Reklama


Mírně jedovaté sasanky: Drobné jarní krásky

06.04.2019 - Pavel Sekerka, botanik

Sasanky patří k našim nejznámějším jarním květinám. Jsou součástí velké čeledi pryskyřníkovitých a jako většina rostlin této čeledi jsou jedovaté, i když v porovnání s oměji nebo čemeřicemi obsahují relativně málo toxinů

<p>Sušená píce, v níž jsou přítomny sasanky nebo pryskyřníky, není jedovatá díky rozkladu jedovatých látek při sušení či fermentaci. <strong>V případě, že k otravě dojde, projevuje se intoxikace podrážděním, záněty v ústech, puchýři, bolestí břicha a průjmem. V krajních případech může dojít k poškození ledvin a jater, při vysokých dávkách i k útlumu nervového systému a zástavě dechu</strong>. Nejúčinnějším toxinem sasanek je protoanemonin, který má silné antimikrobiální účinky. Dříve byly tyto rostliny využívány v lidovém léčitelství proti revmatismu. </p><p>Přestože květy sasanek netvoří nektar, jsou opylovány hmyzem. Květy hajních sasanek, s jejichž evropskými zástupci se seznámíme v našem atlase, se večer a při dešti sklápějí dolů a tím je jejich pyl chráněn před zmoknutím.</p>

Sušená píce, v níž jsou přítomny sasanky nebo pryskyřníky, není jedovatá díky rozkladu jedovatých látek při sušení či fermentaci. V případě, že k otravě dojde, projevuje se intoxikace podrážděním, záněty v ústech, puchýři, bolestí břicha a průjmem. V krajních případech může dojít k poškození ledvin a jater, při vysokých dávkách i k útlumu nervového systému a zástavě dechu. Nejúčinnějším toxinem sasanek je protoanemonin, který má silné antimikrobiální účinky. Dříve byly tyto rostliny využívány v lidovém léčitelství proti revmatismu. 

Přestože květy sasanek netvoří nektar, jsou opylovány hmyzem. Květy hajních sasanek, s jejichž evropskými zástupci se seznámíme v našem atlase, se večer a při dešti sklápějí dolů a tím je jejich pyl chráněn před zmoknutím.

<h3>Sasanka hajní <em>(Anemone nemorosa)</em></h3><p>U nás běžně rostoucí sasanka, s níž se setkáváme především v listnatých lesích. V horách může růst i na loukách a na vhodných místech vytváří rozsáhlé kolonie. V zemi má dlouze plazivý oddenek, ze kterého vyrůstají buď přízemní listy nebo lodyhy nesoucí tři listeny a jeden květ. Okvětních lístků je nejčastěji šest a jsou většinou bíle zbarvené. I u nás však najdeme rostliny s květy narůžovělými či žilkovanými. V některých oblastech, především v západní části areálu, či v Litvě se vyskytují rostliny s květy růžovými nebo modrými. Ty nejvýrazněji zbarvené se pěstují jako zahradní rostliny.</p><p>Na kořenech sasanek parazituje houba hlízenka sasanková <em>(Dumontinia tuberosa)</em>, která vytváří na jaře na povrchu země drobné, hnědé miskovité rosolovité plodnice.</p><p><strong>Výška:</strong> až 30 cm<br /><strong>Doba květu:</strong> podle stanoviště březen až květen<br /><strong>Rozšíření:</strong> Evropa vyjma jižního Španělska, jižní Itálie Sicílie, Sardinie a Peloponésu. Na severu zasahuje do Laponska, na východě až po střední Povolží. Rostliny ze Severní Ameriky a východní Asie se dnes řadí do samostatných druhů.<br /><strong>Ekologie:</strong> Není vázána na určitá lesní stanoviště, roste v listnatých a smíšených lesích, lužních a suťových lesích, olšinách a na vlhčích loukách a pastvinách.</p>

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)

U nás běžně rostoucí sasanka, s níž se setkáváme především v listnatých lesích. V horách může růst i na loukách a na vhodných místech vytváří rozsáhlé kolonie. V zemi má dlouze plazivý oddenek, ze kterého vyrůstají buď přízemní listy nebo lodyhy nesoucí tři listeny a jeden květ. Okvětních lístků je nejčastěji šest a jsou většinou bíle zbarvené. I u nás však najdeme rostliny s květy narůžovělými či žilkovanými. V některých oblastech, především v západní části areálu, či v Litvě se vyskytují rostliny s květy růžovými nebo modrými. Ty nejvýrazněji zbarvené se pěstují jako zahradní rostliny.

Na kořenech sasanek parazituje houba hlízenka sasanková (Dumontinia tuberosa), která vytváří na jaře na povrchu země drobné, hnědé miskovité rosolovité plodnice.

Výška: až 30 cm
Doba květu: podle stanoviště březen až květen
Rozšíření: Evropa vyjma jižního Španělska, jižní Itálie Sicílie, Sardinie a Peloponésu. Na severu zasahuje do Laponska, na východě až po střední Povolží. Rostliny ze Severní Ameriky a východní Asie se dnes řadí do samostatných druhů.
Ekologie: Není vázána na určitá lesní stanoviště, roste v listnatých a smíšených lesích, lužních a suťových lesích, olšinách a na vlhčích loukách a pastvinách.

<h3>Sasanka trojlistá <em>(Anemone trifolia)</em></h3><p>Sasanka trojlistá se podobá se sasance hajní, liší se od ní tvarem listů, které jsou jen drobně zubaté. Prašníky jsou na rozdíl od žlutých prašníků sasanky hajní bílé. Květy bývají bílé, vzácněji se najdou rostliny s květy růžovými. Traduje se, že roste i na Slovensku – ve Starhradu u Strečna a na Rozsutci. Tento údaj ale nebyl nikdy potvrzen.</p><p><strong>Výška:</strong> 30 cm<br /><strong>Doba květu:</strong> podle nadmořské výšky, květen nebo červen<br /><strong>Rozšíření:</strong> Severní Španělsko, Pyreneje, Alpy, Apeniny, severní Chorvatsko<br /><strong>Ekologie:</strong> horský druh rostoucí především jako podrost bukových, jedlových a smrkových lesů<br /><strong>Status:</strong> chráněná v Maďarsku a Francii</p>

Sasanka trojlistá (Anemone trifolia)

Sasanka trojlistá se podobá se sasance hajní, liší se od ní tvarem listů, které jsou jen drobně zubaté. Prašníky jsou na rozdíl od žlutých prašníků sasanky hajní bílé. Květy bývají bílé, vzácněji se najdou rostliny s květy růžovými. Traduje se, že roste i na Slovensku – ve Starhradu u Strečna a na Rozsutci. Tento údaj ale nebyl nikdy potvrzen.

Výška: 30 cm
Doba květu: podle nadmořské výšky, květen nebo červen
Rozšíření: Severní Španělsko, Pyreneje, Alpy, Apeniny, severní Chorvatsko
Ekologie: horský druh rostoucí především jako podrost bukových, jedlových a smrkových lesů
Status: chráněná v Maďarsku a Francii

<h3>Sasanka pryskyřníkovitá <em>(Anemone ranunculoides)</em></h3><p>Sasanka pryskyřníkovitá u nás roste roztroušeně především v nižších polohách. V místech výskytu vytváří velké kolonie. Podobá se sasance hajní, od níž se liší především žlutým květem. Květy se na jedné lodyze tvoří často dva.</p><p>Na listech sasanky pryskyřníkovité, ale i dalších druhů parazituje rez švestková <em>(Tranzschelia pruni-spinosae)</em>. Přezimuje především v pucích sasanek a na listech vytváří výtrusnice, které deformují jejich tvar. Jejím druhým (letním) hostitelem jsou peckoviny – trnky, švestky, meruňky či mandloně. Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují v šířce listových úkrojků, hloubce zubů na okraji laloků. Vzácně je možné najít křížence sasanky hajní a pryskyřníkovité se světle žlutými květy.</p><p><strong>Výška:</strong> až 30 cm<br /><strong>Doba květu:</strong> duben a květen<br /><strong>Rozšíření:</strong> od Pyrenejí po Ural a Jenisej<br /><strong>Ekologie:</strong> listnaté lesy podél potoků, lužní lesy</p>

Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)

Sasanka pryskyřníkovitá u nás roste roztroušeně především v nižších polohách. V místech výskytu vytváří velké kolonie. Podobá se sasance hajní, od níž se liší především žlutým květem. Květy se na jedné lodyze tvoří často dva.

Na listech sasanky pryskyřníkovité, ale i dalších druhů parazituje rez švestková (Tranzschelia pruni-spinosae). Přezimuje především v pucích sasanek a na listech vytváří výtrusnice, které deformují jejich tvar. Jejím druhým (letním) hostitelem jsou peckoviny – trnky, švestky, meruňky či mandloně. Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují v šířce listových úkrojků, hloubce zubů na okraji laloků. Vzácně je možné najít křížence sasanky hajní a pryskyřníkovité se světle žlutými květy.

Výška: až 30 cm
Doba květu: duben a květen
Rozšíření: od Pyrenejí po Ural a Jenisej
Ekologie: listnaté lesy podél potoků, lužní lesy

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lovci mamutů se vyhýbali studeným jeskyním – naopak si stavěli teplé domy, kde mohli chodit polonazí.

Zajímavosti

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.

Věda

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Revue

Ultrafialové ultra hluboké pole z roku 2014

Vesmír

Královský pár často navštěvoval místa poškozená bombardováním, tentokrát si však vzali Němci na mušku jejich palác.

Válka

Římský palác Farnese na dobové rytině. Takhle mohl vypadat, když si ho chodil prohlížet Ferdinand August na své druhé kavalírské cestě.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907