Mufloni v české přírodě: Turnaje rohatých tvrdohlavců

24.11.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Za sychravých listopadových dnů můžete v lesích zaslechnout ohlušující rány jako by někdo do suchého kmene zatínal gigantickou sekeru. Jestliže však budete tiší a trpěliví, zjistíte, že údery nemá na svědomí přerostlý dřevorubec

Nebezpečná výzbroj -<p>Ve výjimečných případech jsou rohy starých beranů dlouhé až jeden metr</p>
Nebezpečná výzbroj -

Ve výjimečných případech jsou rohy starých beranů dlouhé až jeden metr


Reklama

V listopadu dochází svého naplnění mufloní láska, kterou provázejí líté boje samců. Ti do sebe robustními čely a mohutnými rohy narážejí jako rozjeté nákladní vagóny. Nemilosrdné souboje kurážných muflonů připomínají středověké rytířské turnaje.

Starověcí gladiátoři

V prehistorické době obývali mufloni celou Evropu, v době historické pak už jen Sardinii a Korsiku. V pravěku byla tato zvířata domestikována a stala se základem chovu domácích ovcí. Muflony chovali i staří Řekové a Římané. Druzí jmenovaní si byli dobře vědomi mufloní odvahy a bojovnosti a jejich zápasení se stalo součástí programu římských her. Římané je stavěli i proti lvům a v muzeu ve švýcarské Basileji se dokonce dochovalo starořímské sousoší představující souboj muflona se dvěma lvy.

TIP: Sloupsko-šošůvské jeskyně aneb Podzemní kronika věčné tmy

Jako lovnou zvěř se muflony poprvé pokusil chovat v oborách Evžen Savojský. Od 18. století byli intenzivně a úspěšně vysazováni v Německu, ve Francii, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku. Mimo Evropu se dostali i do jihozápadní Asie, Ameriky, Austrálie a dokonce na Havaj.

Nejlepší mufloni jsou Češi

Nelze vyloučit, že v českých zemích se první mufloni chovali již během 18. století. Patrně se však u nás objevili až v padesátých letech 19. století, kdy bylo do Staré obory u Hluboké nad Vltavou přivezeno několik zvířat z oborového chovu u Vídně.

S ohledem na jejich rozšíření je potřeba zdůraznit, že v lesním prostředí mufloni dorůstají větších rozměrů i hmotnosti než v místech svého posledního přirozeného výskytu, tedy v horách Sardinie a Korsiky. V chovu mufloní zvěře je světovou špičkou bezpochyby Česká republika. V současné době u nás žije asi třetina světové populace a mufloni v Česku evidentně skvěle prospívají. Vždyť z lesního závodu v Židlochovicích u Brna pochází osm z deseti největších mufloních trofejí na světě.

Bez ohledu na následky

Muflon je lovným druhem, jehož odstřel je u nás povolen v posledních pěti měsících roku. Každoročně tak lovecké vášni padne za oběť šest až osm tisíc muflonů, ale tento fakt se nijak neprojevuje na nebojácnosti rohatých bojovníků. V zimě u krmelců se mezi ostatní spárkatou zvěří chovají velmi hrdě a sebevědomě. Staří berani neuhnou mohutným jelenům ani o krok a respekt mají pouze před černou zvěří.

Listopadová říje muflonů je v lesích nepřehlédnutelná. Dva soupeřící samci od sebe nejprve poodejdou na dvacet až třicet kroků. Poté obřadně skloní hlavy a na pokyn neviditelného sudího se vyřítí proti sobě. Následuje příšerný náraz čely. Hlasitý třesk je v tom okamžiku slyšitelný do vzdálenosti stovek metrů. Není proto divu, že podle zjištění nedávných výzkumů se po takových střetech projevuje u velkého procenta mufloních samců různý stupeň otřesu mozku.

Kam za muflony

Mufloní zvěř se ostrůvkovitě vyskytuje prakticky po celém území České republiky. Nejčetnější je v severozápadních, západních a místy i v jižních Čechách, v Orlických horách, v Hrubém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině, na severní Moravě a ve Slezsku. Musím však říci, že se s muflony běžně setkávám i na jižní Moravě a v Moravském krasu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Potápěč, který žraloky býčí krmí, je vybaven nejen zkušenostmi, ale rovněž drátěnou košilí. (foto: Shutterstock) 

Příroda

Richard III. (1452–1485) měl drobnější skoro ženskou postavu a pohlednou tvář.

Historie

Dopadnout na polštář 

airbagy pro chodce
kdy: 2012 | omezení: pouze nižší rychlost

Airbagy se staly běžnou formou ochrany řidičů i spolujezdců, a řada automobilek se proto zamýšlela, zda by nemohly mírnit také náraz nešťastně zasaženého chodce. Během kolize se měly airbagy na kapotě nafouknout a pokrýt plochu střetu. Ačkoliv je myšlenka na první pohled nosná a snadno realizovatelná, nakonec se neujala. Vnější airbagy byly totiž účinné jen při nižších rychlostech, a pouze pokud nešťastník dopadl přímo na ně. Daleko efektivnější se ukázaly změny v umístění motoru a mřížky chladiče, které pomohly lépe usměrnit případný náraz. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Design orbitální stanice Voyager Space Station společnosti Orbital Assembly Corporation.

Vesmír
Revue
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907