Může lidské tělo samo od sebe vzplanout?

10.03.2019 - redakce 100+1

Může člověk opravdu „vzplanout bez příčiny“, nebo jde jen o další legendu? Jak se k fenoménu možného samovznícení staví věda?


Reklama

Zní to neuvěřitelně, ale několik takových případů se v historii skutečně objevilo. Jev dokonce získal vlastní pojmenování – „spontánní samovznícení člověka“ – a popisuje situaci, kdy člověk začne hořet, aniž by to způsobil nějaký vnější vliv.

Starší ženy a churaví muži

O podobné události z roku 1731 referoval poprvé o několik let později Paul Rolli. Na konci minulého století se na zmíněný jev zaměřil Larry E. Arnold: Ve své knize z roku 1995 tvrdí, že za posledních 300 let známe asi 200 případů samovznícení člověka. Oběti se poměrně různí, spontánní oheň však zachvacuje většinou starší ženy a muže mnohdy ve zhoršeném zdravotním stavu.

Vědci se na příčině samovolného vzplanutí zatím neshodli – podle starších teorií přímo souvisí s alkoholismem obětí a populární je i tzv. knotová teorie, podle níž se hořící lidské tělo chová jako obří svíčka, jen místo vosku slouží lidský tuk.

Problematické je především ono „samovznícení“: Studie ukázaly, že řada nahlášených případů nezmiňuje, že se oběti nacházely v blízkosti svíček nebo manipulovaly s cigaretou. Někteří badatelé pak samovznícení těla vysvětlují silným elektrostatickým výbojem.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907