Na návštěvě v San Francisku: Svobodném městě vybudovaném ze zlata

21.09.2018 - Lenka Vaňková

San Francisco vyrostlo ze zlaté horečky. Jakmile však pobláznění drahým kovem opadlo, začala se formovat metropole svobodomyslnosti, volnosti a nejzajímavějších kulturních památek napříč celými Spojenými státy

<p>Neodmyslitelnou součást sanfranciského koloritu tvoří tramvaje, tažené vpřed lany pod vozovkou.</p>

Neodmyslitelnou součást sanfranciského koloritu tvoří tramvaje, tažené vpřed lany pod vozovkou.


Reklama

Již od poloviny 19. století, kdy se San Francisco díky zlaté horečce téměř ze dne na den změnilo z vesnice v metropoli, vyzařuje atmosféru tolerance a přizpůsobivosti. V průběhu dějin se nejednou stalo průkopníkem na poli sociálním i kulturním. Ať už mluvíme o beatové generaci 50. let, na niž navázalo hnutí hippies, nebo o uvolnění situace okolo homosexuálů v 70. letech, kalifornské město vždy stálo v centru dění. A dech mu nedochází ani dnes: Vždyť například Silicon Valley, kterému se přezdívá „počítačové eldorádo“, je odtud vzdáleno jen hodinu jízdy autem. 

Právo určují kolty

Zlatá horečka v okolí San Francisca vypukla 15. března 1848, kdy tamní noviny Californian publikovaly krátkou zprávu: „Nález zlatého dolu. V novém korytu pily, nedávno postavené kapitánem Sutterem, bylo nalezeno zlato ve značném množství.“ Následovalo davové šílenství. V roce 1849 dorazil do Kalifornie hlavní proud hledačů cenného kovu – přicházeli pěšky, přijížděli na vozech, připlouvali na lodích. „Celá Nová Anglie je na nohou a hrne se do přístavů nebo se chystá na cestu přes kontinent. Nejsme ani schopni dopočítat se všech lodí a karavan,“ napsal reportér listu New York Herald. 

Přes Pacifik přijížděli Číňané, napříč Aljaškou cestovali ruští zlatokopové, a na místo se plavili dokonce i muži z Austrálie. Tam, kde se dřív krčilo jen několik odlehlých stavení, se během dvou let usadilo na sto tisíc zlatokopů. Na oživení oblasti reagovali také obchodníci, stavitelé a majitelé heren či hostinců, kteří často vydělávali víc než samotní kopáči. Srdce San Francisca tvořily nálevny, nevěstince a herny – jediná místa, kde bylo možné se po celodenní dřině bavit. Platilo se zlatem a zákon určovaly kolty. Ostatně právě tehdy se zrodil pojem „Divoký západ“. 

Teď  jsme tu doma

Touha po zlatě vedla také k zabírání indiánských území a nakonec už přistěhovalcům nešlo ani tak o hledání drahých valounů, jako spíš o získání půdy, která měla po opadnutí horečky sloužit k farmaření. Mezi roky 1850 a 1870 bylo „legálně“ vyhlazeno na 120 tisíc indiánů – tedy asi čtyři pětiny kalifornských domorodců.

TIP: Genocida amerických indiánů: Krví zbrocená cesta k pozitivní diskriminaci

V roce 1851 již většina zlatých dolů patřila těžařským společnostem, jimž zlatokopové nemohli konkurovat, a stávali se tak námezdními dělníky. Zatímco v letech 1849–1852 se v průměru těžilo 80 tun cenného kovu ročně, rekordní byl letopočet 1853 s 95 tunami. Poté množství získaného zlata výrazně kleslo a horečka skončila.

V centru otřesů

Dnešní San Francisco patří se 17 miliony turistů ročně k nejnavštěvovanějším městům USA, přičemž turistický ruch je hlavním zdrojem příjmů už od 70. let 20. století. Místní zástavba se rozprostírá na malebném, velmi členitém a kopcovitém poloostrově. Dorazíte-li na místo autem, stojí za to absolvovat okružní vyhlídkovou trasu 49 Mile Scenic Drive, která se táhne v délce desítek kilometrů kolem celé metropole. Odmění vás krásné výhledy na město, záliv posetý plachetnicemi, mosty a vzdálené hřebeny Sierry Nevady. Jedna z nejznámějších vyhlídek se otevírá z návrší Twin Peaks, jež se vypíná do výšky 274 metrů nad mořem. Za dobré viditelnosti se odtud můžete kochat celým sanfranciským panoramatem.  

V blízkosti aglomerace však zároveň prochází hned několik hlavních linií tektonických poruch, kvůli nimž oblast trpí pod náporem zemětřesení. Otřesy v roce 1906 téměř srovnaly San Francisco se zemí. Následovala rozsáhlá rekonstrukce, nicméně roku 1989 byla metropole opět vážně poškozena. Obyvatelé proto očekávají záchvěvy v podstatě každý den. Od návštěvy by vás však potenciální hrozba odradit neměla: Právě díky letité historii neštěstí se místní naučili stavět stabilní budovy a město patří k „nejodolnějším“ na světě. 

Zlatá brána otevřená

Slavný most Golden Gate, tzv. Zlatou bránu, zná snad každý a k San Franciscu patří stejně jako socha Svobody k New Yorku či Eiffelova věž k Paříži. Začátkem 20. století jej navrhl inženýr Joseph Strauss a ještě dvacet let po dokončení v roce 1937 se stavba pyšnila největším rozpětím na světě – oba pilíře, které ční za přílivu z vody do výše 227 metrů, dělí 1 280 metrů. A také dnes jde o jeden z nejdelších visutých mostů planety. 

Nejobtížnější bylo vybudovat základy pro jižní pilíř: Dělníci pracovali na vlečných člunech a přitom jimi smýkaly obrovské vlny přílivu. Později museli balancovat na visutých lávkách a montovat drátěná lana: Mají průměr 91 centimetrů, skládají se vždy z 27 572 pramenů a v celkové délce by čtyřikrát obepnula zeměkouli. Každý pilíř nese vertikální zátěž 95 tisíc tun a kotevní kvádry na obou stranách odolávají tažnému zatížení 28,5 tisíce tun.

Navzdory hluku a znečištění ze 120 tisíc aut, jež po Golden Gate denně projedou, je pěší cesta po mostě oblíbenou turistickou atrakcí. V Sanfranciské zátoce mu však dělají společnost ještě čtyři mostní konstrukce, z nichž nejdelší je s více než 11 kilometry San Mateo–Hayward Bridge.

Poker s dělníky v přístavu

K dalším dominantám San Francisca patří věž Coit Tower na vrcholu kopce Telegraph Hill, jež nabízí jednu z nejlepších vyhlídek na město. Nese jméno Lillie Coitové, dívky z vyšší společnosti, která doháněla rodiče k zuřivosti, protože nosila mužské oblečení, hrála poker s přístavními dělníky a kouřila doutníky. Kromě toho obdivovala sanfranciské hasiče, sama byla dobrovolnou hasičkou a účastnila se řady zásahů. Když v roce 1929 zemřela, zanechala po sobě 100 tisíc dolarů (v přepočtu na dnešní ceny asi 32 milionů korun), jež věnovala na zvelebení města. Za tuto částku byla vybudována Coit Tower – památník sanfranciským dobrovolným hasičům.  

Návrh věže vznikl v roce 1931, o dva roky později byla dokončena a otevřena veřejnosti. Uvnitř ji zdobí nástěnné malby několika umělců z počátku 30. let: Zachycují běžný život místních obyvatel v období Velké hospodářské krize, a řada autorů do nich proto vtiskla své levicové smýšlení. Pozornost však nepřitahují pouze interiéry – mnoha návštěvníkům slouží 64metrová stavba jako orientační bod, viditelný téměř odkudkoliv ve městě.

Území lachtanů

Většina turistů si při návštěvě San Francisca nenechá ujít čtvrť Fisherman’s Wharf v severní části města na pobřeží zátoky. Její historie se úzce pojí s italskými a čínskými rybáři, kteří se v místě usazovali od poloviny 19. století a jejichž potomci tam žijí dodnes.  

Do současné podoby čtvrť vyrostla na základech budov, které se zřítily při velkém zemětřesení roku 1906. Zejména v 70. a 80. letech se však výrazně proměnila a stalo se z ní sídlo zábavních atrakcí, řady muzeí, obchodů a restaurací. K turisticky nejzajímavějším patří bývalá továrna na čokoládu Ghirardelli Square, z níž vzniklo neobvyklé obchodní centrum. Návštěvníci také zpravidla míří k přístavišti Pier 39, kde se překvapivě zabydlela kolonie lachtanů: První zvířata tam zavítala v roce 1989 a od té doby jejich počet vzrostl na úctyhodných 1 700 jedinců. 

Figuríny a snobství

Milovníci expozic mohou ve Fisherman’s Wharf navštívit například muzeum voskových figurín Madame Tussauds či Musée Mécanique, jednu z největších sbírek hracích automatů z minulého století. Fanoušci námořnictví a válečné techniky zas ocení molo Hyde Street Pier, u nějž kotví několik historických plavidel. Za prohlídku stojí i USS Pampanito, americká ponorka z druhé světové války. Z přístavu navíc vyráží řada vyhlídkových lodí.

TIP: Fascinující San Francisko čtyřicátých a padesátých let

San Francisco patří mezi nejkrásnější města, jež můžete ve Spojených státech obdivovat. A až se dost pokocháte místními zajímavostmi, nastane správná chvíle zamířit do některého z tisíců zdejších podniků – od lidových barů až po luxusní snobské restaurace. 

Neříkejte Frisco

Nejen turisté, ale i řada přespolních Američanů se často dopouští přešlapu: O San Franciscu mluví jako o „Friscu“, protože vyslovit celý název je zdlouhavé. Pro místní jde však o jednu z nejhorších urážek, jež může vyprovokovat i rvačku. Termín se původně používal v divokých dobách, kdy ve městě nevládl zákon, a pojí se s hrubostí, nevěstinci i kriminalitou – což je pro obyvatele jednoho z kulturně nejvyspělejších míst USA nepřípustné.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907