Mendelova polární stanice: Výzkum českých polárníků v Antarktidě

24.01.2019 - Kateřina Helán Vašků

Mendelova polární stanice v Antarktidě představuje unikátní projekt. Čeští vědci ji navzdory počáteční skepsi „vydupali“ ze země a dnes se tam již několikátým rokem střídají vědecké expedice, jež úspěšně zkoumají historii i budoucnost naší planety

<p>Česká polární stanice v Antarktidě funguje pro výzkumné účely od roku 2007.</p>

Česká polární stanice v Antarktidě funguje pro výzkumné účely od roku 2007.


Reklama

Před mnoha miliony let porůstal Antarktidu hustý les a bujela tam fauna i flóra. Dnes panuje na sedmém kontinentu extrémně chladné, větrné a suché podnebí, které umožňuje přežít pouze několika druhům rostlin a zvířat. I přes svoji nehostinnou tvář však Antarktida představuje pro vědce doslova zemi zaslíbenou. Ze vzduchu uvězněného v hlubokých vrstvách ledu lze například rekonstruovat vývoj zemského klimatu miliony let zpátky, sledovat, jaký vliv měly změny podnebí na tamní život, a popisovat dosud nepoznané druhy bakterií. A právě v nehostinné zamrzající poušti na severu kontinentu vyrostla před deseti lety česká polární stanice, kde současně probíhá několik unikátních výzkumů. 

Na ledoborci z Chile 

Myšlenka na samostatnou českou stanici v Antarktidě začala klíčit v hlavách badatelů z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity již v posledních letech 20. století. Realizace však probíhala pozvolna a teprve v únoru roku 2004 přistál u břehů ostrova Jamese Rosse, kde měla základna vyrůst, chilský ledoborec s nákladem stavebního materiálu. Již v následujícím roce se díky nadšení vědců a členů montážní čety podařilo stavbu v náročných podmínkách dokončit. Celý komplex vznikl asi 100 metrů od pobřeží, v nadmořské výšce 8 m. Hlavní budova z tepelně izolovaných panelů zabírá plochu 26,5 × 11,5 m a zahrnuje sedm jednolůžkových a čtyři dvojlůžkové ubytovací buňky, přičemž ubytovací kapacitu lze rozšířit až na 19 osob

V roce 2007 pak mohli vědci stanici při slavnostním otevření pojmenovat po proslulém českém genetikovi Johannu Gregoru Mendelovi a oficiálně tam zahájit výzkumnou činnost. Česká republika se tak stala 26. zemí světa s vlastní vědeckou základnou v Antarktidě. 

Expedice v místě probíhají každoročně, ovšem pouze během antarktického léta, které trvá od konce prosince do začátku března. V té době se tamní teploty pohybují okolo nuly, ale dosahují i maxim kolem 10 °C. V zimě naopak panují teploty okolo −10 °C, ovšem rtuť klesá i pod −30 °C.

Poušť, ledovce i oceán 

Polární stanice Johanna Gregora Mendela se rozkládá na východě ostrova Jamese Rosse, v nejsevernější části Antarktického poloostrova. Zmíněný ostrov měří na šířku asi 70 km a z 80 % jej pokrývá led, základna se však nachází ve zbylé, odledněné části. V tamní polární poušti se přitom vyskytuje život, i když poměrně omezeně: Kamenité svahy porůstají mechy a lišejníky a lze narazit i na větší savce, například na lachtany či tuleně. Extrémní teploty snášejí také někteří ptáci – kromě nelétavých tučňáků třeba rybák antarktický nebo chaluha antarktická. 

Základna nevyrostla v daném místě náhodou. V bezprostřední blízkosti se nachází odledněná část s živými organismy, ale nadosah jsou i menší ledovce a oceán. Mezi významné projekty patří výzkum ubývání ledu v oblasti ostrova a popis dopadů změn klimatu na tamní život. Geologům stanice umožňuje zkoumat nejstarší fáze existence této části kontinentu a sledovat procesy v místech, kde po ústupu ledovců vzniká porost řas a mechů. Každoročně však v rámci expedice přijíždějí vědci se zcela novými projekty také z technických disciplín: Před časem se tam například testovala odolnost plastů a jejich stárnutí v náročných klimatických podmínkách

Úsporně a ekologicky 

K plnému provozu potřebuje stanice 20 kW elektrické energie a zajišťují ji především větrné turbíny. Jako záloha pak stále slouží dieselagregáty. Významný zdroj tepla pro celou budovu představuje také sluneční záření. Kolektory pokrývají 36 m² stěn a vytápějí interiér stanice na příjemných 17–19 °C. Pro ohřev užitkové vody v kuchyni a koupelně se používají fotovoltaické články. 

Díky zmíněným technologiím patří Mendelova polární stanice podle odborníků mezi technicky nejvyspělejší a nejekologičtější na ledovém kontinentu. A čeští badatelé již díky ní přišli s řadou unikátních objevů: Například paleontologové nalezli v blízkosti základny část kostry druhohorního mořského ještěra žijícího asi před 75 miliony let i dosud nejstarší antarktickou fosilii krytosemenné rostliny. Mikrobiologové zase popsali předtím neznámé chladnomilné druhy bakterií. 

Česká stopa v Antarktidě

Jako první Čech připlul do Antarktidy v lednu roku 1929 Václav Vojtěch s nákladní lodí Eleanor Bowling. A na dlouhá léta zůstal jediným. Českoslovenští vědci a novináři se pak na ledový kontinent dostávali především v rámci sovětských expedic v letech 1957–1970: Za tu dobu se jich tam vystřídalo celkem dvanáct. Prvním z nich se stal astronom Antonín Mrkos, který se v letech 1957–1963 zúčastnil dvou sovětských vědeckých výprav a studoval mimo jiné polární záři. K dalším významným odborníkům patřil Josef Sekyra, jenž se také v roce 1969 jako vůbec první Čechoslovák dostal až na jižní pól.

Článek vznikl s využitím informací z knihy Antarktida od polárníka a vědce Pavla Proška. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907