Měsíc jako nový Klondike? Tisíce kráterů mohou ukrývat biliony v surovinách
Nová vědecká studie naznačuje, že by se Měsíc díky zásobám drahých kovů mohl brzy stát nejen cílem průzkumu, ale i těžby drahých kovů.
Těžba na Měsíci sice stále zní jako téma z vědecko-fantastických románů, technologický pokrok, zájem soukromých firem jako SpaceX a plány NASA na trvalou přítomnost na Měsíci (program Artemis) ale ukazují, že první „měsíční důl“ nemusí být až tak vzdálenou hudbou budoucnosti. Navíc, ve srovnání dolováním na planetkách, má těžba na Měsíci výhodu v relativně dobré dostupnosti a možnosti vybudovat v místě stálé zařízení.
Nyní vědci přicházejí se zajímavou hypotézou: dopady asteroidů na povrch Měsíce podle nich mohly v jeho kráterech zanechat obrovské zásoby drahých kovů, včetně těch nejcennějších, jako je platina.
Nová studie, publikovaná v odborném časopisu Planetary and Space Science, odhaduje, že potenciálně těžitelných kovů by na Měsíci mohlo být v hodnotě přes bilion amerických dolarů (v přepočtu okolo 22 bilionů korun).
Lunární pokladnice
Většina lunárních kráterů (možná dokonce všechny) jsou výsledkem kolizí, při kterých planetka, kometa nebo jiný vesmírný objekt uvolnili při nárazu obrovské množství energie. Podle nezávislého badatele Jayantha Chennamangalama z kanadského Vancouveru by právě lunární krátery mohly představovat ideální místo pro těžbu drahých kovů. Chennamangalam je přesvědčený, že dopady těles na měsíční povrch dopravily zásoby drahých kovů, které se nacházejí buď přímo na povrchu, nebo v dosažitelné hloubce pod ním.
V roce 2014 odhadl výzkumný tým, který vedl Martin Elvis, množství blízkozemních planetek, které obsahují významné množství drahých kovů. Chennamangalam a spol. použili podobný postup a odhadli, kolik planetek s drahými kovy mohlo dopadnout na lunární povrch na místa, kde je možné takové suroviny komerčně využít.
Vědci brali v úvahu velikost těles, které dopadají na Měsíc, a také jejich rychlost a další faktory. Ukázalo se, že téměř 6 500 lunárních kráterů by mělo nebo mohlo obsahovat drahé kovy v takovém množství, že by se jejich těžba mohla ekonomicky vyplatit. Šlo přitom o krátery o průměru minimálně jednoho kilometru. Zásoby kovů na Měsíci mohou být podle odhadů vědců až 10–100× větší než u dnes známých asteroidů v blízkosti Země.
Dnešní astronomický výzkum je často závislý na veřejných grantech a politických prioritách. Pokud by se však potvrdilo, že Měsíc nabízí komerčně využitelné suroviny, mohl by se stát zajímavým i pro soukromý kapitál.
„Astronomie dnes uspokojuje především naši zvědavost. Ale pokud se podaří vesmírné zdroje zpeněžit, soukromý sektor se do výzkumu aktivně zapojí,“ je přesvědčený Chennamangalam. Pokud by se opravdu potvrdily odhady o bilionových lunárních zásobách, mohl by se Měsíc v dohledné době stát nejen vědeckou laboratoří, ale i prvním vesmírným průmyslovým uzlem.
