Reklama


Muži versus ženy: Do jaké míry skutečně panuje v Evropě rovnost pohlaví?

15.03.2018 - Vilém Koubek

Ačkoliv se evropská společnost pomalu blíží rovnoprávnosti pohlaví i ve skutečnosti, a nejen podle zákona, šance stále nejsou zcela vyrovnané. Přesto ženy hodnotí svůj život stejně kladně jako muži

<p>Zásadní rozdíly vyšly najevo v případě domácích prací, kterým se muži věnují jen sporadicky.</p>

Zásadní rozdíly vyšly najevo v případě domácích prací, kterým se muži věnují jen sporadicky.


Reklama

Sociálně nejvyspělejší země světa se pomalu, ale jistě přibližují stavu, kdy zmizí rozdíly ve společenském postavení mužů a žen. Nejrázněji se o práva něžné poloviny lidstva zasadil Island, který letos postavil mimo zákon vyměřování výplat na základě pohlaví. Dámy obecně získávají výhody či privilegia, jež měly mít odjakživa, ale v mužské společnosti se jim jich nedostávalo. 

K úplnému zrovnoprávnění nás sice stále čeká dlouhá cesta, nicméně z průzkumů Eurostatu v zemích EU, v Norsku, ve Švýcarsku a na Islandu překvapivě vyplynulo, že se tamní muži i ženy mají stejně dobře – nebo to alespoň tvrdí.

V anketě měla obě pohlaví ohodnotit svůj život číslem od jedné do deseti, přičemž desítka se považovala za maximum. Muži v průměru „dosáhli“ 7,1 bodu, zatímco ženy rovných sedmi. Nejspokojenější byli Finové (8) a Dánky (8,1); na opačném pólu skončili obyvatelé Bulharska: Každodenní strasti v balkánské zemi vyjádřila obě pohlaví shodně hodnotou 4,8 bodu. 

Kariéra, nebo děti?

Pokud bychom určovali štěstí podle rodinného a pracovního uplatnění, je zřejmé, že muži obecně hledají seberealizaci víc v práci, zatímco ženy ke kariéře tolik netíhnou. Průměrná míra zaměstnanosti u obyvatelek Evropy totiž činí 61 % a uvedené číslo se mění s ohledem na narozené ratolesti. V roce 2016 pracovalo 71 % matek s jedním dítětem, dva potomci snížili statistiku o 1 %, ovšem ženy se třemi dětmi již chodily do zaměstnání pouze v 55 % případů. Pro srovnání: Otcové dvou ratolestí pracovali v 89 % a trojnásobní tatínkové v 84 %. 

Rodinné povinnosti vedou také ženy v mnohem větší míře k práci na částečný úvazek: V roce 2016 jich po kratším úvazku sáhlo 32 %, zatímco u mužů se jednalo pouze o 9 %. Do jisté míry jde o logickou volbu, protože pánové obecně vydělávají napříč Evropou víc. V průměru jich na otcovskou dovolenou odchází asi jen 10 %. U nás se jedná zhruba o 2 %, zatímco ve Švédsku, které novopečeným tatínkům garantuje čtyři pětiny platu po dobu tří měsíců, je to až 45 %.

Pracovní propast

Z porovnání hrubých hodinových výdělků v roce 2015 vyplynulo, že ženy dostávají o 16,6 % menší ohodnocení než muži: Nejvyšší rozdíly v platech byly přitom v Estonsku (26,9 %), České republice (22,5 %) a Německu (22 %), kdežto nejmenší naopak v Itálii a Lucembursku (5,5 %)

Porovnání hodinových mezd napříč profesemi v roce 2014 ukázalo, že nejnižší rozdíly jsou v nejhůř placených oborech: V případě administrativních pracovníků či prodejců braly ženy o „pouhých“ 8 % méně. Naopak největší propast zela mezi manažerskými posty – pokud Evropanka získala vedoucí místo, vydělávala o 23 % méně než její kolegové muži. Není tedy divu, že si kariéru na vrcholu korporátních řetězců volí průměrně asi jen třetina něžného pohlaví.

Nejvytrvalejší jsou Lotyšky (47 %), Polky a Slovinky (shodně 41 %). Naopak nejnižší počet manažerek má Lucembursko (18 %), Česká republika a Nizozemsko (shodně 25 %). 

Nijak překvapivá potom není statistika péče o dítě: V roce 2016 se o své ratolesti staralo 92 % žen ve věku 25–49 let. Muži ve stejné věkové kategorii přikládali ruku k dílu jen v 68 % případů. Největší rozdíly panovaly v Řecku, kde obě pohlaví dělilo propastných 42 %. Naopak ve Švédsku se o děti staralo 96 % žen a pouze o 6 % méně mužů. 

Domácnost patří ženám

Daleko „dramatičtěji“ vypadala situace v případě domácích prací. O domácnost se v roce 2016 staralo průměrně 79 % žen a mizivých 34 % mužů. Doslova tristní rozdíly opět ukázalo Řecko, kde se procentuální poměr zastavil na hodnotě 85 : 16. A dokonce ani Švédsko coby nejvyrovnanější země nedosáhlo v tomto ohledu nijak závratných výsledků – na 74 % žen připadalo 56 % mužů.  

Ani péče o dům a potomky však dámám nebrání užívat si života. Z průzkumu z roku 2013 vyplynulo, že daleko raději než pánové čtou (42 % versus 31 %) a častěji chodí do kina a na koncerty či jiné kulturní události. Výjimku tvoří pouze sportovní aktivity, které obecně napříč Evropou vyznívají ve prospěch mužů: 36 % z nich se v roce 2014 alespoň 150 minut týdně věnovalo cvičení a namáhavějšímu pohybu mimo práci, zatímco u žen šlo pouze o 26 %. 

Střídmější a zdravější

Muži ovšem také daleko častěji holdují alkoholu: 38 % pánů ve věku nad 18 let přiznalo, že pijí každý týden – oproti 23 % žen. Nelichotivý rekord si připsala Velká Británie, kde si týdně „dopřává“ 52 % mužů a 40 % jejich protějšků.  

Obdobně se vyvíjí statistika kouření. Po tabáku denně sáhne 24 % příslušníků silnějšího pohlaví a 16 % žen. Nejvíc mužů kupuje cigarety na Kypru, mezi dámami vedou Rakušanky. Vezmeme-li v potaz, že se pánové sice častěji hýbou, ale zároveň se také víc oddávají pití a kouření, jsou ve výsledku obéznější než dámy, které mají obecně zdravější životní styl: Před čtyřmi lety bylo napříč Evropou 57,3 % mužů s nadváhou, zatímco „pouze“ 43,7 % žen. 

Necítím se dobře

Přestože dámy žijí střídměji a netrpí tolik obezitou, vnímají své zdraví mnohem kritičtěji než jejich protějšky. Ve věku do 44 let jsou ještě názorové rozdíly zanedbatelné – se zdravotním stavem je v této kategorii spokojeno 87,3 % mužů a 85,5 % žen. S přibývajícími léty se však nůžky rozevírají: Po 65. narozeninách hodnotilo svůj fyzický stav kladně 41,4 % mužů a 34,9 % žen. 

Ačkoliv své zdraví posuzují Evropanky přísněji než pánové, obecně se dožívají vyššího věku: Předpokládaný průměr se u nich zastavil na 83,3 roku, zatímco u opačného pohlaví to bylo o šest let méně. Ze statistik vyšly nejlépe Španělky a Francouzky, mezi muži pak obyvatelé Islandu a Lichtenštejnska. 

Život na síti

Zajímavé výsledky vyplynuly také z průzkumu zvyklostí, jež se týkají internetu: V roce 2016 jej používalo 77 % žen a 81 % mužů. Nejvíc se přitom Evropané pohybovali na síti v Lucembursku, Norsku a Dánsku. Naopak sporadicky usedali k počítačům lidé v Bulharsku, Rumunsku a Řecku.

TIP: Genderové stereotypy: Libanonský fotograf se vysmál reklamním plakátům 

Pánům slouží globální síť častěji ke čtení a sledování zpravodajství, více také po internetu telefonují a spravují finance pomocí internetového bankovnictví. Ženy mají naopak převahu v komunikaci na sociálních sítích a nepatrně častěji rovněž nakupují on-line. Předměty zájmu se však u obou pohlaví liší: Dámy holdují pořizování módy, zatímco pánové investují do elektronických zařízení či filmů. Vybavení domácnosti zajišťují muži i ženy v obdobném poměru, stejně jako ubytování či cestování. 

Pohodlí domova

Přestože se muži obecně orientují spíš na práci, pro niž mají také lepší podmínky – ať už jde o výplatu, či zájem zaměstnavatelů –, zůstávají u rodičů déle než ženy. Z průzkumů v roce 2016 vyplynulo, že běžný Evropan opouští rodný dům v 27 letech, zatímco protějšky z řad něžného pohlaví jsou už dva roky pryč. Nejdéle se doma drží Chorvaté, kteří průměrně odcházejí ve 33 letech; mezi ženami pak „vedou“ Malťanky s 30 roky.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lady Taj - Sin Čuej 

kde: Čína | stáří: asi 2 000 let

Mumii Lady Taj (vlastním jménem Sin Čuej) objevili dělníci v roce 1971 během výkopových prací: V hrobce, která obsahovala přes tisíc perfektně zachovalých artefaktů, nalezli tělo s vlasy, pohyblivými končetinami a pružnou kůží. Mumie natolik připomínala čerstvě zesnulou, že ji musela „ohledat“ policie, aby vyloučila, že se jedná o pohřešovanou ženu. Posléze se mimo jiné zjistilo, že se vnitřnosti Lady Taj zcela zachovaly: V žaludku se dokonce nacházely zbytky posledního pokrmu. Srdce zřejmě poškodil infarkt a arterie ucpal nadbytek tuku z nevhodné stravy. Manželka panovníka čínské oblasti Taj také trpěla nadváhou. 

Zajímavosti

Podle analýz v současné době zodpovídá uhlí ve Velké Británii za pouhých 5,3 procenta vyrobené energie. V roce 1995 to přitom bylo celých 22 procent. 

Věda

V prosinci 1980 se k polským hranicím stahovaly jednotky Varšavské smlouvy včetně sovětských vojsk v Československu. Na snímku tanky sovětské armády v únoru 1990

Válka
Revue

Galaxie NGC 6240 na snímku Hubbleova vesmírného teleskopu

Vesmír

Charles Baudelaire (1821 – 1867) byl francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907