Nadpozemské chrámy: Kláštery Meteora se vznášejí vysoko nad zemí

15.03.2020 - Nikol Patíková

Ve středním Řecku se nacházejí monastýry, které se téměř dotýkají nebe. Pravoslavné kláštery představují dokonalé spojení přírodní scenérie a byzantské architektury

<p>Meteora neboli „zavěšeny ve vzduchu“ – tak kdysi příslušníci pravoslavné církve pojmenovali komplex klášterů na nepřístupných pískovcových skalách v řecké Thesálii. Mniši dodnes pečlivě opatrují nevídaně bohatou výzdobu klášterů i historický nábytek.</p>

Meteora neboli „zavěšeny ve vzduchu“ – tak kdysi příslušníci pravoslavné církve pojmenovali komplex klášterů na nepřístupných pískovcových skalách v řecké Thesálii. Mniši dodnes pečlivě opatrují nevídaně bohatou výzdobu klášterů i historický nábytek.


Reklama

V 11. století se na nepřístupných pískovcových vrcholech začali usazovat mniši a o tři století později tam již vyrůstaly monastýry neboli kláštery pravoslavné církve. První z nich, Metamorfosis, založil roku 1356 Athanasius na 534 metrů vysoké skále. Odtud také pochází název komplexu budov – Meteora, což znamená „vznášející se vysoko nad zemí“

Až k nebeské klenbě

Mezi 15. a 16. stoletím vzniklo 24 klášterů, ale jejich výstavba byla velice náročná. V současnosti už k nim kvůli zájmu turistů vedou schodiště a kamenné žebříky. V době budování však mniši museli všechno potřebné nosit na zádech a nahoru se dostávali v koších pomocí rumpálů. Jejich jediným pomocníkem se stala kladka.

Skalní sloupy, na nichž svatostánky stojí, se ze země prudce zvedají k obloze. Jejich neobvyklý vzhled ovšem nemá úplně jednoduché vysvětlení: Zdánlivě je tvoří vyvřelé horniny, ale ve skutečnosti se jedná o směs pískovce a slepence. Uvedený typ formování lze rozeznat na mnoha místech planety, nicméně Meteora se přece jen odlišuje. V místě se původně rozlévalo moře a dlouho pískovec omílalo, dokud nevznikly zvláštní útvary. Voda nakonec ustoupila a odhalila krásu skalnatých vrcholů, na něž se pak začali uchylovat mniši, hledající ve výškách duševní klid a mír.

Vzestup a pád

Kláštery vyrostly v duchu byzantské architektury, jak se označuje stavitelství zrozené v Byzancii během dlouhého období mezi 4. a 15. stoletím. Charakterizují ho baziliky s půdorysem rovnoramenného kříže, s klenbami, kupolemi a s interiéry bohatě zdobenými freskami i mozaikami. Vnitřek monastýrů Meteora zkrášlují velkolepé ikony a drahý vyřezávaný nábytek. 

TIP: Gruzínský klášter v Katški: Pilíř ke slávě Boží a magnet pro turisty

Jednotlivé kláštery však mezi sebou soupeřily, a tak je v 18. století zasáhl nevyhnutelný úpadek. Většina bratrů odešla a usadila se v mnišské republice Athos. Mnoho monastýrů pak podlehlo rabování nebo úplné zkáze při bombardování za druhé světové války. Dochovalo se jich pouhých třináct, řeholníci obývají šest z nich – a ty se také otevírají veřejnosti. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907