Mezi dvěma břehy: Příběh znovuzrození ikonického mostu v Mostaru
Před šestnácti lety, v červenci 2004, byl v Mostaru slavnostně otevřen zrekonstruovaný Starý most ze 16. století, který byl roku 1993 „zavražděn“ chorvatskými vojáky během války v Bosně a Hercegovině
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/mostar.jpg?itok=CsMDXEQQ)
Třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký most přes řeku Neretvu rozkázal postavit Sulejman Nádherný roku 1557 na místě starého dřevěného mostu zavěšeného na řetězech. Jeho stavba trvala devět let a vůbec nebylo jisté, že se jeho smělý oblouk, stoupající nad vodou do výšky 24 metrů, po odstranění lešení neprolomí. Most na jedné z prvních fotografií z roku 1913 (kolorováno).
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/sg-4-00-stari-most-02-19.jpg?itok=giRF3XlN)
Ve své době byl most považován za jeden z divů tehdejšího světa a okouzlení cestovatelé jej v následujících stoletích přirovnávali k duze vzpínající se k nebesům… (rok 1968)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/reconstruction.jpg?itok=pT7gW1OR)
Most během bojů ještě předtím, než byl zcela zničen (rok 1993).
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/sg-4-00-stari-most-10-19.jpg?itok=xI70Nv0h)
Zničený most (1993). Podle sarajevských médií se most zřítil až po šedesáti zásazích.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/sg-4-00-stari-most-12-19.jpg?itok=pGsxGqPP)
Provizorní lávka (1994).
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/sg-4-00-stari-most-15-19.jpg?itok=jun6X5V2)
Poválečná rekonstrukce mostu.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/4/2/4/5/9/6/0/bosna_01.jpg?itok=wDuwSkXv)
Pohled na historické město Mostar a starý most – jeden ze symbolů válečného konfliktu, který byl během války zničen a později opět vystavěn.
Čtete správně. Termín „zavraždění památky“ použil András Riedlmayer, maďarský historik zabývající se právě osmanským uměním na Balkáně, úmyslně. Chorvatská armáda totiž neměla k odstřelení historického skvostu žádné strategické důvody. Zničení ikony a chlouby Mostaru bylo spíše psychologickým políčkem.