Na čem se jede Tour de France: Závodní superkola, dražší než auta

07.07.2016 - Stanislav Janů

K vrcholové cyklistice na Tour de France patří i špičková technika. Kola se stavějí jezdcům na míru a významnou roli hraje každý detail. Jaký stroj sedlá nejlepší časovkář poslední doby a kolik takové závodní superkolo vlastně stojí?

Kola, na kterých jezdci absolvují třítýdenní muka Tour de France, vypadají na první pohled podobně jako ta, jež si můžete pořídit v obchodě. Na jejich vývoji však pracují samotní jezdci a výrobci se pro ně snaží odladit každý detail, který při průjezdu cílovou páskou ušetří cenné sekundy. Obzvlášť významnou roli hraje taková péče v případě individuálních časovek, v nichž se startuje na kratší trať a jediným soupeřem závodníků je časomíra. Borci proto vyrážejí na speciálním bicyklu, kterému se kvůli jeho tvaru přezdívá „koza“: typický aerodynamický posez a precizní vyladění umožňují jezdcům dosáhnout v etapě průměrné rychlosti kolem 55 km/h.

Karbonový rám (175 000 Kč) -

Karbonový rám (175 000 Kč) -

Speciální zadní kolo (53 000 Kč) -

Speciální zadní kolo (53 000 Kč) -

Řídítka (28 000 Kč) -

Řídítka (28 000 Kč) -

Sedlo (14 000 Kč) -

Sedlo (14 000 Kč) -

Řazení (32 000 Kč) -

Řazení (32 000 Kč) -

Převodník (39 000 Kč) -

Převodník (39 000 Kč) -

Chloupky musí dolů -

Chloupky musí dolů -

Rychlost a výkon -

Rychlost a výkon -

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia, Shutterstock, cyclingweekly.co.uk






Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907