Nádražní renesance: Z bývalého nádraží je dnes stylová kavárna

02.01.2022 - redakce pořadů Víkend a Barbora Jelínková

Stará nádraží oplývají neuvěřitelnou poetikou i geniem loci, ale na řadu z nich je po letech chátrání žalostný pohled. Vracet nádražní budovy do života má přitom význam: Často dokážou širokému okolí vdechnout úplně novou atmosféru – jako se to povedlo v Litoměřicích

<p>Kávu a domácí dezert z nádražní restaurace v Litoměřicích vyzkoušel letos na dovolené i grafik stoplusjedničky.</p>

Kávu a domácí dezert z nádražní restaurace v Litoměřicích vyzkoušel letos na dovolené i grafik stoplusjedničky.


Reklama

Jsou stará více než sto let. Na vrcholu slávy tvořila neodmyslitelnou součást svých obcí i jejich velkou chloubu – a nejen jejich. Například nádraží Litoměřice střed patřilo mezi nejhonosnější stanice v celé rakousko-uherské monarchii a pasažéři tam mohli nasednout na vlak, který je dovezl až do Londýna. 

Jediní zájemci

„Zastávka měla vyhovovat co největšímu počtu cestujících a stála poměrně blízko centra,“ popisuje litoměřický patriot Karel Macas. Kvůli pozdější modernizaci kolejí se však musela nejprve přemístit a nakonec dosloužila úplně. Krátce v ní fungovaly kanceláře, pak ovšem před sedmi lety skončila budova v dražbě. Získali ji manželé Plíhalovi, kteří jako jediní projevili zájem. A šlo zřejmě o nejlepší osud, jaký mohl nádražní skvost potkat

„Můj strýček tu bydlel a já jsem k němu jako dítě jezdila na návštěvy. A manžel tady pracoval,“ vysvětluje svůj vztah k místu Jana Plíhalová, která na stanici sama dělala průvodčí. Právě ona přišla s nápadem vytvořit z bývalé nádražní budovy kavárnu. 

Jako na peronu

„Ze začátku se mi ten nápad nezamlouval, ale pak jsem se s ním smířil,“ přiznává dnes už s úsměvem manžel Miroslav. Kávu si tak můžete vychutnat v bývalé čekárně: Její interiér byl navržen v prvorepublikovém stylu, v kombinaci s nádražními prvky. Při renovaci se Plíhalovi snažili pokud možno příliš neodchýlit od někdejšího vzhledu. Během jedné z oprav dokonce objevili čtyři zazděné litinové sloupy, jež dřív podpíraly střechu peronu a dnes zdobí předzahrádku kavárny.

TIP: Černá káva v domě černých myšlenek: Thajská kavárna s příchutí smrti

„Naším cílem bylo co možná nejvíc zachovat podobu původního peronu,“ popisuje Miroslav. Autentičnost dokresluje unikátní parní lokomotiva, kterou jistý pan Mach před časem zachránil z kovošrotu a jež se nyní vyjímá v celé své metalické kráse přímo vedle posezení u vstupu do kavárny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907