Reklama


Méně známá část Českého ráje: Půvabné maloskalské kulisy

06.06.2018 - Jan Vítek

Pod názvem Český ráj se nám asi nejčastěji vybaví rozeklaná silueta Trosek nebo bizarní svět pískovcových skalních měst. K velice půvabným a turisticky přitažlivým územím však patří také severní okraje CHKO Český ráj v širším okolí Malé Skály

<p>Krajina Maloskalska s Ještědem v pozadí.</p>

Krajina Maloskalska s Ještědem v pozadí.


Reklama

Malá Skála je posazena v hlubokém a převážně lesnatém údolí Jizery. Kromě malebných přírodních scenérií zde člověka zaujme i řada historických pamětihodností a skvostů lidového stavitelství. Rázovité roubené chalupy a usedlosti lze přehlédnout jen těžko.

Skály v pozoru

Na Maloskalsku se dravý proud někdejšího toku Jizery hluboko zařízl do vrstev pískovců a odděluje tady ještědskou a kozákovskou část táhlého hřbetu, jenž dominuje pojizerské a podkrkonošské krajině. Ještědsko-kozákovský hřbet byl v dávné geologické minulosti vyzdvižen nad okolí podél výrazného zlomu (odborně zvaného lužická porucha) a v důsledku těchto tektonických tlaků došlo také ve vzpříčení původně vodorovných vrstev pískovců do téměř svislé polohy. A tak i zdejší pískovcové skály jakoby navěky stály „v pozoru“ a nad oběma břehy Jizery tvoří romantické, místy velice bizarní krajinné scenérie, které jinde u nás nemají obdoby.

Hrady jako orlí hnízda

O neobyčejné podobě zdejších skalních kulis se můžete přesvědčit přímo uprostřed Malé Skály, kde se nad silnicí zvedá přes padesát metrů vysoká pískovcová „kra“ – skalní útes s přístupnou vyhlídkou, zvanou Belveder či Zahrádka. Směřuje k ní odbočka z červeně značené cesty a nabízí krásný pohled přes řečiště Jizery na protější stráně s členitým hřebenem Suchých skal a zalesněným návrším Sokol.

Turistická trasa se pak přiblíží k tzv. Pantheonu s kaplí a řadou pomníčků, plastik i dalších památek, zachovalých na zbytcích zdiva někdejšího skalního hradu Vranov. Ten je veřejnosti přístupný, ovšem až na hradní kapli, částečně narušenou při nedávném sesuvu skalního masívu. Také v dalším pokračování úzkého Maloskalského neboli Vranovského hřebenu se cesta vine členitým terénem k jedné z nejvýraznějších dominant tohoto kraje – hradu Frýdštejn. Z kdysi hrdého orlího hnízda se však dochovala už jen zřícenina s válcovou hradní věží. Během turistické sezóny je tento působivý svědek dávných časů přístupný veřejnosti.

Kvočny i důstojný Biskup

Naopak k poněkud odlehlým a proto i neprávem opomíjeným přírodním partiím na severozápadních výběžcích Maloskalska patří skupina pískovcových skal poblíž Hodkovic nad Mohelkou, tedy v dosahu od rychlostní silnice z Turnova do Liberce. Rozeklané vrcholky zdejších skalních věží vykukují nad lesní poroty a už dávno se pro ně vžil název Kvočny. Té nejvyšší – Velké kvočně – se říká také Biskup, nepochybně proto, že její vrcholová partie připomíná sice rozčepýřený slepičí hřebínek, ale z druhé strany je věrnou kopií biskupského čepce. Samozřejmě i v tomto případě jde o náhodné hříčky přírody, vzniklé zvětrávání vztyčených a nestejně odolných vrstev pískovců.

Vraťme se však k Malé Skále, kde se vysoko nad opačným, tedy levým břehem Jizery, zvedá jedna z nejúchvatnějších pískovcových skalních partií na území naší vlasti – národní přírodní památka Suché skály. Dotýkají se jí zákruty silnice a také modře značená cesta, stoupající z Malé Skály do obce Koberovy.

Sokolí výhledy

Už při pohledu z dálky zaujme „zubatina“ Suchých skal neobvyklou modelací. V podstatě jde o velice úzký, ale přes kilometr dlouhý a místy až osmdesát metrů vysoký skalnatý hřeben. Tvoří jej svisle postavené pískovcové vrstvy, mnohde zpevněné křemitými a železitými žilami. Rozeklané partie zdejších útesů a strmých věží jsou v omezené míře dostupné jen horolezcům, jinak je pohyb v chráněném území možný pouze po vyznačených cestách. Pro značnou členitost a takřka velehorský ráz se tomuto ojedinělému skalnímu seskupení říká též České Dolomity, lidská obrazotvornost zase viděla ve štíhlých pískovcových věžích zkamenělé píšťaly, což bylo inspirací k dalšímu místnímu pojmenování Kantorovy varhany.

TIP: Slovenské Strážovské vrchy – Malé pohoří mnoha výstupů

Celé panorama Suchých skal si můžete vychutnat z vyhlídky na temeni protilehlého vrchu Sokol (563 m), přes nějž prochází červeně značená cesta z Malé Skály do obce Besedice. Z této trasy vybíhá na svazích Sokola žlutě značený okruh, směřující nejen na vršek kopce a k úchvatnému výhledu na Suché skály, ale také do přilehlého bludiště Besedických skal s pověstmi opředeným skalním zákoutím Kalicha s řadou vyhlídek do Pojizeří a maloskalské části Českého ráje.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Jan Vítek

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Chirurgické středisko Lékařů bez hranic v Mosulu poznamenaném okupací Islámského státu v roce 2016.

Zajímavosti

Legionáři očekávali, že nábor jim přinese tisíce nováčků, jejich ruští kritici doufali v pouhé jednotlivce, maximálně desítky. Realita neuspokojila ani jednu stranu. Zuřivě agitujícím legionářům se přihlásilo asi 400 mužů.

Historie

Posádkám klání 1000 mil československých hrozilo často na nezpevněných silnicích velké nebezpečí.

Zajímavosti

Pyramida v Médúmu byla původně stupňovitá a teprve následník Huniho a zakladatel 4. dynastie Snofru tuto pyramidu přestavěl na „pravou“ pyramidu.

Věda

V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný

Příroda

Na Hubbleho vesmírném teleskopu se astronauté NASA dost nadřeli.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907