Meteoritické bombardování dávné Země zřejmě oddálilo nástup kyslíku

26.10.2021 - Stanislav Mihulka

Mladá Země zřejmě byla intenzivně bombardována meteority mnohem déle, než jsme si mysleli. Teprve když před 2,5 miliardami let „meteoritický déšť“ polevil, zvýšil se v atmosféře obsah kyslíku

<p>Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.</p>

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.


Reklama

Když před 4,6 miliardami let vznikala ze žhavé koule mladá Země, s velkou pravděpodobností neměla prakticky žádnou atmosféru. Během ochlazování se vytvořila prvotní atmosféra, nejspíš bohatá na oxid uhličitý a dusík. Po objevení prvních organismů s kyslíkovou fotosyntézou se v atmosféře postupně hromadil kyslík a povaha atmosféry se zhruba před 2,5 miliardami let změnila do dnešní podoby.

Nadja Drabon z Harvardu a její kolegové jsou  přesvědčeni, že za dlouhým obdobím nástupu kyslíkové atmosféry stojí dlouhodobé a intenzivní bombardování Země meteority, v období před 4 až 2,5 miliardami let. Podle jejich výzkumu bylo toto bombardování silnější, než jsme si doposud mysleli.

Meteority a atmosféra

Na Zemi v uvedeném období dopadlo množství malých i velkým meteoritů, z nichž některé se vyrovnaly tomu, který vyhubil neptačí dinosaury a další tvory na konci druhohor. Takové bombardování meteority přitom podle vědců zásadně ovlivňovalo chemii tehdejší atmosféry, především pokud jde o obsah kyslíku. Podle jejich modelů časté dopady meteoritů vedou k ubývání kyslíku v atmosféře.

TIP: Výzkum australského kráteru prozradil, jak často Zemi zasahují větší meteority

Jak uvedl vedoucí výzkumu Simone Marchi z coloradského institutu Southwest Research Institute v Boulderu, hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“. Tím se otevřel prostor pro nástup organismů, které dýchají kyslík, jejichž potomky jsme i my.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907