Mexické Taxco oživuje tradici výroby stříbrných šperků

Mexické koloniální Taxco je po celém světě známé těžbou stříbra. Přestože nejslavnější časy této stříbrné bašty již dávno odvál čas, na tradici se zde nezapomíná ani dnes

03.05.2022 - Zuzana Rychlá a ČTK



Serpentiny v mexické části Kordiller se zdají nekonečné. Ze starého koloniálního města Taxco, proslaveného těžbou stříbra, se ale člověk jinak než po úzkých a klikatých silnicích nedostane. Taxco leží schované mezi kopci pohoří Sierra Madre a většinu domů tam postavili v příkrých svazích.

Slavnou éru dodnes připomíná místní muzeum těžby stříbra. Zájemci si mohou prohlédnout štoly a sestoupit až do hlubin, kde zůstaly zbytky nástrojů. Osvětlená stěna, která vystupuje ze tmy, hraje mnoha barvami – podle toho, zda je pokrytá stříbrem, zlatem či mědí a průsvitnými krystaly.

Pueblo mágico

„Tady v podzemí by se dalo přežít hodně dlouho. Proudí sem vzduch, je tady příznivá teplota a nejsou tady žádná zvířata. Vůbec žádná, ani netopýři nebo hadi,“ říká průvodce. „Teď, když už se tady netěží, dobře vynikne akustika. Před časem tady jedna nahrávací společnost pořídila několik zvukových pasáží.“

V okolí se ale stříbro stále těží, i když méně než v dávných dobách. Velké firmy preferují přístupnější lokality, kde mohou těžit levněji. V horách středního Mexika je jich mnoho, vedle domácích společností tam působí i zahraniční těžební firmy, zejména z Kanady. Místní ale nedají na Taxco dopustit, stříbro z této oblasti má podle nich vysokou kvalitu. Mnoho rodin z města a nejbližšího okolí se živí právě zpracováním stříbra, rodinné podniky jsou všudypřítomné.

„Moje dcera žije v Chicagu. Šperky odsud tam prodá i za sedminásobek ceny, za kterou se prodávají tady,“ říká starší žena, která na místním trhu nabízí rodinnou produkci ze stříbra. Trh je kousek od centra města a otevřen je vždy o víkendu. Podobných prodejců jsou desítky a umění místních šperkařů je vyhlášené po celém světě.

Romantika Kordiller

Taxco ale není jen stříbro, pro turisty je toho k vidění mnohem více. Nedaleko od města se v tropických lesích státu Guerrero skrývá oblast zvaná Pozas Azules. Je tam několik přírodních bazénů, které plní přilehlé vodopády.

„Sedmadvacet pesos (v přepočtu zhruba 30 Kč),“ odpovídá řidič mikrobusu na dotaz, kolik si účtuje za cestu k vodopádům. „Blíží se víkend, bude tam hodně turistů,“ upozorňuje. Přestože vzdušnou čarou je to zhruba deset kilometrů, klikaté a úzké cesty v horách cestu protáhnou na tři čtvrtě hodiny. Samotná lokalita Pozas Azules je chráněná, návštěva je zpoplatněna a ostraha každého upozorní, že kvůli ochraně přírody jsou repelenty povoleny pouze na přírodní bázi.

TIP: Mexické vodopády Aqua Azul: Kaskády šumícího tyrkysu

„Trochu mi vadí ty stánky u vstupu, je jich tam dost,“ poznamenává turista ze Spojených států. „Stojí na dřevěných konstrukcích ve stráni a ti prodejci pod sebou mají prudký sráz, všimli jste si?“ dodává s udiveným výrazem ve tváři.

Kolem vodopádů jsou příkré skalnaté stěny, po kterých to klouže. „Klidně do té vody skočte, je to bezpečné. Tenhle je nejhlubší, má asi 12 metrů,“ říká místní mladý muž, který oblast dobře zná. I když je voda v bazénu trochu studená, v tom horku si člověk nemůže nic lepšího přát.


Další články v sekci