek v severní části Mexického zálivu ubývat. Jejich počty klesaly nepřetržitě po několik let a pak znovu zamířily vzhůru. Vše nasvědčuje tomu, že populace medúz reagují velmi citlivě na dlouhodobé klimatické cykly a jejich populace prožívají opakované boomy a kolapsy.

„To, že někde vidíme záplavu medúz, vůbec nic neznamená. Lidé si sice řeknou, že svět jde do pekel, protože medúzy houfují, jenže to je přesně to, k čemu jsou předurčeny,“ říká další člen Condonova výzkumného týmu Monty Graham.

V současnosti se vědečtí pracovníci snaží pochopit, které změny v populacích medúz jsou nedílnou součástí přírodních cyklů a které vznikly v důsledku poškození přírody člověkem. Není to jednoduchý úkol. Zatím však nebylo zjištěno nic, co by podporovalo teorie o globální invazi medúz. Zčásti i proto, že bylo možné prozkoumat jen malou část světových moří a oceánů a i odtud se podařilo získat jen velmi málo spolehlivých údajů.

Nenápadné porodnice

Vědcům zamotává hlavu složitý životní cyklus medúz. Mnoho druhů včetně talířovek se rozmnožuje pohlavně. Oplozením vajíčka vznikne larva, která nejprve plave volně v moři. Pak larva usedne na dno, kde se promění v živočicha podobného mořské sasance, v tzv. polypa. V tomto stádiu životního cyklu může medúza setrvat velmi dlouho. Pokud však zavládnou příznivé podmínky, vypučí na polypovi i několik desítek plovoucích medúz, které se oddělí a vydají se na samostatnou plavbu oceánem. Záplavy medúz jsou často dílem početné, ale nenápadné populace polypů, o jejíž existenci nemají vědci nejmenší tušení. Najít porosty polypů na mořském dně je skoro nemožný úkol.

I do tohoto procesu se může promítnout činnost člověka. Jedním z významných faktorů, který přispívá k tvorbě volně plovoucích medúz, je teplota. Nelze proto vyloučit, že k přemnožení medúz přispívá i globální oteplení.

Sháňka po kvalitních datech

V současné době nemají vědci dostatek dat, kterými by podepřeli tvrzení o globálním vzestupu medúz. Na druhé straně ale nemohou vyvrátit podezření, že člověk k posílení populací medúz přeci jen nějak přispívá. Z dlouhodobých záznamů se zdá, že u japonských břehů docházelo k přemnožení medúz zhruba ve čtyřicetiletých cyklech. Po roce 2000 však dochází k invazi medúz prakticky každoročně. Navíc se zdá, že se tato invaze rodí v čínských pobřežních vodách, kde byly těžce zdecimovány rybí populace a medúzy tam tak přišly o přirozené nepřátele.

Z dalších světových moří a oceánů přicházejí rozporuplné informace. Některé svědčí ve prospěch invaze medúz, jiné naopak naznačují, že stavy těchto živočichů jsou stabilní nebo dokonce klesají. Po celém světě se proto vědci snaží zajistit sběr co nejkvalitnějších a nejúplnějších informací o medúzách. Pomáhá i veřejnost. Kalifornský Monterey Bay Aquarium Research Institute například spustil webové stránky Jellywatch.org, jejichž prostřednictvím mohou jak odborníci, tak i běžní lidé nahlásit svá pozorování medúz.

TIP: Podvodní říše našich tůní - Tajemná džungle sladkých vod

Zoologové zaměření na podmořskou faunu se snaží využít i data, která se pro vědecké bádání většinou nepoužívají. Kanadský biolog Daniel Pauly z vancouverské University of British Columbia nashromáždil zprávy, které o výskytu medúz zveřejnily od roku 1950 nejrůznější sdělovací prostředky. Získaná data prohnali experti počítačem se speciálním programem. Ten zohlednil spolehlivost jednotlivých zpráv i jejich četnost a určil celkové trendy. V rámci pětačtyřiceti sledových míst by měly být medúzy na vzestupu na jednatřiceti z nich. Mnozí odborníci však namítají, že Pauly jen velmi přesně vyhodnotil velmi nepřesná data. Za jeho závěry by rozhodně nedali ruku do ohně.

Síť vědeckých pracovišť sbírajících po celém světě hodnověrná data o medúzách se neustále rozrůstá. Vědci si uvědomili, že jim donedávna opomíjené medúzy mohou posloužit jako velmi přesný ukazatel stavu světových moří. „Jsou to nezúčastnění diváci dění v oceánech, avšak zároveň i tvorové, kteří reagují na zdraví moří a oceánů,“ prohlásil o medúzách biolog Monty Graham. 


Co je akvakultura

Akvakultura je nejrychleji rostoucí odvětví celého sektoru produkce potravin na světě. Jde o cílevědomé, plánované obhospodařování vodních ploch s cílem dosáhnout stálých výnosů vodní fauny a flory. Tento způsob hospodaření je rozšířen zejména v tropických a subtropických oblastech, kde jsou pěstovány nejen ryby, ale například také humři, raci, krevety, řasy a jiné vodní organismy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, members.seaandsea.co.jp



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Dostupnost kyslíku bude pro pilotované vesmírné mise klíčová. (foto: NASACC0)

Vesmír

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Příroda

(ilustrační foto: Wikimedia Commons, Satyamon1993CC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907