Grafit na šedivém povrchu trpasličí planety Ceres má nejspíš na svědomí sluneční vítr, který ho vytvořil z uhlíku meteoritického původu
Uhlíkový minerál grafit je důvěrně známý z tužek nebo třeba z jaderných reaktorů. Vědci teď objevili stopy této formy uhlíku na povrchu trpasličí planety Ceres, která je největším tělesem Hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Zároveň ho našli i na Charonu, velkém měsíci trpasličí planety Pluto.
Když loni kosmická sonda NASA Dawn poslala snímky trpasličí planety Ceres, objevil se před námi svět pokrytý tmavě šedivým ledem. Spektrální pozorování planety Ceres ukázala, že se na jejím povrchu vyskytuje grafit ve formě, která vzniká, když je uhlík vystaven vysokým teplotám bez přístupu kyslíku.
TIP: Způsobují změny jasných skvrn na povrchu Ceres těkavé sloučeniny?
Kde se vlastně takový materiál na trpasličí planetě Ceres vzal? Podle všeho pochází z uhlíkových meteoritů, které v průběhu historie zasáhly Ceres. Na uhlík z těchto meteoritů pak působily elektricky nabité částice slunečního větru a výsledkem je šedivý grafit. Grafit je zřejmě i na povrchu měsíce Charon u trpasličí planety Pluto, tam ale nejspíš vznikl odlišným způsobem.
Space.com
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
VesmírPůlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
