Na bázi legendárního téčka: Samohybná děla SU-122, SU-85 a SU-100

05.01.2016 - Milan Kopecký

Tank T-34 se stal základem pro celou řadu bojových vozidel. Vzešla z něj i povedená řada samohybných děl

<h3>Samohybné dělo SU-122</h3><p>Dne 19. října 1942 vydal lidový komisariát obrany rozhodnutí o výrobě lehkých samohybných děl ráže 37 a 76 mm a středního samohybného děla ráže 122 mm, vyzbrojeného houfnicí M-30. Práce měla v Uralském závodě těžkého strojírenství (UZTM) ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) vést zvláštní konstrukční skupina řízená L. I. Gorlickým a N. V. Kurinem.</p><p>Práce na prototypu se podařilo dokončit již 30. listopadu. Typ byl označen jako U-35, později jako SU-122. Rekordně krátká lhůta byla dodržena jen díky tomu, že základ tvořily agregáty převzaté z tanku T-34. Celkově z něj pocházelo 75 % detailů a jen čtvrtinu, hlavně díly bojové nástavby a lafetace hlavní výzbroje, bylo nutné navrhnout znovu. Jeho výroba začala v prosinci 1942 a pokračovala do srpna 1943. V jejím průběhu došlo k drobným úpravám, takže se jednotlivé série lišily počtem optických přístrojů, pancéřováním velitelské věžičvky a brzdovratného ústrojí houfnice. Celkem v UZTM vyrobili téměř 640 kusů této zbraně. V roce 1943 vznikly i dvě upravené samochodky – SU-122M s prostornější nástavbou, vyzbrojený houfnicí U-11, a SU122-III s houfnicí D-6.</p><h3>SU-122</h3><p><strong>OSÁDKA:</strong> 5 mužů<br /><strong>HMOTNOST:</strong> 30,9 tun<br /><strong>VÝKON MOTORU:</strong> podobně jako u T-34<br /><strong>DÉLKA:</strong> 6,95 metru<br /><strong>ŠÍŘKA:</strong> 3 metry<br /><strong>VÝŠKA:</strong> 2,24 metru<br /><strong>PANCÉŘOVÁNÍ:</strong> 20–45 mm<br /><strong>VÝZBROJ:</strong> 122mm houfnice M-30</p><p><em>foto: Wikimedia Commons, Saiga20K, CC BY-SA 3.0</em></p>

Samohybné dělo SU-122

Dne 19. října 1942 vydal lidový komisariát obrany rozhodnutí o výrobě lehkých samohybných děl ráže 37 a 76 mm a středního samohybného děla ráže 122 mm, vyzbrojeného houfnicí M-30. Práce měla v Uralském závodě těžkého strojírenství (UZTM) ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) vést zvláštní konstrukční skupina řízená L. I. Gorlickým a N. V. Kurinem.

Práce na prototypu se podařilo dokončit již 30. listopadu. Typ byl označen jako U-35, později jako SU-122. Rekordně krátká lhůta byla dodržena jen díky tomu, že základ tvořily agregáty převzaté z tanku T-34. Celkově z něj pocházelo 75 % detailů a jen čtvrtinu, hlavně díly bojové nástavby a lafetace hlavní výzbroje, bylo nutné navrhnout znovu. Jeho výroba začala v prosinci 1942 a pokračovala do srpna 1943. V jejím průběhu došlo k drobným úpravám, takže se jednotlivé série lišily počtem optických přístrojů, pancéřováním velitelské věžičvky a brzdovratného ústrojí houfnice. Celkem v UZTM vyrobili téměř 640 kusů této zbraně. V roce 1943 vznikly i dvě upravené samochodky – SU-122M s prostornější nástavbou, vyzbrojený houfnicí U-11, a SU122-III s houfnicí D-6.

SU-122

OSÁDKA: 5 mužů
HMOTNOST: 30,9 tun
VÝKON MOTORU: podobně jako u T-34
DÉLKA: 6,95 metru
ŠÍŘKA: 3 metry
VÝŠKA: 2,24 metru
PANCÉŘOVÁNÍ: 20–45 mm
VÝZBROJ: 122mm houfnice M-30

foto: Wikimedia Commons, Saiga20K, CC BY-SA 3.0

<h3>Samohybné dělo SU-85</h3><p>Tento typ vznikl v UZTM na základě požadavku z dubna 1943 vyvinout samohybné dělo schopné bojovat s německým tankem Tiger I ze vzdálenosti 500–1 000 m. Jako ideový základ posloužil stroj SU-122M, u nějž došlo k použití kanónu ráže 85 mm. V červenci 1943 proběhly zkoušky, ze kterých vyšel vítězně prototyp s kanónem D-5S-85. Sériová výroba běžela od  srpna 1943 do října 1944, přičemž vzniklo 2 644 těchto strojů. I zde bylo použito asi 73 % dílů z T-34, dále 7 % z SU-122 a 20 % nově zkonstruovaných. V závěrečné fázi produkce se zesílil čelní pancíř na 75 mm a na bojové nástavbě se objevila velitelská věžička s otáčivým poklopem.</p><h3><strong>SU-85</strong></h3><p><strong>OSÁDKA:</strong> 4 muži<br /><strong>HMOTNOST:</strong> 29,6 tun<br /><strong>VÝKON MOTORU:</strong> podobně jako u T-34<br /><strong>DÉLKA:</strong> 8,13 metru<br /><strong>ŠÍŘKA:</strong> 3 metry<br /><strong>VÝŠKA:</strong> 2,5 metru<br /><strong>PANCÉŘOVÁNÍ:</strong> 20–45 mm (později 75 mm)<br /><strong>VÝZBROJ:</strong> 85mm kanón D-5S-85, resp. D-5S-85A</p><p><em>foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0</em></p>

Samohybné dělo SU-85

Tento typ vznikl v UZTM na základě požadavku z dubna 1943 vyvinout samohybné dělo schopné bojovat s německým tankem Tiger I ze vzdálenosti 500–1 000 m. Jako ideový základ posloužil stroj SU-122M, u nějž došlo k použití kanónu ráže 85 mm. V červenci 1943 proběhly zkoušky, ze kterých vyšel vítězně prototyp s kanónem D-5S-85. Sériová výroba běžela od  srpna 1943 do října 1944, přičemž vzniklo 2 644 těchto strojů. I zde bylo použito asi 73 % dílů z T-34, dále 7 % z SU-122 a 20 % nově zkonstruovaných. V závěrečné fázi produkce se zesílil čelní pancíř na 75 mm a na bojové nástavbě se objevila velitelská věžička s otáčivým poklopem.

SU-85

OSÁDKA: 4 muži
HMOTNOST: 29,6 tun
VÝKON MOTORU: podobně jako u T-34
DÉLKA: 8,13 metru
ŠÍŘKA: 3 metry
VÝŠKA: 2,5 metru
PANCÉŘOVÁNÍ: 20–45 mm (později 75 mm)
VÝZBROJ: 85mm kanón D-5S-85, resp. D-5S-85A

foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0

<h3>Samohybné dělo SU-100</h3><p>Vývoj poslední sériové samochodky na bázi tanku T-34 začal v prosinci 1943, kdy se pokoušeli v UZTM upravit modernizovanou SU-85 tak, aby mohla nést silnější výzbroj v podobě 100mm kanónu, schopného boje s novými německými tanky na 1 500–2 000 m. V létě 1944 byl vybrán prototyp vyzbrojený kanónem D-10S. Výroba se rozeběhla v srpnu a do května 1945 opustilo výrobní linku asi 1 550 kusů. Díly pocházely ze 72 % z T-34, ze 4 % ze SU-122, ze 7,5 % od SU-85 a 16,5 % tvořily nové komponenty.</p><h3>SU-100</h3><p><strong>OSÁDKA:</strong> 4 muži<br /><strong>HMOTNOST:</strong> 31,6 tun<br /><strong>VÝKON MOTORU:</strong> podobně jako u T-34<br /><strong>DÉLKA:</strong> 9,45 metru<br /><strong>ŠÍŘKA:</strong> 3 metry<br /><strong>VÝŠKA:</strong> 2,30 metru<br /><strong>PANCÉŘOVÁNÍ:</strong> 20–75 mm<br /><strong>VÝZBROJ:</strong> 100mm kanón D-10S</p><p><em>foto: Wikimedia Commons, ChrisO, CC BY-SA 3.0</em></p>

Samohybné dělo SU-100

Vývoj poslední sériové samochodky na bázi tanku T-34 začal v prosinci 1943, kdy se pokoušeli v UZTM upravit modernizovanou SU-85 tak, aby mohla nést silnější výzbroj v podobě 100mm kanónu, schopného boje s novými německými tanky na 1 500–2 000 m. V létě 1944 byl vybrán prototyp vyzbrojený kanónem D-10S. Výroba se rozeběhla v srpnu a do května 1945 opustilo výrobní linku asi 1 550 kusů. Díly pocházely ze 72 % z T-34, ze 4 % ze SU-122, ze 7,5 % od SU-85 a 16,5 % tvořily nové komponenty.

SU-100

OSÁDKA: 4 muži
HMOTNOST: 31,6 tun
VÝKON MOTORU: podobně jako u T-34
DÉLKA: 9,45 metru
ŠÍŘKA: 3 metry
VÝŠKA: 2,30 metru
PANCÉŘOVÁNÍ: 20–75 mm
VÝZBROJ: 100mm kanón D-10S

foto: Wikimedia Commons, ChrisO, CC BY-SA 3.0

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907