Mrazivě sladké dobrodružství: Potápění ve sladkých vodách

24.06.2021 - Kateřina Helán Vašků

Potápění si obvykle spojujeme s podmořským světem, v poslední době se však stále větší popularitě těší také objevování sladkovodních vod. A není divu – nabízejí totiž třeba fotografování krokodýlů v deltě řeky Okavango nebo životu nebezpečné proplouvání v jedinečných ledovcových tunelech jezera Sassolo

<h3>Pád do hlubin </h3><p><strong>kde:</strong> Mexiko, poloostrov Yukatán </p><p>Po celém pobřeží Yukatánu jsou rozesety „cenoty“ – závrty krasového původu, které vznikají v jeskyních s provalenými stropy. Mezi jejich zvláštnosti obvykle patří přítomnost dvou druhů vody: sladké a slané. Zatímco ta sladká pochází z pramenů a dešťů a drží se v horní vrstvě, těžší slaná proniká do cenot skrz tunely propojené s mořem. </p>

Pád do hlubin 

kde: Mexiko, poloostrov Yukatán 

Po celém pobřeží Yukatánu jsou rozesety „cenoty“ – závrty krasového původu, které vznikají v jeskyních s provalenými stropy. Mezi jejich zvláštnosti obvykle patří přítomnost dvou druhů vody: sladké a slané. Zatímco ta sladká pochází z pramenů a dešťů a drží se v horní vrstvě, těžší slaná proniká do cenot skrz tunely propojené s mořem. 

<h3>Kresby v ledu </h3><p><strong>kde:</strong> Jekatěrinburg, Rusko </p><p>Objevování pod hladinou nemívá žádné meze, jak dokazuje i zatopený lom u ruského Jekatěrinburgu. Lidé tam nacházejí potopené borovice a keře, které zůstávají zelené mnoho desítek let, a vytvářejí tak zvláštní podmořskou krajinu. Až do hloubky 60 m a zpět se potápěči dostávají skrz díru v ledu, přičemž kruhy a paprsky v jejím okolí vytvářejí uměle, aby se pod vodou snáz orientovali. Snímek pořídil Viktor Ljaguškin zhruba 30 m pod hladinou, kde má voda 4 °C. </p>

Kresby v ledu 

kde: Jekatěrinburg, Rusko 

Objevování pod hladinou nemívá žádné meze, jak dokazuje i zatopený lom u ruského Jekatěrinburgu. Lidé tam nacházejí potopené borovice a keře, které zůstávají zelené mnoho desítek let, a vytvářejí tak zvláštní podmořskou krajinu. Až do hloubky 60 m a zpět se potápěči dostávají skrz díru v ledu, přičemž kruhy a paprsky v jejím okolí vytvářejí uměle, aby se pod vodou snáz orientovali. Snímek pořídil Viktor Ljaguškin zhruba 30 m pod hladinou, kde má voda 4 °C. 

<h3>Rybník v džungli </h3><p><strong>kde:</strong> Mexiko, poloostrov Yuakatán </p><p>Cenot (zatopený závrt krasového původu) Angelita v Mexiku připomíná rybník v džungli. Na rozdíl od okolních cenot totiž postrádá spojovací chodby. Pyšní se i dalším unikátem: Zatímco v jiných rezervoárech tohoto druhu je mísení vod sotva znatelné, tady je odděluje tenká vrstva sirovodíku, která se při pohledu shora jeví jako hustý mrak. Vzniká tak dojem, že člověk prostupuje mezi dvěma světy – proto má cenot v názvu přívlastek „andělský“.</p>

Rybník v džungli 

kde: Mexiko, poloostrov Yuakatán 

Cenot (zatopený závrt krasového původu) Angelita v Mexiku připomíná rybník v džungli. Na rozdíl od okolních cenot totiž postrádá spojovací chodby. Pyšní se i dalším unikátem: Zatímco v jiných rezervoárech tohoto druhu je mísení vod sotva znatelné, tady je odděluje tenká vrstva sirovodíku, která se při pohledu shora jeví jako hustý mrak. Vzniká tak dojem, že člověk prostupuje mezi dvěma světy – proto má cenot v názvu přívlastek „andělský“.

<h3>Středověk nad hladinou </h3><p><strong>kde:</strong> Švýcarsko, kanton Ticino </p><p>Historický kamenný most Ponte dei Salti se klene přes švýcarskou horskou řeku Verzasca již 400 let. V poslední době se ovšem stává oblíbeným cílem milovníků potápění, jimž slouží jako odrazový můstek pro podvodní průzkum. Hlavním lákadlem zůstává křišťálově čistá voda s hloubkou do 10 m, jejíž průměrná teplota se pohybuje v rozmezí 7–10 °C. </p>

Středověk nad hladinou 

kde: Švýcarsko, kanton Ticino 

Historický kamenný most Ponte dei Salti se klene přes švýcarskou horskou řeku Verzasca již 400 let. V poslední době se ovšem stává oblíbeným cílem milovníků potápění, jimž slouží jako odrazový můstek pro podvodní průzkum. Hlavním lákadlem zůstává křišťálově čistá voda s hloubkou do 10 m, jejíž průměrná teplota se pohybuje v rozmezí 7–10 °C. 

<h3>Jezero, nebo park? </h3><p><strong>kde:</strong> Rakousko, region Tragoess</p><p>Strom, most nebo lavička – na poměrně neobvyklé objekty láká potápěče Zelené jezero v oblasti Tragoess v rakouském Steiermarku. Zvláštní podívanou má na svědomí skutečnost, že na jaře, když roztají ledovce, stoupne hladina ze dvou metrů až na dvanáct. Podvodní divadlo však netrvá dlouho: Končí už v červnu, kdy voda opět opadá. </p>

Jezero, nebo park? 

kde: Rakousko, region Tragoess

Strom, most nebo lavička – na poměrně neobvyklé objekty láká potápěče Zelené jezero v oblasti Tragoess v rakouském Steiermarku. Zvláštní podívanou má na svědomí skutečnost, že na jaře, když roztají ledovce, stoupne hladina ze dvou metrů až na dvanáct. Podvodní divadlo však netrvá dlouho: Končí už v červnu, kdy voda opět opadá. 

<h3>Ráj evropských predátorů </h3><p><strong>kde:</strong> Švýcarsko </p><p>Ve švýcarské řece Aara zachytil Franco Banfi sumce domácího, největší sladkovodní rybu Evropy. Noční dravec se v říční vodě pohybuje na vrcholu potravní pyramidy, v dospělosti dorůstá až 2 m a váhy přes 100 kg. Běžně se s ním přitom můžeme setkat také ve střední, jižní a východní Evropě.</p>

Ráj evropských predátorů 

kde: Švýcarsko 

Ve švýcarské řece Aara zachytil Franco Banfi sumce domácího, největší sladkovodní rybu Evropy. Noční dravec se v říční vodě pohybuje na vrcholu potravní pyramidy, v dospělosti dorůstá až 2 m a váhy přes 100 kg. Běžně se s ním přitom můžeme setkat také ve střední, jižní a východní Evropě.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock, Profimedia




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907