Most Františka I.: Nejstarší visutý most v Praze z roku 1841

12.02.2016 - Andrea Poláčková


Reklama

Dobová fotografie zachycuje most Františka I., který navázal na Nové aleje (dnešní Národní třídu, u Národního divadla) a spojil je s Újezdem. Vznikl z podnětu nejvyššího českého purkrabího hraběte Karla Chotka. Nové dílo projektoval Bedřich Schnirch, který stavbám řetězových mostů zasvětil svůj život. Studoval je v Anglii a podle jeho návrhu se roku již 1824 přes rameno Moravy ve Strážnici překlenul vůbec první železný (řetězový) most na evropské pevnině.

Stavbu pražského díla provedl podnik Vojtěcha Lanny, litinu dodaly železárny hraběte Stadiona z Chlumce u Třeboně a závěsné pruty c.k. dvorní kovářský mistr Kozlík v Praze. Pevnost ověřily dvě zatěžovací zkoušky. Při první bylo hnáno „poklusem přes most 150 kusů žírného skotu“, při druhé vjel hrabě Josef Matyáš Thun od Malé Strany kočárem na most v čele povozů tvořených osmispřežím, dvěma šestispřežími, třemi čtyřspřežími a dvěma dvouspřežími.

Po nejsmělejším inženýrském díle doby se přepravovaly i těžké vagóny ze smíchovské továrny barona Ringhoffera a jednoho dne roku 1857 se tudy na valníku taženém koňmi převážel asi desetitunový vůz. Tehdy se prý most pořádně prohnul a rozhoupal, což způsobilo notnou paniku. Od té doby putovaly takové transporty opět přes Karlův most. Po znaleckém posudku z roku 1870 byla zatížitelnost mostu ještě více omezena a vyloučen byl i nával pěších. Na problém s nosností mostu poukazuje i vtip z Humoristických listů. Roku 1897 byl most císaře Františka I. odstraněn a jeho nástupcem se stal kamenný most téhož jména, nyní známý jako most Legií. Řetězová konstrukce tedy sloužila 56 let, což ve srovnání s kamennými mosty není mnoho. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 11/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Tasmánský čert, ďábel medvědovitý

Věda

Duby patří k dlouhověkým stromům, které od nepaměti podněcovaly lidskou fantazii. Při jejich košaté mohutnosti se není čemu divit (Foto: Shutterstock)

Příroda

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907