Město na počátku světa: Na jakých ideálech vznikl husitský Tábor?

11.02.2020 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Místo, které bude zcela podřízeno křesťanským ideálům a Písmu svatému. S touto myšlenkou stoupenci husitství zakládali jihočeský Tábor

<p>Tábor na dobovém vyobrazení</p>

Tábor na dobovém vyobrazení


Reklama

Tábor se velmi rychle stal nedobytnou pevností, bohatým městem a především respektovaným společenstvím v rámci celého království. Ale nepředbíhejme. Zprvu venkovská chudina věřila, že to bude Praha, kolébka husitství, která se stane místem nového počátku. Jejich představy se však střetávaly s konzervativnějšími a realitě bližšími postoji pražských měšťanů, šlechticů a univerzitních učenců. 

Život podle Písma 

Ozbrojené houfy venkovských radikálů nacházely zimní útočiště 1419/1420 v pěti vyvolených městech a také v Hradci Králové. Smůlu však měli jihočeští husité, kteří měli do vyvolených měst daleko, a tak se museli skrývat v lesích. S končící zimou přišlo rozhodnutí. Jihočeši obsadili skvěle strategicky situovaný sráz nad řekou Lužnicí a na místě rozvalin pevnosti Hradiště z dob Přemysla Otkara II. položili základy svému vysněnému městu.

Založení nového města bývá datováno k 30. březnu 1420. Husitští bratři zvolili jméno Tábor, podle biblické hory Thabor u Nazaretu ve Svaté zemi. Volba místa a názvu tak navázala na předdefenestrační tradici husitských poutí na hory, kde byli věřící blíže Bohu.

Zakladatelé Tábora odmítli starý nedokonalý svět s nespravedlivými zákony a rozhodli se žít pouze podle zákona Božího. Prahli po životě dle novozákonní chudoby, pokory, lásky k bližnímu a mravnosti. Odmítali soukromé vlastnictví, a tak podle rozšířené pověsti do společných kádí naházeli veškerý svůj skromný majetek, čímž měla být nastolena rovnost všech. Může to být však jen součástí pozdějšího husitského mýtu.

Ohněm i mečem

Táborité, jak se novopečení měšťané nazývali, si ze svého středu zvolili čtyři hejtmany, kteří měli dohlížet na pořádek a spravedlivé rozdělování společného majetku. Hejtmani nebyli bez zkušeností, a proto hned od počátku budovali a pečlivě cvičili táborské vojsko. Po právu totiž očekávali brzké střety s nepřáteli jejich pozemské utopie. 

TIP: Bratrovražedný boj: Rozklad husitských idejí rozdělil hnutí i Prahu

Táborité by zřejmě dopadli jako mnozí jiní neorganizovaní snílci v dějinách. Měli však neuvěřitelné štěstí, že k nim v samých počátcích města přibyl Jan Žižka z Trocnova. Právě cestou do Tábora, kam putoval z Plzně, získal Žižka své první velké vítězství pro husitskou věc v bitvě u Sudoměře.

Pod jeho zkušeným vedením se táborskému vojsku začalo velmi brzy dařit. Při svých výpadech do okolí postupně dobyli, vyplenili a vypálili bohaté kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Ze získaného bohatství pak dál financovali rozkvět Tábora. Vše ostatní, obrazy, sochy i knihy, táborité pálili.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907