Arcivévodu Františka Ferdinanda přiměla k léčbě až vidina koruny!

01.11.2016 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Pozice Františka Ferdinanda po mayerlingské tragédii velmi posílila, protože císař dalšího syna neměl a ani Rudolf nezanechal mužského potomka

František Ferdinand d´Este -<p>František Ferdinand se během své cesty kolem světa zastavil roku 1893 také v Indii, kde na lovu zastřelil slona</p>
František Ferdinand d´Este -

František Ferdinand se během své cesty kolem světa zastavil roku 1893 také v Indii, kde na lovu zastřelil slona


Reklama

Následníkem trůnu sice měl formálně být Karel Ludvík, otec Františka Ferdinanda, ten se však o politiku nezajímal a navíc již šlo o pána v letech. Všem proto bylo jasné, že za této situace jednou na trůn usedne právě František Ferdinand.

Následník trůnu

Několik let poté však i on málem zemřel, když se u něj začala projevovat vážná nemoc. Rychle se unavil, ztrácel chuť k jídlu a neustále trpěl zvýšenou teplotou. Zprvu tomu však nepřikládal význam a naopak se rozhodl provést originální podnik, jaký dosud žádný z arcivévodů neabsolvoval. Šlo o cestu kolem světa, pro kterou mu císař dal k dispozici zánovní křižník Kaiserin Elisabeth. Konala se od prosince 1892 do října následujícího roku a o jejím průběhu napsal František Ferdinand knihu, která vyšla v roce 1896. Po návratu se však princův zdravotní stav stále zhoršoval a lékaři diagnostikovali stejnou nemoc jako u arcivévodovy matky – tuberkulózu.

Následovaly léčebné pobyty, které však arcivévodu silně nudily, a tak je bojkotoval. Raději chodil po bazarech i nočních podnicích. Nakonec se však jeho stav natolik zhoršil, že zvážněl, ukáznil se a konečně nastalo očekávané zlepšení. Dokázal se vyléčit, a když v květnu 1896 dostal zprávu o nečekaném úmrtí svého otce, bylo mu jasné, že po smrti císaře je první v pořadí na trůn.

  • Zdroj textu:

    Kauzy (extra Historie) 15/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907