Mléčnou dráhu obklopuje obrovský oblak plynu o teplotě 10 milionů °C

23.01.2020 - Stanislav Mihulka

Obálka Mléčné dráhy žhne s neuvěřitelnou silou. Podle zjištění amerických vědců dosahuje její teplota okolo 10 milionů °C


Reklama

Mléčnou dráhu, stejně jako většinu jiných galaxií, obklopuje galaktické halo. Jde o obrovský kulovitý oblak plynu, který obsahuje i hvězdy a podle mínění astrofyziků i spoustu temné hmoty. Naše galaktické halo se rozkládá do vzdálenosti stovek tisíc světelných let, mnohem dál, než kam dosahují spirální ramena Mléčné dráhy.

Svou hmotností se galaktické halo ve skutečnosti blíží galaktickému disku. Vzhledem ke své ohromné velikosti je ale zároveň velmi řídké, což značně komplikuje jeho výzkum. Aby se vědci o galaktickém halu něco dozvěděli, tak obvykle musejí používat různé sofistikované triky.

Pozorování blazarů

Sanskriti Das z americké Ohio State University a její spolupracovníci využili toho, že záření objektů ze vzdáleného vesmíru při cestě k nám prochází plynem galaktického hala. Pozorovali blazary, velmi zářivá aktivní galaktická jádra, jejichž polární výtrysky hmoty míří přesně směrem k nám.

TIP: Astronomové objevili chemicky primitivní hvězdu v galaktickém halo

Když tým Dasové analyzoval rentgenové záření blazarů a jeho změny, k nimž došlo při průchodu galaktickým halem, podařilo se jim zjistit, že plyn, který tvoří halo, má teplotu až 10 milionů °C. Jak se zdá, galaktický disk Mléčné dráhy pluje v nezměrném moři žhavého plynu. Odborníci si přitom až doposud mysleli, že se teploty plynu v galaktickém halu pohybují zhruba od 10 tisíc až po maximálně jeden milion °C. Plyn v galaktickém halu Mléčné dráhy je tak přibližně desetkrát žhavější, než jsme si mysleli.

  • Zdroj textu:

    ESA

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.

Zajímavosti

Chamtivá markýza Marie Margareta Brinvilliers (vlevo) a Kateřina Deshayesová přezdívaná „La Voisin“.

Historie

<h3>Relikt z pravěku</h3><p>Ostrorepi jsou označováni jako živoucí fosilie a při pohledu na ně se není čemu divit. Jejich vyhynulí příbuzní, kyjnožci, dorůstali až tří metrů. Dnešní ostrorepi se (naštěstí) spokojí s šedesáti centimetry – největším druhem je ostrorep americký, menší zástupce pak najdete na indickém a japonském pobřeží.&nbsp;</p>

Zajímavosti

Vizualizace rychle rotující hvězdy J040643.

Vesmír

Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.

Příroda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907