Stará nádraží oplývají neuvěřitelnou poetikou i geniem loci, ale na řadu z nich je po letech chátrání žalostný pohled. Vracet nádražní budovy do života má přitom význam: Často dokážou širokému okolí vdechnout úplně novou atmosféru – jako se to povedlo v Litoměřicích
Kávu a domácí dezert z nádražní restaurace v Litoměřicích vyzkoušel letos na dovolené i grafik stoplusjedničky.
Jsou stará více než sto let. Na vrcholu slávy tvořila neodmyslitelnou součást svých obcí i jejich velkou chloubu – a nejen jejich. Například nádraží Litoměřice střed patřilo mezi nejhonosnější stanice v celé rakousko-uherské monarchii a pasažéři tam mohli nasednout na vlak, který je dovezl až do Londýna.
„Zastávka měla vyhovovat co největšímu počtu cestujících a stála poměrně blízko centra,“ popisuje litoměřický patriot Karel Macas. Kvůli pozdější modernizaci kolejí se však musela nejprve přemístit a nakonec dosloužila úplně. Krátce v ní fungovaly kanceláře, pak ovšem před sedmi lety skončila budova v dražbě. Získali ji manželé Plíhalovi, kteří jako jediní projevili zájem. A šlo zřejmě o nejlepší osud, jaký mohl nádražní skvost potkat.
„Můj strýček tu bydlel a já jsem k němu jako dítě jezdila na návštěvy. A manžel tady pracoval,“ vysvětluje svůj vztah k místu Jana Plíhalová, která na stanici sama dělala průvodčí. Právě ona přišla s nápadem vytvořit z bývalé nádražní budovy kavárnu.
„Ze začátku se mi ten nápad nezamlouval, ale pak jsem se s ním smířil,“ přiznává dnes už s úsměvem manžel Miroslav. Kávu si tak můžete vychutnat v bývalé čekárně: Její interiér byl navržen v prvorepublikovém stylu, v kombinaci s nádražními prvky. Při renovaci se Plíhalovi snažili pokud možno příliš neodchýlit od někdejšího vzhledu. Během jedné z oprav dokonce objevili čtyři zazděné litinové sloupy, jež dřív podpíraly střechu peronu a dnes zdobí předzahrádku kavárny.
TIP: Černá káva v domě černých myšlenek: Thajská kavárna s příchutí smrti
„Naším cílem bylo co možná nejvíc zachovat podobu původního peronu,“ popisuje Miroslav. Autentičnost dokresluje unikátní parní lokomotiva, kterou jistý pan Mach před časem zachránil z kovošrotu a jež se nyní vyjímá v celé své metalické kráse přímo vedle posezení u vstupu do kavárny.
archiv Michala Hájka (se souhlasem k publikování)
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
