Na Plutově měsíci Charon a trpasličí planetě Ceres vědci objevili grafit. Kde se vzal?

27.06.2016 - Stanislav Mihulka

Grafit na šedivém povrchu trpasličí planety Ceres má nejspíš na svědomí sluneční vítr, který ho vytvořil z uhlíku meteoritického původu


Reklama

Uhlíkový minerál grafit je důvěrně známý z tužek nebo třeba z jaderných reaktorů. Vědci teď objevili stopy této formy uhlíku na povrchu trpasličí planety Ceres, která je největším tělesem Hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Zároveň ho našli i na Charonu, velkém měsíci trpasličí planety Pluto.

Když loni kosmická sonda NASA Dawn poslala snímky trpasličí planety Ceres, objevil se před námi svět pokrytý tmavě šedivým ledem. Spektrální pozorování planety Ceres ukázala, že se na jejím povrchu vyskytuje grafit ve formě, která vzniká, když je uhlík vystaven vysokým teplotám bez přístupu kyslíku.

TIP: Způsobují změny jasných skvrn na povrchu Ceres těkavé sloučeniny?

Kde se vlastně takový materiál na trpasličí planetě Ceres vzal? Podle všeho pochází z uhlíkových meteoritů, které v průběhu historie zasáhly Ceres. Na uhlík z těchto meteoritů pak působily elektricky nabité částice slunečního větru a výsledkem je šedivý grafit. Grafit je zřejmě i na povrchu měsíce Charon u trpasličí planety Pluto, tam ale nejspíš vznikl odlišným způsobem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907