Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS překvapila vědce velkým množstvím metanolu ve svém ledovém jádru

Kometu 3I/ATLAS, která k nám přiletěla z mezihvězdného prostoru, vědci pozorují už déle než půl roku. Stále se ale o ní dozvídají zajímavé novinky. Mezinárodní tým astronomů, který vedl Nathan Roth z Americké univerzity ve Washingtonu, ji nedávno pozoroval pomocí soustavy radioteleskopů ALMA a výsledky pozorování přinesly překvapivá zjištění o jejím složení.

Nová pozorování ukazují, že tato kometa obsahuje mimořádně velké množství organické molekuly metanolu, tedy jednoduchého alkoholu.

Alkohol v nečekaném množství

Kometu 3I/ATLAS vědci sledovali koncem roku 2025, když se přibližovala ke Slunci. Jak se kometa zahřívala slunečním zářením, její ledový povrch začal uvolňovat plyn a prach. Okolo jádra se vytvořila zářící atmosféra nazývaná koma. Právě v této řídké obálce mohou vědci pomocí radiových pozorování detekovat molekuly, které kometu tvoří.

Každá molekula totiž vyzařuje charakteristický signál na určitých vlnových délkách. Analýza těchto „chemických podpisů“ umožňuje určit složení komety – podobně jako kdyby vědci odebrali vzorek materiálu z cizí hvězdné soustavy.

Výzkumníci se zaměřili především na dvě molekuly: metanol (CH₃OH) – jednoduchý alkohol běžně se vyskytující v kometách a kyanovodík (HCN) – organická molekula obsahující dusík.

Právě poměr těchto dvou látek přinesl překvapivý výsledek. Data z ALMA ukázala, že kometa 3I/ATLAS je mimořádně bohatá na metanol. Poměr metanolu ke kyanovodíku byl při pozorováních přibližně 70:1 (70 molekul metanolu k jedné molekule kyanovodíku) a později dokonce 120:1, což je výrazně více než u většiny známých komet ve Sluneční soustavě. Takto vysoký obsah metanolu naznačuje, že materiál komety vznikl v prostředí s velmi odlišnými fyzikálními podmínkami než ty, které formovaly komety kolem našeho Slunce.

Neobvyklá chemie

Nejde přitom o první chemickou zvláštnost této komety. Dřívější pozorování pomocí Vesmírného teleskopu Jamese Webba ukázala, že její koma byla ve velké vzdálenosti od Slunce bohatá na oxid uhličitý. Nové výsledky z ALMA tak doplňují další dílek do chemické skládačky – vedle oxidu uhličitého obsahuje kometa i neobvykle velké množství metanolu.

Takové složení může naznačovat, že ledové materiály v její původní hvězdné soustavě vznikaly za jiných teplot, hustot nebo radiačních podmínek než v protoplanetárním disku, ze kterého vznikla Sluneční soustava.

Detailní pozorování také ukázalo, že kyanovodík se do koma komety dostává z jejího jádra, zatímco metanol pochází nejen z jádra komety, ale i z malých kousků ledu, rozptýlených v prostoru kolem komety.