Reklama


Na návštěvě v San Francisku: Svobodném městě vybudovaném ze zlata

21.09.2018 - Lenka Vaňková

San Francisco vyrostlo ze zlaté horečky. Jakmile však pobláznění drahým kovem opadlo, začala se formovat metropole svobodomyslnosti, volnosti a nejzajímavějších kulturních památek napříč celými Spojenými státy

<p>Neodmyslitelnou součást sanfranciského koloritu tvoří tramvaje, tažené vpřed lany pod vozovkou.</p>

Neodmyslitelnou součást sanfranciského koloritu tvoří tramvaje, tažené vpřed lany pod vozovkou.


Reklama

Již od poloviny 19. století, kdy se San Francisco díky zlaté horečce téměř ze dne na den změnilo z vesnice v metropoli, vyzařuje atmosféru tolerance a přizpůsobivosti. V průběhu dějin se nejednou stalo průkopníkem na poli sociálním i kulturním. Ať už mluvíme o beatové generaci 50. let, na niž navázalo hnutí hippies, nebo o uvolnění situace okolo homosexuálů v 70. letech, kalifornské město vždy stálo v centru dění. A dech mu nedochází ani dnes: Vždyť například Silicon Valley, kterému se přezdívá „počítačové eldorádo“, je odtud vzdáleno jen hodinu jízdy autem. 

Právo určují kolty

Zlatá horečka v okolí San Francisca vypukla 15. března 1848, kdy tamní noviny Californian publikovaly krátkou zprávu: „Nález zlatého dolu. V novém korytu pily, nedávno postavené kapitánem Sutterem, bylo nalezeno zlato ve značném množství.“ Následovalo davové šílenství. V roce 1849 dorazil do Kalifornie hlavní proud hledačů cenného kovu – přicházeli pěšky, přijížděli na vozech, připlouvali na lodích. „Celá Nová Anglie je na nohou a hrne se do přístavů nebo se chystá na cestu přes kontinent. Nejsme ani schopni dopočítat se všech lodí a karavan,“ napsal reportér listu New York Herald. 

Přes Pacifik přijížděli Číňané, napříč Aljaškou cestovali ruští zlatokopové, a na místo se plavili dokonce i muži z Austrálie. Tam, kde se dřív krčilo jen několik odlehlých stavení, se během dvou let usadilo na sto tisíc zlatokopů. Na oživení oblasti reagovali také obchodníci, stavitelé a majitelé heren či hostinců, kteří často vydělávali víc než samotní kopáči. Srdce San Francisca tvořily nálevny, nevěstince a herny – jediná místa, kde bylo možné se po celodenní dřině bavit. Platilo se zlatem a zákon určovaly kolty. Ostatně právě tehdy se zrodil pojem „Divoký západ“. 

Teď  jsme tu doma

Touha po zlatě vedla také k zabírání indiánských území a nakonec už přistěhovalcům nešlo ani tak o hledání drahých valounů, jako spíš o získání půdy, která měla po opadnutí horečky sloužit k farmaření. Mezi roky 1850 a 1870 bylo „legálně“ vyhlazeno na 120 tisíc indiánů – tedy asi čtyři pětiny kalifornských domorodců.

TIP: Genocida amerických indiánů: Krví zbrocená cesta k pozitivní diskriminaci

V roce 1851 již většina zlatých dolů patřila těžařským společnostem, jimž zlatokopové nemohli konkurovat, a stávali se tak námezdními dělníky. Zatímco v letech 1849–1852 se v průměru těžilo 80 tun cenného kovu ročně, rekordní byl letopočet 1853 s 95 tunami. Poté množství získaného zlata výrazně kleslo a horečka skončila.

V centru otřesů

Dnešní San Francisco patří se 17 miliony turistů ročně k nejnavštěvovanějším městům USA, přičemž turistický ruch je hlavním zdrojem příjmů už od 70. let 20. století. Místní zástavba se rozprostírá na malebném, velmi členitém a kopcovitém poloostrově. Dorazíte-li na místo autem, stojí za to absolvovat okružní vyhlídkovou trasu 49 Mile Scenic Drive, která se táhne v délce desítek kilometrů kolem celé metropole. Odmění vás krásné výhledy na město, záliv posetý plachetnicemi, mosty a vzdálené hřebeny Sierry Nevady. Jedna z nejznámějších vyhlídek se otevírá z návrší Twin Peaks, jež se vypíná do výšky 274 metrů nad mořem. Za dobré viditelnosti se odtud můžete kochat celým sanfranciským panoramatem.  

V blízkosti aglomerace však zároveň prochází hned několik hlavních linií tektonických poruch, kvůli nimž oblast trpí pod náporem zemětřesení. Otřesy v roce 1906 téměř srovnaly San Francisco se zemí. Následovala rozsáhlá rekonstrukce, nicméně roku 1989 byla metropole opět vážně poškozena. Obyvatelé proto očekávají záchvěvy v podstatě každý den. Od návštěvy by vás však potenciální hrozba odradit neměla: Právě díky letité historii neštěstí se místní naučili stavět stabilní budovy a město patří k „nejodolnějším“ na světě. 

Zlatá brána otevřená

Slavný most Golden Gate, tzv. Zlatou bránu, zná snad každý a k San Franciscu patří stejně jako socha Svobody k New Yorku či Eiffelova věž k Paříži. Začátkem 20. století jej navrhl inženýr Joseph Strauss a ještě dvacet let po dokončení v roce 1937 se stavba pyšnila největším rozpětím na světě – oba pilíře, které ční za přílivu z vody do výše 227 metrů, dělí 1 280 metrů. A také dnes jde o jeden z nejdelších visutých mostů planety. 

Nejobtížnější bylo vybudovat základy pro jižní pilíř: Dělníci pracovali na vlečných člunech a přitom jimi smýkaly obrovské vlny přílivu. Později museli balancovat na visutých lávkách a montovat drátěná lana: Mají průměr 91 centimetrů, skládají se vždy z 27 572 pramenů a v celkové délce by čtyřikrát obepnula zeměkouli. Každý pilíř nese vertikální zátěž 95 tisíc tun a kotevní kvádry na obou stranách odolávají tažnému zatížení 28,5 tisíce tun.

Navzdory hluku a znečištění ze 120 tisíc aut, jež po Golden Gate denně projedou, je pěší cesta po mostě oblíbenou turistickou atrakcí. V Sanfranciské zátoce mu však dělají společnost ještě čtyři mostní konstrukce, z nichž nejdelší je s více než 11 kilometry San Mateo–Hayward Bridge.

Poker s dělníky v přístavu

K dalším dominantám San Francisca patří věž Coit Tower na vrcholu kopce Telegraph Hill, jež nabízí jednu z nejlepších vyhlídek na město. Nese jméno Lillie Coitové, dívky z vyšší společnosti, která doháněla rodiče k zuřivosti, protože nosila mužské oblečení, hrála poker s přístavními dělníky a kouřila doutníky. Kromě toho obdivovala sanfranciské hasiče, sama byla dobrovolnou hasičkou a účastnila se řady zásahů. Když v roce 1929 zemřela, zanechala po sobě 100 tisíc dolarů (v přepočtu na dnešní ceny asi 32 milionů korun), jež věnovala na zvelebení města. Za tuto částku byla vybudována Coit Tower – památník sanfranciským dobrovolným hasičům.  

Návrh věže vznikl v roce 1931, o dva roky později byla dokončena a otevřena veřejnosti. Uvnitř ji zdobí nástěnné malby několika umělců z počátku 30. let: Zachycují běžný život místních obyvatel v období Velké hospodářské krize, a řada autorů do nich proto vtiskla své levicové smýšlení. Pozornost však nepřitahují pouze interiéry – mnoha návštěvníkům slouží 64metrová stavba jako orientační bod, viditelný téměř odkudkoliv ve městě.

Území lachtanů

Většina turistů si při návštěvě San Francisca nenechá ujít čtvrť Fisherman’s Wharf v severní části města na pobřeží zátoky. Její historie se úzce pojí s italskými a čínskými rybáři, kteří se v místě usazovali od poloviny 19. století a jejichž potomci tam žijí dodnes.  

Do současné podoby čtvrť vyrostla na základech budov, které se zřítily při velkém zemětřesení roku 1906. Zejména v 70. a 80. letech se však výrazně proměnila a stalo se z ní sídlo zábavních atrakcí, řady muzeí, obchodů a restaurací. K turisticky nejzajímavějším patří bývalá továrna na čokoládu Ghirardelli Square, z níž vzniklo neobvyklé obchodní centrum. Návštěvníci také zpravidla míří k přístavišti Pier 39, kde se překvapivě zabydlela kolonie lachtanů: První zvířata tam zavítala v roce 1989 a od té doby jejich počet vzrostl na úctyhodných 1 700 jedinců. 

Figuríny a snobství

Milovníci expozic mohou ve Fisherman’s Wharf navštívit například muzeum voskových figurín Madame Tussauds či Musée Mécanique, jednu z největších sbírek hracích automatů z minulého století. Fanoušci námořnictví a válečné techniky zas ocení molo Hyde Street Pier, u nějž kotví několik historických plavidel. Za prohlídku stojí i USS Pampanito, americká ponorka z druhé světové války. Z přístavu navíc vyráží řada vyhlídkových lodí.

TIP: Fascinující San Francisko čtyřicátých a padesátých let

San Francisco patří mezi nejkrásnější města, jež můžete ve Spojených státech obdivovat. A až se dost pokocháte místními zajímavostmi, nastane správná chvíle zamířit do některého z tisíců zdejších podniků – od lidových barů až po luxusní snobské restaurace. 

Neříkejte Frisco

Nejen turisté, ale i řada přespolních Američanů se často dopouští přešlapu: O San Franciscu mluví jako o „Friscu“, protože vyslovit celý název je zdlouhavé. Pro místní jde však o jednu z nejhorších urážek, jež může vyprovokovat i rvačku. Termín se původně používal v divokých dobách, kdy ve městě nevládl zákon, a pojí se s hrubostí, nevěstinci i kriminalitou – což je pro obyvatele jednoho z kulturně nejvyspělejších míst USA nepřípustné.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907